Už zhruba týden si mohou brněnští pěší povšimnout na několika místech v Brně milého prvku. V neopravených dírách na chodnících v ulicí Veveří, na Mendlově náměstí, v parku Koliště a mezi Českou a Veveřím se objevili mozaiky z dlaždiček a sklíček, které mají podle jejich autora Matěje Krajíčka zobrazovat, jak by mohl vypadat legendární brněnský drak, kdyby se nejednalo o krokodýla.
„Streetart je hlavně způsob uvažování, kdy samotné tvorbě předchází několik důležitých kroků, zjistit si, kam jdu to tvořit, co to místo znamená, jak se tam chovají lidi,“ popisuje proces, který předchází samotné tvorbě.
Ze střepů a naštípaných dílků venkovních kachlí skládá do prasklin, výmolů a děr v chodnících obrazy lepené cementovým lepidlem. Celý obraz následně fixuje spárovací hmotou. A pak zbývá už jen nekonečné leštění.
Materiál si platí sám ze studentských brigád. „Občas mi lidi nějaké kachličky dali, abych je zrecykloval, že mají na půdě zbytky, nebo sbírám i vyřazené z hobbyshopů,“ popisuje shánění dlaždiček. Z opravování ulic svépomocí si odnáší otlačená kolena, záda i lokty, ale taky seznámení s novými lidmi; to, když se k partičce na čtyřech přidá někdo z kolemjdoucích.
Street art bez spreje. Mladý student mění vzhled města i pohled na pouliční umění![]() |
Někdo přihodí jen pár dílků, další se skupinkou zůstane třeba až do noci, skládání samotné se totiž často pořádně protáhne. „Dělali jsme si při skládání v Brně legraci, že každý den obědváme po půlnoci,“ popisuje časovou náročnost Krajíček. Materiály musí zaschnout, skládání samotné není na pět minut a občas sedí na chodníku do dvou do rána.
Umělec žijící v Pardubicích si svůj modus operandi při zvelebování chodníků otestoval podle svých slov v bezpečném prostředí v okolí fakulty umění v Ostravě, kterou studoval. Testem odvahy bylo dláždění ulice v centru, kde stvořil mozaiku přímo před policejní stanicí jako výsledný projekt své bakalářské práce.
„Ráno jsme tam přijeli a koukáme, že na místě se schází policisté, dohromady jich mohlo být tak dvacet,“ popisuje lehce adrenalinové zahájení působení na veřejnosti. Od uniformovaných strážců zákona se ale skupince pracující s dlaždičkami dostalo neformálního posvěcení. „Po prvních dvou hodinách přišli zkontrolovat, cože to tam vlastně děláme, a byli nadšení, že je to super“ vzpomíná Krajíček.
Za vším hledej ženu
Do jihomoravské metropole ale přivedla streetartistu jeho přítelkyně Simona, která s ním mozaiky i aktivně tvoří. „Dodělala letos bakaláře, opouštěla svůj brněnský byt a říkala, že si město zamilovala natolik, že by tu po sobě ráda něco zanechala,“ popisuje Krajíček. Mladý pár tak vedle stěhování krabic ze Simonina bytu stihl i vytvořit několik mozaik. „Lokality vybrala právě přítelkyně,“ prozrazuje výtvarník.
Běh ve spodním prádle, svíčková v kelímku. Otrlý mladík rád testuje hranice![]() |
Výsledná umělecká dílka vznikla i ve spolupráci se skupinou Game of yolo, se kterou plánují další projekt. Brňané se tak mohou těšit na další pouliční překvapení, tentokrát na tramvajovém ostrůvku u budovy hlavního nádraží, kdy se kolektiv plánuje koncem léta zaměřit na jeden z košů a přetvořit ho v mnohem třpytivější, lesklejší a sympatičtější verzi.
S Vojtěchem Tomanem z Game of yolo neboli Game of life, jak se uskupení také nazývá, se setkal prostřednictvím svého projektu Foschna, který se z komunitního projektu pár skejťáků rozrostl v eshop a pořadatele Foshna festu.
Líbí se vám chodníkové mozaiky?
Nápis Tancuj, který uskupení sestavilo na třídě Kapitána Jaroše, se těší oblibě, kterou tvůrci rozhodně nečekali. Příspěvek ukazující proces tvorby třpytivého kousku chodníku má přes 50 tisíc lajků a skoro tři tisíce sdílení. „Lidé nám posílají videa, jak u našeho nápisu tancují,“ pochvaluje si tvůrce když jsou reakce v komentářích v drtivé většině pozitivní, sem tam se vynoří dotaz ohledně povolení pro podobný projekt ve veřejném prostoru.
Tvůrce si ale uvědomuje, že se pohybuje mírně na hraně. „Víme, jak to s úřady občas je, a kdybych vyžadoval oficiální svolení na začátku, myslím si, že by to trvalo x měsíců a pravděpodobně bych ho ani nezískal. Tak jsem se rozhodl to risknout. Díky správné komunikaci ale podle tvůrce lidé pochopili jeho záměr zvelebovat a opravovat,“ vysvětluje svůj postoj. Samotná města většinou mozaiky sdílejí na sociálních sítích a skoro se až chlubí.
22. července 2025 |
V domáckých Pardubicích už mu jedna mozaika stačila zmizet, když chodník v celé ulici opravili. „Nechci si přisvojit zásluhy, ale možná to zrychlilo proces, jelikož se jednalo o ulici přímo v centru, v historické části, a byla fakt ostuda, jak to vypadalo,“ popisuje Krajíček.
Co se oplétaček s úřady týče, zkušenost má právě jen z rodných Pardubic. Debata s městem se ale spíše týkala regulace než úplného zákazu. „Mým cílem opravdu není nikoho naštvat, nemám problém se případně domluvit na dalších realizacích,“ uvádí na pravou míru Krajíček.


























