Erb olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana.

Erb olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana. | foto: archiv NPÚ

Ze štítu koníren zámečku někdo ukradl kamenný historický erb arcibiskupa

  • 4
Desítky kilogramů vážící historický erb olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana někdo ukradl ze štítu koníren v areálu památkově chráněného loveckého zámečku Ferdinandsko na Vyškovsku. Po vzácném artefaktu zbyla jen prohlubeň ve stěně.

Památkáři jsou nešťastní a nechápou, jak mohl erb bez povšimnutí zmizet. Areál totiž leží ve vojenském újezdu Březina, kam lidé nesmějí.

„Někdo si to musel připravit, vzít nástroje, žebřík a pak erb odvézt autem. Není možné přijít, ze zdi sebrat kamenný objekt a odnést ho na zádech. Je otázka, proč areál není dostatečně hlídaný a zabezpečený. I my musíme žádat o povolení, když tam chceme jít na kontrolu,“ říká Aleš Homola z Národního památkového ústavu v Brně (NPÚ).

Armáda se ale brání tím, že území újezdu Březina má rozlohu více než 150 kilometrů čtverečních, a proto není a ani nemůže být oplocený či trvale střežený.

„Úmyslnému nerespektování přísného zákazu vstupu, na který jasně upozorňují výstražné značky na všech přístupových trasách, či překonání závor na přístupových komunikacích není objektivně možné zabránit,“ tvrdí Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Krádež erbu z vnější fasády průčelí hospodářského objektu se odehrála nejspíš na přelomu roku v době mimo vojenský výcvik, kdy prostor namátkově kontroluje Vojenská policie i zaměstnanci újezdu a Vojenských lesů a statků.

„Kdy přesně erb zmizel, nevíme, ale máme informace od místních, že ještě před Vánoci byl na konírně,“ tvrdí Petr Bařinka z památkového odboru městského úřadu ve Vyškově, který mapoval místo činu.

Škodu zatím památkáři nevyčíslili

„Přestupkový limit pět tisíc korun škoda určitě přesáhne, jsem přesvědčený, že došlo k trestnému činu,“ má jasno Bařinka. 

Právě proto nezvyklý případ ve vojenském prostoru neprodleně nahlásil. „Událost nyní vyšetřuje Vojenská policie jako podezření z trestného činu krádeže. Elektronické zabezpečení objektů samotného zámečku ale narušeno nebylo,“ dodává Sýkora.

Podle ředitele NPÚ v Brně Zdeňka Váchy je nejisté, zda se erb podaří najít. „Nejspíš skončil u nějakého sběratele, ale na legálním trhu se objevit nemůže, protože by byl snadno identifikovatelný,“ říká Vácha.

Historii zámečku z roku 1757 loni poznamenal spor památkářů právě s ministerstvem obrany. To chtělo areálu odejmout památkovou ochranu s tím, že jej zmodernizuje.

Památkáři se však postavili proti s obavami, aby už tak ohrožený skvost nevzal za své. Ministerstvo kultury nicméně zámeček loni v létě ponechalo na seznamu památek.

Podle Bařinky by kopie erbu ze sekaného kamene vyšla na 60 až 90 tisíc korun.