Vyjmout ostatky jednoho z nejzámožnějších šlechticů své doby a odeslat je k antropologickému zkoumání bylo podle archeologa Petra Vachůta z Muzea města Brna poměrně snadné. Najít místo, kde Jindřich z Lipé leží, však byl mnohem větší oříšek.
„Exhumace se mohla uskutečnit, protože ostatky Jindřicha z Lipé už nebyly v původním hrobě. V Bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Brně se v 60. letech 20. století dělala rekonstrukce topení, tehdy Jindřicha archeologové vyjmuli poprvé a umístili jej jinam. Ale neměli jsme přesné záznamy, kde skutečně ostatky leží,“ vykládá Vachůt.
Podařilo se ale najít svědka, bývalého kostelníka, který přesně ukázal na místo, kam byly ostatky přemístěny. „Nikdo tomu ale moc nevěřil. Trvalo nám asi 40 minut, než jsme skutečně na prvně označeném místě narazili na skříňku s ostatky. Ležela nezvykle hluboko. Měli jsme strach, že budeme muset rozbít více dlaždic,“ podotýká Vachůt.
Dochovala se pouze spona a hřebíky
Ve skříňce podle něj na 99 procent opravdu spočinul Jindřich z Lipé, který v době vlády Lucemburků na čas spravoval celé české království. Kromě jeho kosterních pozůstatků tam však jsou i kosti ze dvou nebo tří dalších jedinců.
„Nevíme, kdo by to mohl být. Jestli to je třeba některý z jeho potomků, nebo část kostí, která se přimíchala z jiných hrobů nedopatřením, nám mohou odhalit analýzy. Zajímavé také je, že vedle původního hrobu jsme objevili nedostavěnou prázdnou hrobku,“ dodává Vachůt.
Na Trenckovi se podepsal divoký život, ukázal výzkum vojevůdcovy mumie |
Sám byl u toho, když se vracela podoba nejslavnějšímu vězni na brněnském Špilberku, baronu Františku Trenckovi. Tedy když Petra Urbanová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity za pomoci speciálních digitálních a sochařských metod vytvořila obraz Trenckovy tváře. Něco podobného by Vachůt chtěl udělat i s Jindřichem z Lipé. „Přál bych si, abychom partnerovi Elišky Rejčky a jednomu z nejdůležitějších, nejvlivnějších a nejbohatších lidí své doby mohli pohlédnout do tváře,“ nastiňuje archeolog.
Kdo by čekal, že majetný Jindřich z Lipé nebo jeho partnerka a královna, vdova Rejčka byli pochování se šperky a poklady, bude na omylu. Protože se Eliška Rejčka ke sklonku života silně obrátila na pokornou cestu křesťanské víry, nechala Jindřicha pochovat v prostém šatu. „Jediné, co se dochovalo, byla spona na opasku a hřebíky z rakve. Neměl u sebe ani žádné knoflíky, žádný meč, žádné šperky,“ přibližuje Vachůt.
Až skončí vědecké práce, bude Jindřich z Lipé navrácen zpátky do baziliky na Starém Brně s patřičným pietním obřadem a jeho hrobka dostane zdobné označení.
Neznámá hrobka je nejspíš z baroka
Bádání nabralo další nečekaný rozměr, když ve významné linii před oltářem baziliky, tedy v ose hrobů Jindřicha z Lipé a jeho družky královny Elišky Rejčky, odborníci odhalili další zděný hrob.
„Nejdřív jsme si mysleli, že jde o vysoce postaveného příslušníka šlechty z období právě Elišky a Jindřicha. Ale poté, co jsme nález prozkoumali sondou s kamerou a viděli pozůstatky dřevěné rakve a jejího tvaru, je pravděpodobnější, že zemřelý byl pochovaný někdy v období baroka,“ odhaluje Ctibor Ostrý, historik Muzea města Brna, který výzkumné práce vedl.
Ze šlechticů středověkého Brna, kteří mohli Elišce Rejčce sponzorovat stavbu baziliky, se tak pozornost odborníků přesunula spíše k abatyším a příslušnicím řádu cisterciaček, které v bazilice působily. „Jisté je, že ten, který v dosud záhadném hrobě leží, musel být považovaný za stejně nebo podobně významného, jako byla královna a Jindřich z Lipé,“ podotýká Ostrý.
Průzkum hrobky české královny Elišky Rejčky přinesl další tajemství |
Ostatky z tohoto hrobu však odborníci nevyjmuli. A to kvůli etickým a pietním důvodům. „Zatím o hrobě víme málo. Sezveme odborníky, budeme řešit všechny možné detaily a zkusíme zúžit dobu, do které by hrob s kosterními pozůstatky minimálně jednoho člověka mohl zapadat. Pak nás čeká mravenčí práce bádání v archivech,“ předesílá Michal Vágner z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity.
Základním pravidlem při zkoumání tajemného hrobu totiž bylo, že jej odborníci nepoškodí a budou postupovat co nejšetrněji. „Na speciálních tamponech, které jsme umístili na sondu, sice jsou vzorky ke zkoumání, ty ale neobsahují nic, v čem by byl obsažený uhlík. Stáří tedy nezjistíme. Nicméně se můžeme dozvědět mnohé o bakteriích, které se v hrobě nacházejí,“ popisuje Ostrý.
I tento směr bádání se už v Brně využil. Když odborníci zkoumali hrobku markraběte Jošta Moravského, syna krále Jana Lucemburského, objevili úplně novou bakterii na jeho stehenní kosti. Dodnes se po něm jmenuje – Rhodococcus jostii.
