Ještě na počátku 90. let byl v pasáži Jalta Tuzex. Zatímco mladší ročníky vůbec netuší, co Tuzex byl, starší generace na něj vzpomínají jako na jediné místo, kde se dalo slušně nakoupit.
Jak z Jalty bylo věhlasné centrum módy a filmu
Za bony a valuty se daly sehnat domácí spotřebiče západních značek, ale i parfémy a dokonce auta. "Mám z toho Tuzexu svůj první holicí strojek. Ještě dnes funguje," vzpomínal Brňan Jan Procházka.
Kolem Jalty se tak neustále potloukaly nejen davy nakupujících Brňanů, ale i veksláci. "Bony, bony...chceš bony?" vráželi nenápadně do kolemjdoucích.
Z Jalty se pak Tuzex přestěhoval na brněnské výstaviště a pokoušel se zachránit tím, že začal přijímat i koruny. "Doufáme, že prodej v korunách k nám přivede širší okruh zákazníků. Exkluzivitu, pokud jde o kvalitu zboží, a tudíž i cenu, si chceme zachovat," přál si bláhově ještě v roce 1992 vedoucí brněnského Tuzexu Zdeněk Krejčiřík. Více o brněnském Tuzexu čtěte zde.
V Jaltě si také známý brněnský vekslák Josef Pliska založil vůbec první brněnský obchod s módou. "Zboží nebylo nic moc, ale stejně ten obchod lidé brali útokem. Něco takového tady předtím vůbec nebylo," vzpomínají Brňané.
Jalta pamatuje Hošnu i Hrstku
Funkcionalistický palác z meziválečné doby už ale v polovině 90. let začal povážlivě chátrat. Slavné kino Jalta, kam lidé za minulého režimu chodili třeba na Starce na chmelu, se zavřelo jako jedno z prvních.
Prostory v Jaltě neustále měnily provozovatele. Sídlila tam pojišťovna, ale i různí hochštapleři a šmelíři. Místnosti si v paláci pronajímal třeba bývalý hokejista a megalomanský podnikatel Lubomír Hrstka. V 90. letech vlastnil fotbalový klub FC Boby Brno a vybudoval velkolepé Boby centrum, které ho nakonec potopilo. Více o Hrstkovi a jeho království Za Lužánkami čtěte zde.
Jak z kina udělali kultovní klub Babylon
Po Hrstkovi se v Jaltě usídlila další kontroverzní postava. Podnikatel a producent Rudolf Hošna rozjel v bývalém kinosále jeden ze svých nejlepších hudebních klubů - Babylon. "Babylon byl velký asi jako dnešní Fléda. Kdo z českých kapel mohl, ten tam hrál. Je vážně škoda, že to skončilo," vzpomínal Karel Heřman, který v Babylonu obsluhoval za barem.
Hošna do Brna přivedl kapely jako J. A. R, Monkey Business nebo Dana Bártu. "Dřív v Brně vystupovali jednou za rok, teď sem jezdí každé tři měsíce," chlubil se tenkrát Hošna. Více o Hošnovi a jeho podnikání v Brně čtěte zde.
Klub žil podle Heřmana hlavně přes týden, protože tam chodili zejména studenti. "Pil se bavorák nebo tequilla, tak jako dneska. Akorát to bylo všechno levnější," směje se Heřman. Podle návštěvníků klubu však byly ceny i na tehdejší poměry celkem vysoké.
Jako většina Hošnových klubů, i Babylon brzy skončil. Hošna klub vybydlel a přestěhoval se jinam.
To už byl konec devadesátých let a o vzácnou, ale chátrající pasáž přestal být zájem. Sto patnáct místností zelo prázdnotou a hlídači museli dům bránit před squattery a dalšími nevítanými návštěvníky. Česká pojišťovna, která dům vlastnila, hledala kupce.
Jak zůstal palác na krku městu
A našla. Jaltu chtělo koupit město a přestěhovat do ní úředníky. Předběhl ho ale podnikatel Miroslav Lekeš. Jaltu koupil za 60 milionů korun, tedy
Pasáž jaltaFunkcionalistická pasáž Jalta vznikla v období mezi válkami. Palác má šest nadzemních a tři podzemní patra. V jeho útrobách se skrýval nejen kinosál, ale i obchody, kanceláře a byty. Celkem má budova 115 místností. V Jaltě býval Tuzex s elektrospotřebiči, drogerií, parfumerií nebo oblečením západních značek. Sídlil tam známý podnik Neptun a jeden z prvních velkých klubů Babylon. V pasáži sídlil i stavební úřad nebo Česká pojišťovna, od které budovu za 60 milionů korun v roce 2004 koupil brněnský podnikatel Miroslav Lekeš. Rekonstrukce Jalty by se podle posledních posudků vyšplhala zhruba na 320 milionů korun. |
Město totiž směnilo Jaltu za lukrativní pozemky v žádaných čtvrtích Pisárky a Stránice a také za tři domy v centru Brna i přesto, že realitní makléři odhadovali cenu tohoto městského majetku jako daleko vyšší.
Navíc se ukázalo, že rekonstrukce Jalty si nevyžádá původních dvacet ani padesát, ale možná až pět set milionů korun. Pod chátrající budovou totiž proudí spodní voda a dům nemá dobrou statiku.
A navíc je památkově chráněný. Nejcennější je na něm právě bývalý kinosál, z jehož stropu nyní trčí dráty a při chůzi vrže zničená podlaha.
Nechtějí ji ani v Cannes
Někdejší náměstek primátora Radomír Jonáš však stále trvá na tom, že Jalta byla skvělý obchod.
"Já doufám, že pasáž Jalta zůstane ve vlastnictví města a budoucí generace politiků udělá vše, co se chystalo," prohlásil před třemi měsíci Jonáš.
Brněnští zastupitelé se letos pokoušeli pasáž prodat za nejméně sto milionů korun, neuspěli ale ani na veletrhu v Cannes. O pokusech prodat Jaltu čtěte více zde.
