Divadelník Petr Oslzlý spolutvořil ostrůvky svobody

DISIDENTI JIŽNÍ MORAVY - Divadelník Petr Oslzlý stál u zrodu legendy Divadla Husa na provázku i Podzemní univerzity. Lukáš Jelínek ve své práci o brněnském disentu o něm píše: "Pro svůj široký umělecký záběr, jímž prostupují myšlenky lidské svobody a demokracie, bývá považován za klíčovou postavu takzvané šedé zóny v Brně."

Petr Oslzlý | foto: LIbri Prohibiti

"Start do mého života se odehrál v rodině, která byla v hlubokém rozporu se stávajícím režimem," vzpomíná na své rodiče letos 64letý rodák z Konice.

O jeho otci s moravskoslováckými, česko-židovskými kořeny, národním demokratovi, kožešníkovi a "milionáři jako z Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále" prohlašovala Oslzlého maminka, že "měl milion a jednu korunu, z přílišné poctivosti to všechno nahlásil, a platil milionářskou daň".

Cesta k divadlu

Mladý Petr Oslzlý hodně četl a velice toužil po vzdělání. Jenomže kvůli svému původu nemohl být přijat na žádnou střední školu, režim mu dovolil pouze učňovský obor kovomodelář. Měl ze všech učňů nejlepší prospěch, takže ho fabrika vzdor tlaku prostějovských komunistů poslala na střední strojnickou školu v Olomouci, kde odmaturoval.

Protože nastal liberálnější rok 1966, nakonec mu režim umožnil začít studovat brněnskou strojnickou fakultu. A tady objevil ve Vysokoškolském klubu avantgardní divadelní skupinu Quidam.

disidenti jižní moravy

K dvacátému výročí listopadu 1989 připravila brněnská redakce MF DNES unikátní seriál o disidentech jižní Moravy.
Jaké byly hlavní události protikomunistického odboje v 70. a 80. letech minulého století v kraji? Kdo byli hlavní představitelé disentu, jaké jsou jejich příběhy i názory na minulost i současnost?

Čtěte seriál od bývalé brněnské disidentky a nyní redaktorky MF DNES Jany Soukupové.

Mezitím přišlo pražské jaro roku 1968, a tak i mladý muž s polepeným buržoazním původem mohl na brněnské filozofické fakultě začít studovat divadelní vědu spolu s historií a teorií výtvarného umění. Už od roku 1971 a pak hlavně od počátků profesionalizace se datuje jeho spolupráce s vyvíjející se divadelní legendou - Divadlem Husa na provázku.

Boj o divadlo

Díky Oslzlého dramaturgickému působení se do inscenací Provázku dařilo zakomponovávat jednoznačně protirežimní výpovědi a uvádět i hry zakázaných autorů, především Milana Uhdeho a Václava Havla, které oficiálně podepisovali ti "povolenější".

Protože se Petr Oslzlý přátelil nejen s Václavem Havlem, ale také s disentem v Brně, vyvstala počátkem roku 1977 otázka, zda má podepsat Chartu 77. Nakonec k tomu nedošlo.

"Pro nás bylo nejlepší a nejtaktičtější ji nepodepisovat, protože už jsme měli takové jméno a vliv na mládež a skrze ni na společnost, že zlikvidovat tímhle způsobem DNP by byla škoda," říká Petr Oslzlý. "Zarputile jsme bojovali o každou inscenaci, a šlo-li o existenci divadla, byla to pro nás vlastně věc života a smrti, v té době jsme totiž divadlo spojovali totálně s naší osobní existencí."

Když po protestu Daria Fo proti uvěznění Václava Havla zakázal režim Provázku uvádět jeho inscenaci Misterio Buffo, začal Petr Oslzlý hrát tato komediantská mysteria formou besed o středověkém divadle. A to nejen po studentských klubech, ale i na půdě Českobratrské církve evangelické.

Od té doby se datuje Oslzlého orientace na tuto církev, k níž ho rovněž nasměroval Jiří Müller. S jeho jménem je spojena též Oslzlého nejvýznačnější "podzemní" činnost, a to organizování brněnské Podzemní univerzity.

"Jiří Müller ho vytipoval jako osobu spolehlivou a schopnou vést přednášky a následné diskuse se zahraničními hosty zajišťovanými Nadací Jana Husa ve Velké Británii," píše Lukáš Jelínek. Zvolený konspirativní model velel, že Müller se nebude na bytových seminářích ukazovat, a tak bylo na Oslzlém zajistit jak spolupracovníky, tak posluchače.

Že Státní bezpečnost Oslzlého činnost dobře sledovala, o tom svědčí fakt, žemu roku 1984 zakázali výjezdy do zahraničí a sebrali mu cestovní pas. Oslzlý nicméně popisuje činnost v brněnské univerzitě jako svůj významný dar vedoucí ke kvalitativnímu skoku v osobní občanské angažovanosti.

Galerie Zlevněné zboží

Se svým přítelem Rosťou Pospíšilem se Petr Oslzlý koncem osmdesátých let rozhodl zřídit nezávislou Galerii drogerii Zlevněné zboží. "Ta byla sama o sobě konceptuálním uměleckým dílem, které nebylo uzamčeno do undergroundového, disidentského prostředí," líčí Oslzlý.

"Odehrávala se na Kotlářské ulici, kde byl na rohu malý konstruktivistický obchůdek podniku Drogerie Jihlava s jediným prodavačem Drahomírem Svatoněm," vzpomíná Oslzlý.

"Nikde nebylo řečeno, že v obchodě nemůže hrát živý muzikant. A výtvarník, aby tam nebyl jako vystavující, stál za pultem a pomáhal prodavači." Akce pak pokračovaly v blízké hospodě Praha. Na stejném místě prý byla mezi válkami založena brněnská sekce uměleckého sdružení Devětsil.

Znovu se zde tedy scházela svobodomyslná společnost: volně smýšlející výtvarníci, fotografové, aktivisté pražské i brněnské Jazzové sekce a další. Chodil sem i obyvatel protilehlého domu na Kotlářské ulici, básník Jan Skácel.

Zahajoval sametovou revoluci

Vlastně už 17. listopadu 1989 zahájilo Divadlo na provázku s HaDivadlem jako první v České republice protestní stávku v reakci na zmlácení studentů na pražské Národní třídě. Toho dne hrála totiž obě divadla na pražské Chmelnici "scénický časopis" Rozrazil.
V průběhu představení přišel do klubu brněnský účastník studentského pochodu, sám policajty zmlácený účastník Podzemní univerzity Roman Ráček. Herci přerušili představení a Petr Oslzlý s Břetislavem Rychlíkem zpovídali přímo na scéně zmláceného studenta.
Další den už se Petr Oslzlý účastnil shromáždění v Realistickém divadle, kde jako první řekl, že DNP další představení hrát nebude a aby je v tom další divadla nenechala samotné.
Petr Oslzlý od 22. listopadu zůstal v Praze a stal se "dramaturgem i spolurežisérem" sametové revoluce, jak to nazval Václav Havel.
Po zvolení Havla do čela státu působil Oslzlý též jako člen Kolegia prezidenta republiky a ředitel sekce kulturní politiky prezidentské kanceláře. Dnes je profesorem Divadelní fakulty JAMU a přednáší i na Filozofické fakultě MU.
Stojí také v čele Centra experimentálního divadla v Brně, jehož hlavním tělesem je Divadlo Husa na provázku.