Dětí se rodí méně, než je potřeba k nahrazení generací, varuje demografka

  10:21aktualizováno  10:21
Ještě v 70. letech minulého století bylo běžné, že měl člověk dva tři sourozence. Dnes vyrůstá generace dětí, které jsou buď jedináčci, nebo mají jen jednoho sourozence. S neradostnými čísly představenými minulý týden při příležitosti Světového dne těhotenství nehýbe ani věřící jižní Morava.

Dana Hübelová, vedoucí Ústavu demografie a aplikované statistiky Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity Brno. | foto: archiv Dany Hübelové

„Představy o velikosti rodiny si přitom přenášíme do budoucího života. Teoreticky hrozí vznik takzvané pasti nízké plodnosti,“ podotýká Dana Hübelová, vedoucí Ústavu demografie a aplikované statistiky Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity Brno.

Mají dnes rodiny dítě na prvním místě? Je to pravidlo?
Na to je velmi těžké odpovědět, protože neexistuje plošný výzkum, který by takové tvrzení dokládal. Z různých výběrových a dotazníkových šetření však vyplývají rozdílné preference žen a mužů. Ženy obvykle mají dítě na předních příčkách, nejčastěji na první, zatímco muži před dětmi často upřednostňují budování kariéry nebo osobní zájmy.

Máme jednu z nejnižších plodností v Evropě, což je podíl narozených dětí na jednu ženu v plodném věku. U nás je to 1,6 dítěte, k udržení alespoň prosté reprodukce je ale třeba hodnoty 2,1 dítěte. Vymyká se v mezikrajském srovnání jižní Morava, protože tu žije více věřících?
Je zajímavé, že tento fakt v případě počtu dětí v obecném měřítku v zásadě neplatí. Náboženství totiž nemá v České republice historicky tak významné postavení jako například v Rakousku, Polsku, na Slovensku. Co může ovlivňovat úroveň plodnosti, je struktura obyvatel, zejména jejich věk. Příkladem tak je okres Brno-venkov. Stěhují se tam lidé v mladším věku a zakládají rodiny, a tak může míra porodnosti (podíl narozených dětí na celou populaci – pozn. red.) a úroveň plodnosti dosahovat o něco vyšších hodnot. To naopak neplatí třeba na Znojemsku nebo Hodonínsku, odkud mladí lidé spíše odcházejí.

Bude to tak pokračovat?
Český statistický úřad vytváří projekce obyvatelstva, které pracují mimo jiné i s projekcí plodnosti. Ve střední variantě, která bývá zároveň tou nejpravděpodobnější, se předpokládá, že do roku 2030 mírně poroste a poté bude stabilizovaná. Je tedy zřejmé, že nedojde k výrazným extrémům. Žádná z variant však nepředpokládá překročení hranice dvou dětí narozených jedné ženě, které by znamenalo zabezpečení alespoň takzvané prosté reprodukce – tedy nahrazení jedné generace druhou.

Přežije tedy český národ 21. století, nebo zmizí z mapy Evropy?
Změny nemohou být tak zásadní, abychom mohli říct, že ve 21. století vymře česká populace. Demografické procesy a jejich důsledky mají často charakter dlouhodobý, mnohdy v řádu let, desetiletí nebo generací, a nejde o změny, které se dají sledovat z roku na rok.

Jaké jsou vlastně příčiny tak nízké porodnosti? Lidé mají jiné priority?
Příčin je celá řada. Současný stav České republiky je srovnatelný s ostatními vyspělými evropskými zeměmi. Společnost se vyvíjí a s tím i její priority. V období před průmyslovou revolucí žila většina obyvatel na venkově, kde děti plnily i určitou ekonomickou roli v rodině například tím, že chodily pást, pomáhaly se sklizní. Navíc v té době byla velká kojenecká a dětská úmrtnost a lidé měli velký počet dětí, aby se alespoň část z nich dožila dospělého věku. To se změnilo s dalším rozvojem řady faktorů, rodina tak postupem času už nemusela mít tak vysoký počet dětí, naopak náklady na jejich výchovu a vzdělání se stávaly ekonomickou zátěží.

