Poté, co na hladině Brněnské přehrady dohasnou poslední světla ohňostrojného festivalu Ignis Brunensis, začne voda klesat. Od čtvrtého června každý den o třicet centimetrů až na historické minimum. Nepřijdou-li záplavy nebo enormní vedra, mělo by to být do prázdnin. A vyhánění sinic se rozjede naplno.
"Teď je hladina snížená na zimní stav, tedy o pět metrů. Do konce června by měla klesnout ještě jednou tolik a dostat se na hladinu 219 metrů nadmořské výšky. To je nejvíc za celou sedmdesátiletou historii přehrady," podotkl náměstek primátora Brna Martin Ander.
Hladina 219 metrů nebyla zvolena náhodou. I když rybáři loni velkou část ryb z přehrady odlovili, přesto ještě nějaké v nádrži žijí. Větší snížení vodní hladiny by znamenalo nedostatek kyslíku a hrozila by situace, ke které došlo před pár lety na přehradě Bystřička na Vsetínsku. V kalné vodě tam tehdy uhynuly tisíce ryb.
"I tak se může stát, že nějaká leklá ryba na břehu zůstane. Větší komplikace by ale nastaly, kdyby přišla tropická vedra. Pak se totiž voda přehřeje a kyslík rychle uniká. Máme ale připravené přenosné aerační zařízení, kterým kyslík do vody dodáme," upozornil ředitel Povodí Moravy Miroslav Duda.
V červenci vyrostou na březích přehrady generátory a ve vodě aerační věže. U dolní výpustě přehrady má zase vzniknout hradidlo, které zabrání zanesení výpustě bahnem. Dělníci také odtěží tuny bahna z lokality Rokle a od Sokolského koupaliště a odvezou je na skládku.
Odstranění všech usazenin by stálo miliardy
Právě v těchto místech je totiž největší koncentrace fosforu a dusíku, které podporují rozmnožování sinic. "Všechny usazeniny z přehrady ale odtěžit nejdou. Jejich odvoz a uskladnění by stály miliardy korun," řekl Martin Ander.
A než se přehrada znovu napustí, vymění se rybí osádka přehrady. Místo kaprů, kteří při hledání kořínků rozrývají bahno plné fosforu, se nastěhují do nádrže rybí dravci.
Kdy to ale bude, se ještě neví. Počítá se zatím s jarem příštího roku. O přesném termínu ale rozhodne speciální komise až příští rok podle toho, jak úspěšný bude boj se sinicemi.
Radují se hledači pokladů, jachtaři truchlí
Všechny ozdravné zákroky na Brněnské přehradě budou stát asi dvě stě milionů korun. Jihomoravský kraj, město Brno a Povodí Moravy dají dohromady asi čtyřicet milionů, zbytek tvoří dotace z Evropské unie.
"Náklady na projekt Čistá Svratka se ale pohybují v desetinásobcích této částky. Jde hlavně o snižování fosforu na přítoku do přehrady, a to hlavně stavbou čističek odpadních vod," uvedl radní Jihomoravského kraje Ivo Polák.
Na přítoku Svratky leží přes 240 obcí. Několik z nich má dokonce nad dva tisíce obyvatel a ještě před časem některé z nich vlastní čističky neměly. Teď už zbývá jen jediná. I ve Veverské Bítýšce ale do dvou let má čistička vzniknout.
"Zároveň se snažíme směňovat pozemky kolem řeky, aby tam nebyla zemědělská půda a chemikálie z hnojiv nestékaly do řeky," dodal Polák.
Až se přehrada vypustí o plánovaných deset metrů, obnaží se sto třicet hektarů dna. Radost z toho mají hledači pokladů, kteří už teď brousí po obnažených březích a s detektory kovů hledají mince nebo šperky.
Neradují se ale jachtaři, kteří letos stihli jen pár tréninkových týdnů a po zbytek sezony budou muset své lodě vozit na novomlýnské nádrže pod Pálavou.
Upouštění odhalí i Kníničky
Mnoho lidí také čeká na to, co se ukáže ze zaniklé vesnice Kníničky, která před druhou světovou válkou válkou musela ustoupit stavbě přehrady. Pravděpodobně z ní ale zůstaly jen zbytky základů domů. Lidé totiž staré domy většinou rozebrali, aby si mohli postavit domky v Nových Kníničkách.
