Dlouhá léta se v Rosicko-oslavanském revíru na Brněnsku těžilo uhlí. Po ukončení této činnosti v 90. letech horníky v šachtách a podzemních chodbách vystřídala voda, kterou dnes odvádí Dědičná štola, z níž přes čistírnu míří do blízké řeky Oslavy.
Čím dál drahocennější tekutina tak mizí bez většího užitku, což hodlají Oslavany změnit. V těchto dnech nechávají prověřit možnosti, jak důlní vodu využít za pomoci vhodných a dostupných technologií pro její čištění.
Nabízí se zužitkování tohoto zdroje pro energetické účely, čemuž nahrává velká vydatnost dosahující 40 litrů za vteřinu. Významným minusem je však silné znečištění vody, jejíž chemické složení ukazuje velké množství oxidu železa, manganu, síry a chloridu.
Sondy, vrty, doly. Na jižní Moravě cílí na vodu z podzemí, pít však nejde |
To je ostatně důvodem, proč zhruba před čtvrtstoletím, poté co z dolů prvně vytekla do Oslavy, zahubila veškerý život v řece. U jejího břehu proto vyrostla čistírna, jež vodu pomocí vápence čistí od nejhorších látek. Oslavanům přijde škoda nechat tento vydatný zdroj jen tak odtékat pryč.
„Reálné využití je ovšem jen pro energetiku, o zálivce kvůli znečištění vůbec neuvažujeme. Vzniklo by něco na způsob turbíny,“ nastiňuje starosta Vít Aldorf (ODS) s tím, že uvažovaná malá vodní elektrárna může sloužit pro výrobu elektřiny či vytápění.
Aktuální projekt má za cíl najít pomůcky, jež vodu upraví tak, aby ji šlo energeticky využít. Zároveň musí odborníci přijít s takovým materiálem tvořícím povrch turbíny, který zajistí, aby se zařízení zakrátko vlivem působení škodlivých příměsí nezadřelo. Oslavanští chtějí mít jasno do konce roku.
Už na příští měsíc plánuje čerpací zkoušky u bývalé těžební jámy Františka vzdálené přes kilometr od štoly Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice (SVAK). Vrty vezmou vodu ještě předtím, než nateče do důlních prostor, kde dochází k jejímu znečištění.
„Pokud výsledky dopadnou dobře, mohli bychom vodu využívat jako pitnou. V takovém případě vrty vystrojíme a dojde k napojení do vodárenské soustavy. Když chemický rozbor a kvantita skončí špatně, myšlenku opustíme,“ oznamuje místopředseda SVAK a zastupitel Ivančic Roman Sládek (za ODS).
Na závody „šedá“ voda místo pitné
Iniciativu Oslavan podpořilo hejtmanství stovkou tisíc korun, žádost o příspěvek ze strany SVAK zastupitelé teprve projednají. Je ovšem pravděpodobné, že i jí vyhoví. „Jižní Morava patří k regionům, které jsou u nás nejvíce zatíženy dlouhodobým suchem. Hledáme tak další možnosti, abychom zmírnili stres na vodních zdrojích,“ hlásí náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je zdejší sucho dokonce mimořádným problémem celorepublikového významu. „Proto podporuji hledání nových zdrojů, jejichž kvalita sice není dostatečná pro pitnou vodu, ale mohou sloužit na zálivku pro zeleň a další aktivity v krajině. Jejich využitím se sníží spotřeba kvalitní vody, která proudí do kohoutků domácností,“ podotýká Hladík.
Expert: Brno leží na obří nádrži, podzemní voda je důležitější než přehrady |
„Když se konají hasičské závody, pustí se voda z řadu. Fotbalisté s ní zalévají trávník. Jde o hektolitry pitné vody, které můžeme ušetřit nahrazením takzvanou šedou vodou s nižší kvalitou,“ doplňuje Zámečník.
O kus dál jsou ve využití vod z bývalých lignitových dolů v Kyjově a Šardicích na Hodonínsku. Čerpací zkoušky ukázaly dostatečnou vydatnost i kvalitu zdrojů, Kyjov tak má nyní vrt připravený k využití. V plánu je napájení vodního prvku, který chce radnice vybudovat za několik let při revitalizaci parku. Další možností je zálivka zeleně, případně přilepšování sousední říčce Kyjovce.
Chtějí zlepšit klima v obci
Ambicióznější plány mají v nedalekých Šardicích, kde s pomocí dvou vrtů chtějí mírnit dopady sucha. V případě prvního, který se nachází poblíž bývalého dolu Dukla, je záměrem naplnit vodou dnes suchý sousední poldr a v ideálním případě následně i další plochy a biokoridory. Vedlejší užitek představuje zalévání obecní zeleně. „Když naprší, veškerá voda nám odteče do potoků. Očekáváme, že nám důlní voda pomůže zlepšit klima v obci, sucho je čím dál horší,“ sděluje šardická starostka Blažena Galiová (nez.).
Pro trvalé čerpání z vrtu nedaleko Dukly potřebuje obec vyřešit rekolaudaci, čímž se nyní zabývá. S využitím chce začít v příštím roce, čištění důlní vody obohacené o železo nebo mangan zajistí mokřad. Druhý vrt už dokonce funguje, a to ve sportovním areálu. Nejdřív voda putuje do požární nádrže, odkud si ji místní berou pro zalévání zahrad. Přímo v areálu pak slouží pro udržování dvou fotbalových hřišť. Obecní plány navíc počítají s přetvořením nádrže na biotop.
Spodní vody by rádi využívali také ve zhruba patnáct kilometrů vzdálených Vacenovicích a Kelčanech, kde rovněž bojují s následky stále většího sucha. Čerpací zkoušky obě obce teprve chystají. V hledáčku mají tento zdroj i Ježov a Svatobořice-Mistřín.
Brno sází na artéskou voduPřestože Brno důlní vody nemá, může se pochlubit ještě větší podzemní zásobárnou. Hluboko pod povrchem se totiž nacházejí artéské vody, jejichž využití pro nouzové zásobování při krizových situacích prověřovalo minulé vedení města. Studie ukázala jako použitelný jediný vrt z těch už existujících, v Kníničkách bude nachystaný možná ještě letos. Analýza dále vytipovala pět dalších míst: dvě na území Brna-střed a po jednom v Tuřanech, Žabovřeskách a Brně-jih. Dva vrty by mohly být hotové příští rok, další tři ten následující. „Cílem je zajistit celkovou denní spotřebu pitné vody odpovídající vydatnosti nejméně 105 litrů za vteřinu,“ informuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Zda bude nutné artéskou vodu upravovat, ukážou laboratorní analýzy. |
5. srpna 2020 |