„Je to jednoznačný trend. Rozvojem elektrokol přibylo cykloturistů a dostávají se i do míst, která by jinak pro řadu z nich, kteří nejsou fyzicky dostatečně zdatní, zůstávala nedostupná,“ říká Jiří Kmet, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava.
Přibývá nejen adrenalinových jezdců, ale třeba i starších cyklistů z kategorie šedesátníků a sedmdesátníků, pro něž se s rozvojem bateriových bicyklů stala cyklistika přístupnější zábavou.
Při své poslední strážní službě na Děvíně, kam je vjezd kol zakázán, Jiří Kmet cyklistů s elektrokoly potkal hned několik. „Kdyby to nebyla elektrokola, k rezervaci by se prostě nedostali,“ míní.
Ochránci přírody se podle něj smiřují s tím, že na vjezd do míst, kde je cykloturismus zakázaný, bude do budoucna čím dál větší tlak.
Podobně to vnímá i ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. „Cyklisté ‚přezbrojují‘ na elektrokola a díky nim mají daleko výhodnější podmínky. Nejsou v podstatě ničím limitovaní – a to je jednoznačně problém,“ míní.
Cyklisté způsobují erozi a ohrožují pěší
Nedobrou situaci vidí hlavně na některých trasách, kde je cyklistů najednou nepřiměřeně moc. A často se chovají vůči pěším arogantně. Profil návštěvníka, a správa národního parku to chce potvrdit i dlouhodobějším monitoringem, se totiž za poslední léta výrazně změnil.
„Návštěvník před dvaceti lety byl někdo jiný než ten letošní. Byl to ryzí turista, který šel do přírody za nějakým poznáním a zážitkem, kdežto dnes se z chráněných území bohužel, a jednoznačně jim to nepřísluší, stávají tělocvičny v přírodě,“ míní Rothröckl.
Na úzkých stezkách, které byly donedávna hájemstvím pěších, způsobují elektrokola velké problémy.
„Prvním je eroze, zhoršování povrchu stezek, které pak vyžadují větší údržbu. A druhým problémem je to, že v tak navštěvovaných rezervacích, jako je Děvín nebo Svatý kopeček, působí cykloturista na stezce problémy pěším. Nedokážou se dobře vyhnout, hrozí tam kolize a skutečně dochází i ke střetům,“ říká Kmet.
Podle Tomáše Rothröckla se cyklisté na elektrokolech dostanou i na stezky donedávna vyhrazené pouze pro pěší. „Často jsou to rodiny s malými dětmi. Navíc nečekají, že se proti nim zpoza buku z kopce vyřítí nějaký adrenalinový jezdec. V tomto vidím v Podyjí zásadní problém,“ podotýká.
Díky čipu mohou jet elektrokola padesátkou
Jak cyklistům s motorem ve vjezdu do rezervací účinně zabránit, s tím si ochránci přírody zatím příliš nevědí rady. Zákazy pro cyklisty v rezervacích platí už nyní. S rozvojem elektrokol ale přibylo případů jejich porušování.
Například na Šumavě už přitom do boje proti bateriovým bicyklům vytáhli i za asistence policie. Postihovat tady chtějí vjezd elektrokol a elektrokoloběžek, jež mají větší výkon, než stanovuje zákon.
Ty totiž podle zákona patří pouze na silnici, nikoliv na cyklostezky. A spíš než kolo mají parametry motorky nebo čtyřkolky.
„Za kolo je považováno vozidlo, k jehož pohybu vpřed je nutné vynaložení lidské síly. Současně může být kolo vybaveno pomocným elektromotorem do 1 kW výkonu a jeho konstrukční rychlost nesmí přesáhnout rychlost 25 kilometrů v hodině,“ vysvětlil vedoucí odboru státní správy národního parku Šumava Jiří Dolejší.
Prodejci elektrokol jsou přitom schopni legálně na trh dodat i kola, jež cyklistům umožní jet rychlostí až 50 kilometrů v hodině. Postará se o to speciální čip, který odstraní rychlostní limit.
