Nestvořili ji Mayové, ale traktor. Pyramida je dominantou půvabných vrchů

  • 5
Vedle slavnější Pálavy jsou Dunajovické kopce tak trochu opomíjeným chudším příbuzným. Vynechat je z plánu letních výletů by ale byla velká škoda. Kde jinde na jižní Moravě by třeba lidé našli pyramidu, která vypadá, jako by ji stvořili staří Mayové?

Unikátní přírodní lokalitu na Břeclavsku popisuje další díl letního seriálu MF DNES Průzkumník jižní Moravy, který přibližuje zapomenutá, ale přesto krásná místa kraje.

Obklopeny vinicemi zůstávají Dunajovické kopce místem pro život nesmírného množství rostlin a živočichů a pyšní se titulem přírodní památky. Ze stepi vykukují i druhy, které jinde v zemi nenajdete. 

Téměř devadesát hektarů Dunajovických kopců je jedinečnou botanickou zahradou, jež navíc nabízí dechberoucí pohled na Pálavu na druhé straně údolí.

Z těch nejvzácnějších stojí za zmínku „stepní běžec“ katrán tatarský, pelyněk Pančičův nebo oman srstnatý. Královský klenot představuje mandloň nízká – drobný keřík s neskutečným barevným odstínem květů na pomezí sytě růžové a vínově červené. Téměř devadesát hektarů území je tak jedinečnou botanickou zahradou, jež navíc nabízí dechberoucí pohled na Pálavu na druhé straně údolí.

Ještě před druhou světovou válkou se na kopcích čile zemědělsky hospodařilo. Celý hřeben pahorkatiny s nejvyšším bodem 285 metrů byl pokryt mozaikou drobných políček, vinohradů, mezí a luk. Po válce došlo k vysídlení původních obyvatel a pozdější kolektivizaci zemědělství.

„Plošné hospodaření se však do zvlněných Dunajovických kopců nehodilo, a proto zde zůstal poměrně rozlehlý kus spontánně zarůstající přírody, kde nám na historické hospodaření zbyly už jen do krajiny vepsané vzpomínky – pozůstatky ‚na motykou‘ obdělávaných terásek, reliéfy úvozových cest nebo ovocné stromy roztroušené po obvodu zaniklých políček,“ popsala Dunajovické kopce botanička Správy CHKO Pálava Helena Prokešová.

Průzkumník jižní Moravy

Půvabnému panoramatu vévodí zmiňovaná pyramida Velká Slunečná. Ještě v 60. letech minulého století to byl docela obyčejný kopec pokrytý vinohrady, jenže byl tak prudký, že zdejší lidé museli údajně révu okopávat „na couvačku“.

Než přišel místní všeuměl Dominik Pecka a rozhodl se kopec zterasovat. Dokonalé stupně se svým traktorem S-100 přezdívaným Stalinec modeloval po práci ve svém volnu. Na výsadbu vinic už však tehdy nedošlo, a tak řádky révy na Velké Slunečné nenajdete.

Zato obklopují zbývající svahy Dunajovických kopců a zdejší vína patří k nejlepším široko daleko. „Půdní podloží je zde tvořeno třetihorními mořskými sedimenty, především vápenitými jílovci a pískovci, které místy překrývají spraše. Díky takto unikátní půdě mají vína jedinečný a nezaměnitelný charakter,“ shodují se vinaři, kteří vytvořili spolek Dunajovské kopce a zdejší vína společně propagují.

Kamenný kříž za 25 zlatých

Bývalí usedlíci obohatili krajinu o drobné památky lidové zbožnosti. Třeba na samém vrcholu Liščího kopce, který se dříve jmenoval Rochusberg, v 17. století postavili kapli svatého Rocha jako poděkování za záchranu před morovou epidemií.

Kaple stála jen asi století, v roce 1801 ji nahradil kamenný kříž, který za 25 zlatých pořídil dunajovický hospodář Franz Hanzl. Jeho torzo je dnes kulturní památkou.

Před několika lety místo doplnila skupina drobných sakrálních prvků v rámci studentského projektu dnes již absolventa Fakulty architektury VUT Vojtěcha Koláře.

„Na Liščím kopci si tak mohou návštěvníci připomenout důležité prvky liturgie: kamenné schodiště, které připomíná vstup do kaple, dále modlitební lavici, klekátko a ambon, což je řečnická tribuna, odkud duchovní káže,“ popsala Barbora Ponešová, jež spolu s Janem Foretníkem studentský projekt vedla.

Při výšlapu na zdejší kopce nejde opomenout Růžový vrch, kterému vévodí statný osamělý topol na vrcholu.

Praktické informace

  • Jak na místo: Z Brna autem po hlavním tahu na Mikulov, minete Věstonickou nádrž a odbočíte na Dolní Dunajovice, kde se dá zaparkovat a vydat se odtud pěšky asi půl hodiny ke kopcům. Přijet lze i autobusem či vlakem z Brna, po cestě je ale většinou nutno přestoupit. 
  • Kam na jídlo: Mezi kopci a Dolními Dunajovicemi se nachází vinařství Zámečník, v Mikulově dále třeba vinný sklep pod Kozím hrádkem. Najíst se můžete v pizzerii Lucciano nebo restauraci a penzionu Praha, něco dobrého si můžete dopřát i ve vyhlášeném Café Fara v Klentnici nebo v Kafé jako doma v Mikulově. 
  • Další zajímavosti: Ochlazení nabízí Aqualand Moravia po cestě z Brna, dobrodruzi naleznou kukuřičné bludiště přímo u Dolních Dunajovic. Za návštěvu stojí mikulovský zámek, v témže městě je lákadlem i proslulý Svatý Kopeček.