Divočáci ztratili plachost, beze strachu a velké opatrnosti se tak vydávají k lidským obydlím, kde v končící zimě shánějí i nacházejí potřebnou potravu.
„Na podzim byla bohatá úroda žaludů a prasata měla dost potravy v lesích. Spolu s dalšími živočichy ji ale během zimy coby snadno dostupnou zkonzumovala. S blížícím se jarem, kdy mají bachyně zvýšenou potřebu příjmu kvalitní potravy kvůli rození a výchově selat, už jí tam moc není. Podstupují tak riziko a hledají zdroje v lesích navazujících na zástavbu, odkud to není daleko do špatně oplocených zahrádek, opuštěných areálů či parků,“ vysvětluje Jakub Drimaj z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity.
Na stopy po divočácích narážejí lidé v Kohoutovicích na řadě míst, mnohde jsou rozryté třeba trávníky nebo zahrady u domů poblíž hustého porostu. Lesníci nevylučují, že se přemnožili.
Divočáci děsí brněnské zahrádkáře, navíc ničí ploty a sežrali úrodu |
I kvůli tomu starosta Jakub Hruška (KDU-ČSL) lidi vyzval, aby důsledně zvážili, zda se vydají do lesa, zvlášť se psy. „Letos je situace mimořádná – kvůli bohaté úrodě žaludů je divočáků víc, jsou odvážnější a pohybují se blíž lidským sídlům,“ podotýká Hruška s tím, že zákaz vstupu do lesa ale nehrozí. Za nejkritičtější místo označuje lokalitu Dřínového kopce.
Momentálně lesníci ověřují skutečný stav prasat v lesích u panelového sídliště. Monitoring potrvá do konce měsíce, poté situaci vyhodnotí. Jde o oblast mezi Libušinou třídou, Jurankou a bývalým hotelem Myslivna. Lidé tam podle nich mají omezit procházky.
Do akce vyrazili lovci
Vedle monitoringu lesníci avizovali, že v případě potřeby budou počty divočáků redukovat. A to už také udělali. Devět lovců z řad zaměstnanců městské společnosti Lesy města Brna (LMB) dosud střelilo 15 kusů a další budou patrně následovat. Loví v noci, les v blízkosti zástavby přitom není nijak uzavřený.
„Jedná se o zkušené střelce s nejmodernějším vybavením, jako je termovize, noční vidění nebo opěrné hole,“ ujišťuje mluvčí firmy Monika Neshybová, že se nikomu nemůže nic stát.
Ztracené houbařky před divočáky vylezly na strom. Do lesa už nikdy, říká jedna |
Lesníci mají povolení k odstřelu do konce měsíce. „O pomoc při řešení této situace nás požádala státní správa lesa a myslivosti,“ poznamenává Neshybová s tím, že oprávnění vydal konkrétně odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství brněnského magistrátu. „K rozhodnutí jsme přistoupili kvůli zajištění bezpečí lidí a provozů, protože prasata jsou přemnožená,“ zdůvodňuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Povolení k odlovu je nutné proto, že les okolo Kohoutovic je nehonebním pozemkem, kde jinak nelze likvidovat zvěř. Lesníci aktuálně vědí zhruba o patnácti až dvaceti divočácích pohybujících se v tamním hustém porostu. Předpokládají, že s tím, jak se v lokalitě přestanou zvířata i kvůli lovcům cítit komfortně, se zbývající kusy přesunou do odlehlejších částí dál od zástavby.
Ráj divočáků pod lomem
I když se v současnosti nejvíc mluví o Kohoutovicích, problémy s divočáky se podle lesníků i odborníků objevují i v ostatních brněnských čtvrtích navazujících na les. Občas se tak s nimi potýkají například v nedalekém Komíně, Medlánkách, Obřanech, Maloměřicích nebo na Lesné.
Ostatně zmíněná aktuálně platná povolení opravňují lesníky lovit i v jiných porostech na území Brna, které je z více než 50 procent obklopeno lesy. „Je to ale jen pro případ potřeby. Neznamená to, že se teď odlov bude dít i jinde,“ podotýká Poňuchálek.
Myslivec stahoval kance uprostřed sídliště, lidé přivolali strážníky |
Problémy jsou také v zahrádkářských koloniích, které v zimě prasatům poskytují klid a úkryt. „Řada zahrádek je opuštěných, ploty poškozené a potravní nabídka bohatá. Špatně se tam také loví, protože použití zbraně je kvůli bezpečnosti omezené. Když se tam divočáci dostanou, regulovat jejich výskyt není vůbec jednoduché,“ poukazuje Drimaj.
Problematické je podle něj rovněž území s křovinami pod lomem Hády mezi Vinohrady, Líšní a Maloměřicemi. „To je obrovská neprostupná plocha, kde má celá řada živočichů klid, kryt a potravu. Z pohledu divočáků ráj na zemi. A těch míst je celá řada, ale díky aktivnímu přístupu magistrátu a vedení městských částí se drobné problémy řeší a nenechávají se vyrůst do větších rozměrů,“ míní Drimaj.
Ročně brněnští lovci zlikvidují nižší desítky kusů, což ale i tak podle něj stačí. „Pokud by lov na nehonebních pozemcích alespoň sporadicky neprobíhal, výskyt prasat v blízkosti města by se enormně zvýšil a prasata by postupně ztratila plachost, což by mohlo představovat mnohem větší problémy než dnes,“ upozorňuje odborník.
Selata v oboře potřebují ticho a klidNově narozená selata prasat divokých jsou každoroční atrakcí pro návštěvníky brněnské obory Holedná. Letos přišla první na svět v druhé půlce února, další bachyně ještě porodí. Selata se zpočátku nerada vzdalují od matky, jelikož jsou závislá na mateřském mléce. Správci obory pro ně připravili přístřešky s podestýlkou. Návštěvníky vyzývají, aby se chovali tiše a zachovávali klid. Vyplašené bachyně by mohly mláďatům v panice ublížit. Platí také zákaz krmení, nevhodné potraviny mohou zvířatům ublížit. O jejich vyváženou stravu se starají odborníci firmy Lesy města Brna. |
