Na jihu Moravy dostává nejvíce evropských peněz věda, vylepšily i dopravu

  7:09aktualizováno  7:09
Nejvíce evropských peněz putovalo v Jihomoravském kraji do výzkumných center jako CEITEC nebo Mezinárodní centrum klinického výzkumu. Pomohly si také univerzity, které čerpaly vůbec nejvíce peněz. Zlepšila se i železniční doprava do Vídně.

Brněnské vědecké centrum CEITEC, jehož vybudování stálo přibližně pět miliard korun, v pátek 12. září slavnostně zahájilo provoz. Vědci tam mají k dispozici například unikátní zařízení pro zkoumání lidského mozku. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Unikátní laboratoře a zázemí pro vědce na celkové ploše 25 tisíc čtverečních metrů. To je Středoevropský technologický institut CEITEC, v němž dnes nachází uplatnění přední čeští výzkumníci.

CEITEC se v Brně začal budovat v září roku 2012. S příspěvkem přesahujícím čtyři miliardy korun se stal samostatnou investicí, na niž putovalo do Jihomoravského kraje doposud nejvíce peněz z Evropské unie.

S odstupem za institutem CEITEC se v žebříčku „obdarovaných“ Evropskou unií umístilo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (ICRC). Na jeho budování v letech 2011 až 2015 šly z evropského rozpočtu přes dvě miliardy korun.

„S velkou pravděpodobností bychom bez těchto dotací vůbec nevznikli. Platil se hlavně nákup asi dvou tisíců přístrojů, malá část stavebních prací a hlavně téměř všechny provozní náklady – mzdy, školení nových zaměstnanců centra, výzkumné aktivity, a to během prvních pěti let,“ uvedl ředitel ICRC Gorazd B. Stokin.

Financování z evropských peněz ale podle Stokina centrum také částečně omezuje. Udělení grantu bylo svázáno s podmínkami. Pokud by je ICRC nesplnilo, hrozilo by mu vrácení dotace.

„Nám se však podařilo všechny milníky splnit. Zásadní pro nás je, že si EU vymínila, že po prvních pěti letech bude ještě druhé pětileté období udržitelnosti,“ doplnil Stokin s tím, že až do příštího roku centrum podporuje ministerstvo školství z unijních prostředků.

Cílem Unie je vyrovnávat kvalitu života

Podle odbornice na Evropskou unii Markéty Pitrové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je cílem evropských dotací modernizace a posilování hospodářství. Není tedy překvapením, že právě do vědy a dopravy jdou největší peníze. Unie chce zvýšit konkurenceschopnost a odstranit rozdíly mezi jednotlivými regiony.

Fotogalerie

„Průsečíkem těchto cílů je doprava a rovněž i věda a výzkum. Nové technologie mohou přispět rozvoji kraje, stejně jako snazší dopravní obslužnost. Mají nemalý dopad na celkovou inkluzi společnosti. Tedy stav, kdy kvalita života v menších lokalitách je srovnatelná se situací ve velkých aglomeracích,“ upozornila Pitrová.

Její slova potvrzuje i statistika příjemců evropských dotací. Vůbec největším z nich je Masarykova univerzita, která jen za poslední dotační období čerpala bezmála 13 miliard korun na více než 300 projektů. V této částce je započítané i budování CEITEC.

„Peníze byly investovány do vybudování infrastruktury, laboratoří a jejich vybavení, ale také do zlepšení kvality výuky a zaměstnání špičkových vědců, odborníků a pedagogů. Další část se orientovala hlavně na inovaci výuky,“ vyjmenovala mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Kromě vědců profitovala z unijních peněz i příroda. Třeba za zhruba 1,3 miliardy korun se v letech 2007 až 2013 v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku zamezovalo dalšímu šíření kontaminace vody ropou. V původních ropných vrtech zůstaly sondy, které znečišťovaly půdu, a odtud prosakovala ropa i k území zásobárny pitné vody.

Vlaky přes hranice jsou lepší než do Brna

Nejvýrazněji však pocítili evropské dotace lidé, kteří využívají vlakové spojení ze Znojma do Vídně. Před deseti lety vjel na znojemské nádraží historicky první elektrický vlak.

Trať k rakouským hranicím se tehdy rekonstruovala rok a půl a cestující od té doby využívají pohodlné rakouské lokomotivy. Ty je do Vídně přivezou bez přestupu.

Vlaky za sedm miliard

Další obří suma z Evropské unie by měla putovat na jižní Moravu v blízké době. Vedení Jihomoravského kraje usiluje o dotaci ve výši zhruba 5,5 miliardy korun na nákup kolejových vozidel za celkových 7 miliard.

