Podstatně nižší závislost na Rusku si region hodlá zajistit obratem k opomíjené komunitní energetice.
„Letos nás čekají zjevně největší změny v energetice za existence České republiky. A připravovat se na ně musí i města,“ má jasno břeclavský místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní).
Právě v Břeclavi proto pracují na zpracování nové energetické koncepce. Vzniká seznam opatření, jež jsou ekologická a pomohou peněženkám lidí. Objevuje se na něm třeba geotermální energie.
„Teplo se čerpá z hloubky alespoň jednoho kilometru skrze geotermální vrt,“ vysvětlil Matuška s tím, že město už zahájilo jednání se společností E.ON o možnosti výstavby takové stanice.
Jižní Morava je pro využití zmíněné technologie nejvhodnějším územím. Uvědomují si to i hodonínské Moravské naftové doly, jež vytipovaly už pět lokalit. „Geotermální projekty nejsou přímo závislé na cenách ropy a plynu na světových trzích a je tak možné rozmělnit rizika v současných obdobích plných změn,“ vypíchl hlavní přednost René Kachyňa, předseda představenstva MND Drilling and Services.
Pro Břeclav ale nejde o jedinou „novou“ cestu. Radnice řeší vznik bioplynky jako alternativního zdroje paliva podobného zemnímu plynu a chystá velký projekt instalace fotovoltaických panelů na městské budovy - třeba na zimní stadion, městský úřad i dvě největší školy.
„Překotný vývoj cen elektřiny a plynu dává této práci nový rozměr a jednoznačně ukazuje, že jdeme správným směrem. Během několika měsíců začneme s instalací panelů, nové vzduchotechniky s rekuperací, LED osvětlení a s řadou dalších úsporných opatření,“ popsal konkrétní kroky vedoucí ekonomického odboru Martin Černý.
Šance na kompenzaci nákladů
Jak se ukazuje, spoléhat se na vlastní zdroje energie je ideální východisko. I podle zbrusu nové studie od nezávislé expertní organizace EGÚ Brno, kterou si nechaly zpracovat Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a skupina Frank Bold, by měl být součástí řešení odklonu Česka a celé Evropy od dovozu ruských fosilních paliv masivní rozvoj dosud opomíjené komunitní energetiky.
Její podstatou je, že dosavadní odběratelé energií, například domácnosti či obce, se sami stávají výrobci a prodejci a energie poté sdílejí mezi sebou. Přebytky mohou odprodat do sítě. Jen ze slunce by obce a jejich obyvatelé mohli získat přes čtyři gigawatty, což je pro srovnání téměř dvakrát více, než vyrobí všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v České republice.
„Prohlubující se energetická krize bohužel jen tak neskončí a lidé to stále silněji pocítí na svých peněženkách. Pro mnoho z nich, především vlastníky domů a bytů, může zapojení do komunitních energetických projektů s důrazem na obnovitelné zdroje představovat účinnou kompenzaci těchto nákladů,“ věří Tomáš Jungwirth, spolupracovník Centra pro dopravu a energetiku. Už nyní má vlastní zdroj 160 obcí v Česku, v naprosté většině se jedná fotovoltaické elektrárny.
Brno staví fotovoltaiku za miliardu
Rozjezd komunitní energetiky je ale v Česku i kvůli chybějící legislativě zbrzděný. Přesto třeba Brno se snaží. Na střechách objektů ve vlastnictví města umisťuje solární panely. Virtuální elektrárny, které takto vznikají, mají pokrýt spotřebu elektřiny nejen v těchto budovách, ale i mimo ně. A do roku 2026 chce magistrát instalovat solární panely za víc než miliardu korun.
První z nich už „leží“ na městských domech v ulici Vojtova 7 a 9. Teď je na řadě Domov pro seniory Věstonická. Šest stovek panelů má poskytnout takový výkon, že v letních měsících energie získávaná ze slunečních paprsků postačí zhruba na polovinu dosavadní spotřeby objektu.
„Jde o dosud největší připravovaný projekt městské fotovoltaické elektrárny. Svým výkonem a instalovanou plochou je devětkrát větší než naše nedávná instalace panelů ve Vojtově ulici,“ poznamenal Filip Leder (KDU-ČSL), předseda představenstva městské firmy Sako Brno, která investici řeší.
Na řadu mají dále přijít základní školy Sirotkova, Merhautova a Jana Babáka či budova polikliniky na Lesné. V užším výběru je dalších pětadvacet mateřinek, dvacítka základních škol a pět střech na úřadech.
Efektivní úspora na míru
Znojmo se podobně jako Břeclav vydává cestou takzvaného EPC projektu - v takovém případě odborné firmy městu dodají řešení na klíč, berou v úvahu všechny oblasti užití energie a obsahují veškeré činnosti nutné k dosažení energetických úspor. Zjednodušeně řečeno volí nejefektivnější způsob, který přináší úsporu peněz.
„Vytipovali jsme asi desítku městských objektů, u kterých bychom chtěli najít ideální variantu rekonstrukce tepelného hospodářství,“ potvrdil starosta Znojma Jakub Malačka (dříve ČSSD). Dotaci na přípravu těchto prací chce získat od Národní rozvojové banky skrze její energetický program.
Mezi vytipovanými objekty ve Znojmě jsou školy, ale také domov s pečovatelskou službou, dva úřady, nedávno odkoupená budova pošty či sportovní hala. „Právě sportoviště jsou největší problém. Tam je dopad nárůstu cen energií nejvyšší,“ poznamenal Malačka.
Energie z gastroodpadu
Rozsáhlé projekty, které mají šetřit energie, vznikají také v Židlochovicích na Brněnsku či Starovicích na Břeclavsku. Zdejší obytné čtvrti mají být po dokončení zcela energeticky soběstačné.
Šetřit se ale města pokouší, kde se dá. Například Hodonín se od začátku května zapojil do projektu Třídím od gastro společnosti Energy financial group.
„Ta bioodpad následně neskládkuje, ale účelně zpracovává na zelenou energii, která se rovnou může vtláčet do sítě, či pro výrobu hnojiv,“ poznamenal referent odpadového hospodářství hodonínské radnice Pavel Foltýn.
Kromě výroby energie tak zdejší politici vyřešili i blížící se legislativní povinnost, která od ledna příštího roku ukládá všem městům a obcím separovat gastroodpad od toho komunálního.
