Jako první dostala informační tabulky trasa tramvajové linky 1. Na všech 35 zastávkách se objevily stručné texty vysvětlující původ jejich názvů. Součástí každé cedulky je také QR kód, který odkazuje na podrobnější informace v Encyklopedii dějin města Brna.
Projekt navazuje na dlouholetou snahu přibližovat historii města široké veřejnosti a připomíná také odkaz nedávno zesnulé historičky Mileny Flodrové.
Ta se po desítky let věnovala dějinám Brna, stála u vzniku Encyklopedie dějin města Brna a dlouhodobě prosazovala, aby lidé znali původ názvů ulic i dalších veřejných prostranství. Právě z encyklopedie, s níž je její jméno úzce spojené, autoři při přípravě textů vycházeli.
„Každý cestující si přes QR kód může dohledat nejen to, po kom se ulice nebo zastávka jmenuje dnes, ale také jaké názvy nesla v minulosti a proč se měnily,“ uvedl ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc (ODS).
Nové tabulky nemají připomínat pouze významné osobnosti. Některé zastávky totiž nesou názvy ulic, jiné budov, areálů nebo historických lokalit. „Ne všechny zastávky jsou pojmenované po ulicích nebo lidech. Někdy vysvětlujeme historii budovy nebo místa, podle kterého zastávka dostala svůj název,“ doplnil Šolc.
Příběh jedné zastávkyMendlovo náměstí: Od Zámeckého k Mendelovi Dnes připomíná zastávka Mendlovo náměstí světově proslulého přírodovědce a zakladatele moderní genetiky Gregora Johanna Mendela, který působil jako opat starobrněnského augustiniánského kláštera. Místo ale zdaleka neneslo vždy jeho jméno. V první polovině 19. století se označovalo jako Zámecké náměstí, později Klášterní náměstí. Jméno Gregora Mendela získalo už v roce 1910, po vzniku Československa bylo počeštěno na Mendlovo náměstí. Současný název nese náměstí od roku 1967. Na nové informační tabulce si cestující mohou přečíst stručnou historii zastávky a prostřednictvím QR kódu se dostat do Encyklopedie dějin města Brna, kde najdou podrobný vývoj názvu i další zajímavosti o tomto významném místě. |
Dopravní podnik společně s muzeem vybral jako první právě tramvajovou linku 1. Podle generálního ředitele DPMB Miloše Havránka jde o nejdelší a jednu z nejvytíženějších linek, která propojuje historické centrum s několika městskými částmi.
„Každý název něco symbolizuje. Chceme, aby si lidé při čekání na tramvaj mohli přečíst, proč se zastávka jmenuje právě tak, a poznali díky tomu historii města,“ řekl Havránek.
Také podle něj se za některými názvy skrývají překvapivé příběhy. Zatímco například zastávka Tylova připomíná dramatika Josefa Kajetána Tyla, u jiných názvů je souvislost méně zřejmá. Jako příklad zmínil zastávku Pavilon G, jejíž historie souvisí s brněnským výstavištěm, nebo zastávku Aréna Brno, která ještě donedávna nesla název Lipová a nyní odráží vznikající multifunkční halu.
Podle Šolce je projekt ojedinělý i v celostátním měřítku. „Není město v České republice, které by systematicky vysvětlovalo původ názvů zastávek veřejné dopravy,“ konstatoval.
Pokud se projekt setká s příznivým ohlasem veřejnosti, nebude jednička jedinou linkou s historickými cedulkami. Muzeum i dopravní podnik chtějí postupně vybavit informačními tabulkami další tramvajové trasy a v budoucnu také zastávky autobusů či trolejbusů. Havránek připustil, že do budoucna uvažují i o dalších způsobech, jak historii města cestujícím přiblížit.
Brno má nejlepší značení v republice, říká žena, která dává jména ulicím |
Místo obyčejného čekání na spoj tak mohou Brňané objevovat příběhy města, kolem kterých dosud denně procházeli, aniž by je znali.
