„Objekt na mě působil dojmem laciné ubytovny. Klienti odevzdávali svůj důchod slečně Chernei a celé dny trávili na pokoji. Navíc ani neměli kam odejít. Dospěli jsme k závěru, že tam poskytují zdravotní a sociální služby bez oprávnění,“ popsala při čtvrtečním líčení pracovnice krajského úřadu Alena Novotná, která se kontrol účastnila.
Obvinění z neoprávněného podnikání čelí vedení Centra komplexních služeb pro rodinu a domácnost - Khrystyna Chernei, Anžela Jemelková, Tetyana Turlo a Ondřej Pavelka.
Na problém nelegálních domovů před třemi lety upozornila ombudsmanka Anna Šabatová (více naleznete zde). Podle ní je běžné, že v nich klientům berou doklady i všechny peníze.
Poukazovala přitom právě na konkrétní dům v Kunštátu, kde pobývaly asi dvě desítky klientů. Mezi nimi se vyskytovali lidé s těžším stadiem demence, paranoidní schizofrenií nebo pacienti se sklony k agresivitě. Po uzavření domova několik z nich převezli do psychiatrické léčebny.
„Klienti dostávali jídlo z restaurace v přízemí. Přitom lidé s vyšším stupněm demence potřebují vyváženou nutriční stravu. Byli celkově zanedbáváni,“ pokračovala v popisu Novotná.
V kunštátském zařízení však nebyli ubytovaní jen lidé důchodového věku. Nejmladší měl okolo 30 let.
Obhajoba: Domovů pro seniory je v kraji nedostatek
Platby za ubytování a stravu se podle výsledků kontroly veřejné ochránkyně práv lišily v závislosti na výši důchodu a příspěvku na péči. Jeden z klientů například za ubytování platil 8 tisíc korun, další klientka za stejné služby 12 tisíc.
Přitom lidé v pokojích bydleli po dvou až čtyřech. V mnoha případech se museli mezi sebou dělit o skříňky. Záchody se sprchovým koutem se nacházely pouze na koncích chodby.
Přestože Chernei centrum zavřela, svoje pochybení odmítá. „Existuje spousta předpisů a norem, které pro mě nemají význam. Na trhu sociálních služeb je mezera, kterou jsme pokryli. Přijímáme klienty, které nikdo nechce. Kolikrát děláme i charitu,“ řekla už dříve Chernei.
Ona ani Jemelková ve čtvrtek nevypovídaly, další dva obžalovaní se z jednání omluvili.
Jejich advokát Tomáš Fabík se soudkyni snažil přesvědčit, že zařízení, jež se starají o seniory, je v kraji nedostatek. Navíc právě takových, co přijímají lidi s psychickými onemocněními či bez domova.
„Situace v Jihomoravském kraji je skutečně špatná, stejně jako v celé republice. Čekací doby jsou dlouhé. Než se člověk dostane do domova důchodců, může to trvat i půl roku,“ potvrdila obvodní lékařka z Lysic Bohumila Venerová. Několik klientů z centra bylo jejími pacienty.
Podle doktorky z Kunštátu Marie Vyhňákové navíc část klientů chtěla v zařízení setrvat i po jeho uzavření.
„Přáli si zůstat, protože neměli srovnání. Byli rádi, že mají střechu nad hlavou,“ reagovala na její výpověď Novotná.
Nemocný klient odkázal ředitelce svůj majetek
Chernei navíc čelí ještě jednomu podezření. Při vyšetřování totiž vyšlo najevo, že jí jeden z těžce nemocných klientů odkázal domek a polnosti v hodnotě 750 tisíc korun.
„Měla jsem pochybnosti, zda to udělal ze své svobodné vůle. Ale chyběl mi nějaký důkaz, proto jsem rozhodnutí nechala na notářovi, který závěť uznal za platnou,“ řekla soudu předvolaná svědkyně Jitka Podsedníková, která měla dědictví po klientovi na starosti.
Soudkyně Helena Frantelová kvůli předvolání dalšího svědka odložila líčení na 5. června.
V Česku je podobných zařízení několik desítek. Jejich provozovatelé často obchází zákon tím, že si místo domova důchodců, který musí být registrovaný u krajského úřadu, otevřou právě „dům“, „penzion“ či „centrum“ pro staré lidi.
