Čísla hovoří jasně, říkají statistici. A ta, která teď zveřejnili experti Národního ústavu duševního zdraví, když srovnávali nárůst rizika sebevražd z roku 2017 a z první vlny pandemie koronaviru, moc pozitiv opravdu nenabízejí.
Hlavní závěry výzkumu: výskyt duševních onemocnění stoupl z 20 na 30 procent, riziko sebevražd se zvýšilo třikrát, stejně jako deprese, a úzkostných poruch je dvakrát tolik. Výrazně nahoru vyrazila také frekvence tzv. binge drinking, tedy pití velkého množství alkoholu při jedné příležitosti.
Odborníci navíc tuší, že bude ještě hůř. „Vzhledem k tomu, že podzimní covidová vlna je náročnější a není možné ještě sumarizovat dopady na oblast duševního zdraví, je velký předpoklad, že se čísla zvýší,“ komentuje závěry Blanka Veškrnová, ředitelka organizace Práh jižní Morava, která nabízí pomoc lidem s psychickými potížemi.
Podle vedoucí Ústavu práva a humanitních věd Mendelovy univerzity v Brně Martiny Rašticové působí na duševní stav i ekonomické zpomalení.
„Přináší s sebou nejen existenční ohrožení, ale zvyšuje i sociální problémy a nerovnosti. Ruku v ruce s ekonomickou recesí se řada lidí dostává do dluhových spirál a je vystavena exekucím, roste počet domácího násilí, vražd i sebevražd,“ podotýká Rašticová.
Ideálem je léčba mimo nemocnice
Pro představu – loni si na jižní Moravě na život dobrovolně sáhlo 155 lidí, podobná čísla kraj zaznamenává posledních deset let. Že údaj v souvislosti s dopady koronaviru vylétne na trojnásobek, experty děsí. I proto nová jihomoravská radní pro sociální oblast Jana Leitnerová (Piráti) chce urychlit reformu péče o duševní zdraví v kraji.
Dílčí věci se prý už povedly. „Naštěstí ne všechno závisí na politicích, což velmi kvituju, ale ano, jedna z mých priorit je reformu posunout tak, aby byla péče o duševní zdraví brána daleko vážněji, aby se lidem s psychickým problémem dostalo pomoci. Ideálně co nejdřív a bez stigmatizování,“ vysvětluje.
Veškrnová, která při tvorbě reformy zastává jednu z klíčových rolí, mluví o dlouhém a teprve nastartovaném procesu.
„To nejlepší je, když jsme schopni spolu – zdravotničtí i sociální pracovníci – poskytnout služby v přirozeném prostředí. Co nejdříve a tak často, jak člověk s duševním onemocněním potřebuje. V ideálním případě pak časem nebudou potřeba velké psychiatrické léčebny a nemocnice se stovkami míst, živoření půl roku až tři desetiletí na pětilůžkových pokojích bez možnosti o sobě rozhodovat. Zatím ale není dostatečná kapacita vhodného bydlení a návazných služeb,“ přiznává.
Klíčovým cílem je tedy předcházet hospitalizacím, případně jen na nezbytnou dobu, aby se z lidí po první atace nestávali chroničtí pacienti. „Je důležité vědět, že zotavit se z duševního onemocnění je možné,“ zdůrazňuje Veškrnová.
Reforma cílí také na děti
Díky spolupráci Psychiatrické nemocnice Brno, psychiatrické kliniky FN Brno a sociálních služeb už v Brně působí dvě Centra duševního zdraví – terénní služba složená z psychiatrů, zdravotních sester a sociálních pracovníků, kteří navštěvují lidi se závažným duševním onemocněním přímo u nich doma.
Obdobné terénní týmy, jen v menším, se podařilo rozjet i ve všech okresech. Znamená to třeba snazší přechod pacientů z hospitalizace zpět do jejich domovů. „Sociální pracovníci pomohou i ve věcech zaměstnání, dokončení školy, udržení bydlení. Podporují klienty v kontaktech s ambulantním psychiatrem, při braní léků,“ jmenuje šéfka krajské pobočky organizace Práh.
Příští rok začne pracovat Centrum duševního zdraví i v Kyjově. A počítá se s postupným rozvojem zdravotně-sociálních služeb pro malé pacienty, kteří momentálně nacházejí pomoc v dětských psychiatrických nemocnicích.
„Aby nedocházelo k opakovaným hospitalizacím a jejich obtíže byly raději řešeny doma, rodiny dostanou odbornou podporu,“ nastiňuje hlavní novinku Veškrnová.
Zlepšení péče o duševní zdraví dětí, které prochází krizovými situacemi nebo se jinak ocitají v riziku duševního onemocnění, je jedním ze stěžejních cílů zmiňované reformy. Stejně jako jim včas poskytovat odbornou pomoc v raném stadiu, tedy jakmile se duševní onemocnění objeví, aby se problémy nerozvinuly.
„Je potřeba o duševním zdraví mluvit, neskrývat potíže, včas zachytit první příznaky a zahájit léčbu. Velmi důležitá je prevence duševního zdraví už ve školách, nejlépe například formou preventivních programů. Jako je tomu třeba u prevence protidrogové,“ plánuje Veškrnová.