„Máme kladné stanovisko od ministerstva, teď řešíme celou záležitost s Evropskou komisí. Zatím jsme nenarazili na žádný problém, definitivní stanovisko tak ještě nemáme,“ uvedl krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák (ČSSD).

Pokud nic příliv peněz z Evropské unie na jih Moravy neohrozí, dostane region více než dvě třetiny z celého osmimiliardového balíku peněz v operačním programu Doprava II. Kraj však věří, že uspěje.

To je vidět i na tom, že už vypsal výběrové řízení na dodavatele 37 elektrických jednotek, které chce v budoucnu půjčovat jednotlivým železničním dopravcům. „Otevírání obálek je stanovené na přelom května a června. Pokud vše půjde dobře a nikdo se neodvolá, mohli bychom na konci roku uzavřít smlouvu a za rok mít první vlaky,“ dodal náměstek Hanák. (mos)

Evropská unie tehdy investovala necelých 880 milionů korun, propojení s Vídní ale bylo ještě asi o půl miliardy dražší.

Nejnáročnější etapou byla oprava nejvyššího mostu kraje, který překlenuje řeku Dyji. Ze znojemského historického viaduktu tehdy dělníci vysunuli 220 metrů dlouhou mostní konstrukci a nahradili ji novou. Také vytrhali koleje od Znojma až do příhraničního Šatova a nahradily je ty elektrizované v délce přes dvanáct kilometrů.

Nutno podotknout, že radost z moderního cestování dlouho nevydržela. Jen asi o rok později byly zrušeny některé spoje, včetně klíčového ranního a večerního pro ty, kteří jezdí za hranice pracovat nebo studovat.

„Dnes jezdí osm párů vlaků mezi Znojmem a Retzem, ve směru z Vídně však první dva vlaky nemají v Retzu přípoj. Z Vídně do Znojma lze využít pouze šest vlaků,“ informoval zástupce Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě, jméno uvádět nechce.

Právě spolek se o navrácení některých spojů zasadil. Je také paradox, že na rakouskou stranu jezdí obyvatelé Znojma moderními klimatizovanými vlaky, ale důstojné železniční spojení s Brnem nebo Prahou v podstatě neexistuje a železniční infrastruktura i vozový park na této straně hranice patří k nejzaostalejším v republice.

Nejčtenější

Posekali dropí pole dřív, než měli. Vzácní ptáci neměli šanci přežít

Drop velký

Deset let se odborníci snaží o návrat dropa na Znojemsko. Na pole s šetrným hospodařením se jim už povedlo nastěhovat...

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

Naděje pro chudé i peklo pro sousedy. Sociální byty v Brně vzbuzují vášně

Ludmila Funtyová s partnerem a třemi dětmi už více než dva roky díky projektu...

Ohledně sociálního bydlení v Brně proti sobě stojí dva tábory. První, prezentovaný aktivisty blízkými Žít Brno,...

VIDEO: Řidič couval na D1 u Vyškova, pak vyrazil proti proudu aut

Vozidlo v protisměru na D1

Zcela nepochopitelně se v polovině června choval řidič na dálnici D1 u Vyškova. Nejdříve couval připojovacím pruhem...

Někomu se nechtělo sesedat z kola, přes rušnou silnici namaloval cyklopruhy

Na rušnou silnici v Hladíkově ulici v Brně někdo namaloval nelegální přejížděcí...

Sesednout z kola, dojít s ním k nejbližšímu přechodu a pak dokráčet zpátky na cyklostezku. Takový způsob překonání...

Další z rubriky

Moravský Krumlov chce znovu získat Epopej, začíná opravovat zámek

Na zámku v Moravském Krumlově začnou opravy. Pak chtějí získat zpět Slovanskou...

Nejhlasitější výtky proti návratu Slovanské epopeje do Moravského Krumlova padají. Startují totiž opravy zámku za 130...

Brňan měl v těle smrtelnou dávku alkoholu, nadýchal 5,5 promile

Opilec měl lehká zranění, záchranáři ho převezli do Úrazové nemocnice.

Apatického muže polehávajícího na chodníku u nákupního centra v Bednaříkově ulici v brněnské části Líšeň si v sobotu...

V Brně budou zkoumat odpad. Chtějí zjistit, jak lidé plýtvají jídlem

V Němčovicích na Rokycansku si pořídili vlastní popelářské auto, tento týden

Plesnivý chleba, zkažené mléko, ale i nedojezený oběd končí kolikrát v popelnici na komunální odpad. Na plýtvání...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz