Paleček dlouhá léta pracoval v Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně a spolupracoval s brněnským Masarykovým onkologickým ústavem. V roce 2014 získal za svou práci cenu Česká hlava.
Jeho dílo vešlo do učebnic biofyziky a molekulární biologie a byl také zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Zaujal nejen tuzemskou odbornou veřejnost, ale byl hojně citován i v zahraničí a loni se stal také laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě. Je autorem tří stovek vědeckých prací a činný byl až do posledních dnů svého života.
„V sobotu byl ještě v práci. V neděli šel na mši a pak plavat. Na bazéně ho bohužel postihla mrtvice,“ prohlásil Eduard Kejnovský z Biofyzikálního ústavu Akademie věd.
Brněnský vědec šel ve svém výzkumu hodně proti proudu a docenění se dočkal až v pozdním věku. V zemích východního bloku totiž byla genetika označována za „buržoazní pavědu“. Ještě jako student se tím Paleček nenechal odradit, protože věděl, že budoucnost je ve výzkumu DNA.
O patenty se nezajímal
Navzdory všem překážkám nakonec jako první na světě v roce 1960 objevil, jak dvojitou šroubovici kódující lidský život zkoumat pomocí elektrochemie. Trvalo ale dalších třicet let, než význam jeho metody pochopila světová vědecká komunita.
„Jednou možná bude mít každý lékař přístroj, který z kapky krve dokáže určit, zda je pro pacienta určitý lék vhodný, či ne. Už dnes se ví, že některá cytostatika pomáhají třem čtvrtinám pacientů s rakovinou. Čtvrtině lidí ale naopak uškodí. Podle DNA to lze poznat,“ vysvětloval Paleček před časem pro MF DNES.
Při udělení ceny Česká hlava odhadoval, že praktici začnou používat elektrochemické metody pro rozpoznání údajů z DNA nejdříve asi za 20 let.
Paleček přiznal, že o to, jak to má se svými patenty, se vlastně ani moc nezajímá.
„Kdyby to bylo v Americe, dost možná by elektrochemická metoda analýzy DNA nad tou optickou už dávno zvítězila a já bych byl multimilionář. Všechno by bylo patentované už od 80. let. Budovat si honosné sídlo by mě ale nebavilo. Mám radost, když vyjde pokus,“ vykládal Paleček.
