Série opatření bude známá k 15. září. „Bohužel jsme trochu v zajetí klimatické změny, která dostatku kyslíku ve vodě nenahrává. Nikdo vám nemůže garantovat, že se podobná situace nikde znovu nestane,“ podotýká ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Kromě zvyšující se teploty zdůrazňuje problém velkého množství živin, zejména fosforu, které se do vod dostávají a to především kvůli lidské aktivitě. V důsledku toho se pak množí sinice, které důležitý kyslík rybám spotřebovávají. „Do nádrže Nové Mlýny každoročně přiteče 160 tun fosforu. Pokud my všichni nezměníme přístup, budeme s tím nadále bojovat. Zaobíráme se proto i otázkou čištění odpadních vod,“ dodává.
Pracovní skupina bude proto rozdělena do tří expertních panelů, přičemž každý z nich se bude věnovat odlišným nástrojům prevence. První bude fungovat pod vedením Mendelovy univerzity v Brně, jeho součástí bude ale řada dalších expertů u jiných institucí. „Nejenom že znovu posoudí všechny informace, které o situaci máme, ale především navrhnou krátkodobá, střednědobá i dlouhodobá opatření,“ popisuje Výborný.
S opatřeními lze začít už teď
Druhý panel se bude zaobírat právě čištěním odpadních vod a ten poslední směřuje k dlouhodobějším revitalizačním opatřením, jež povedou k navrácení řeky do přírodního charakteru. Panel bude mít na starost ministerstvo životního prostředí, aktivně se zapojí také Agentura ochrany přírody a krajiny. Navazují přitom studie, které vznikly již v minulosti, tu poslední v návaznosti na úhyn ryb v roce 2022, představila pracovní skupina Společně za živou a čistou Dyji. „Nezačínáme tedy od nuly. Naším cílem není dělat další studie, ale budeme navazovat na ty již vytvořené, čímž získáme sérii opatření, které dokážeme uskutečnit,“ konstatuje Výborný.
Jedná se ovšem o velmi náročný proces a to jak časově, tak finančně. Přesto lze ale už nyní situaci právě za pomoci některých zlepšit. Je jimi například instalace modernějších oxymetrů, které pomohou lépe monitorovat množství kyslíku ve vodě. „Po obdobné události před třemi lety jsme je na řeku také nainstalovali, v průběhu let jsme ovšem narazili na některé limity, jako je znečištění, nepřesnost měření nebo příliš velká nákladnost na údržbu,“ zmiňuje ředitel Povodí Moravy David Fína.
Výborný dodává, že krátkodobým opatřením může být i úprava manipulačního řádu, aby bylo možné v případě opakování této situace reagovat rychleji. Právě postup Povodí Moravy bývá terčem mnoha opozičních politiků, kteří zmiňují, že nebyl dostatečný. „Důležité je podotknout, že jsme z nádrže Nové Mlýny vypustili čtyři a půl milionu kubíků vody navíc, abychom zvýšili tok,“ upozorňuje Výborný a dodává, že cílem jednání s ostatními odborníky bylo také vyvrácení některých nepřesností a reakce na kritiku, která koluje na sociálních sítích.
Ryby v Dyji nešlo zachránit. Sinice „krmíme“ fosforem a dusíkem, říká odborník |
Úhyny ryb, které se v řece opakují, trápí také místní. Petici s názvem Zachraňme řeku Dyji dosud podepsalo přes 2500 lidí. Signatáři požadují kromě jiného obnovu ekologického průtoku nebo otevřený přístup k informacím. Volají také po tom, aby nebyla hladina vody v toku připouštěna přes elektrárnu. „Dle takového názoru totiž elektrárna vypouští takzvanou mrtvou, tedy neokysličenou vodu ze spodní části nádrže, což toku ve finále příliš nepomůže. To ale není pravda. Voda v Nových Mlýnech není tak hluboká. Stačí, aby zafoukal vítr, a ona se dobře promíchá,“ uzavírá Fína.