Ještě v 70. letech minulého století byla přitom hranice reprodukce přesažena a na jednu českou ženu připadlo v průměru 2,3 dítěte. Kdy se to změnilo a proč?
Tento stav trval přechodně jen pár let. Nárůst způsobilo zejména zavedení komplexu pronatalitních opatření – prodloužení rodičovské dovolené, zlevnění kojeneckého zboží, novomanželské půjčky, byty pro rodiny s malými dětmi a další. Před rokem 1989 měli lidé také relativně malou paletu studijních a kariérních možností a nabídek pro trávení volného času nebo cestování. Smysluplnost života tak často nacházeli v rodině a dětech.

A jak se to vyvíjelo po revoluci?
Po roce 1989 mohli lidé začít cestovat, studovat, budovat kariéru a děti se stávaly „konkurencí“ pro tyto aktivity. Důležitá je i změna pohledu na význam vzdělání, neboť dnes již více než polovina studentů vysokých škol jsou ženy a to samozřejmě zkracuje jejich reprodukční období. Navíc výchova dětí stojí značné peníze, takže pro rozhodnutí mít děti dnes v podstatě hovoří jediný fakt, a to je citové uspokojení.

Není to tedy jen o měnících se prioritách, ale lidé si zkrátka nemohou děti finančně dovolit?
Existují průzkumy, které se ptají mladých a bezdětných na jejich představu o velikosti rodiny a počtu dětí za předpokladu ideálních životních podmínek. Ukazuje se, že vzniká relativně velká disproporce mezi chtěným počtem dětí a skutečně realizovaným. To napovídá, že ekonomické faktory také hrají významnou roli pro velikost rodiny.

A jak tedy nízkou porodnost řešit? Je to úloha státu, nebo každého jednotlivce?
To je otázka. Je jasné, že stát žádným administrativním opatřením nezajistí, aby lidé měli více dětí. Ukazuje se, že přímá pronatalitní opatření, která fungovala v 70. letech minulého století, nejsou dnes motivací pro to, mít více dětí, neboť se změnilo společenské klima a společnost. Demografický proces je nevratný, stejně tak jako se nevrátíme ke způsobu života v minulosti. Pokud chce stát zabránit vzniku negativních změn v porodnosti, měl by systémově a koncepčně podporovat rodiny s dětmi.

Máte nějaký příklad, kde to funguje?
Například ve Francii stát podporuje rodiny s dětmi po celou dobu, kdy se o ně starají. Rodiče zde uplatňují takzvané společné zdanění všech členů domácnosti. To má pozitivní dopad především na střední a vyšší příjmové skupiny, protože – zjednodušeně řečeno – čím vyšší příjem a čím více dětí, tím nižší daně. Nejedná se tak jen o podporu sociálně nebo ekonomicky slabších rodin, jak to často vnímáme u nás, kdy určité skupiny navyšují rodinný rozpočet díky počtu dětí, což může přerůst až v jejich životní strategii.

Nejčtenější

Piják lužní se z jihu Moravy šíří po Česku, pro psy může být smrtelný

Typickým znakem pijáka lužního je pestrý štítek. Nebezpečný je hlavně pro psy,...

Ještě před rokem o existenci tohoto vzácného druhu klíštěte věděli jen odborníci. Název piják lužní obyčejným lidem...

Kometa veze z Hradce dvě výhry, Olomouc dokonala obrat v Plzni

Petr Holík (uprostřed) se raduje s brněnskými spoluhráči z gólu v síti Hradce.

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání hokejové Tipsport extraligy dala Olomouc zapomenout na debakl z úvodní bitvy s Plzní....

Suverénní Kometa je v semifinále, Plzeň srovnala sérii s Olomoucí

Hráči Komety slaví postup do semifinále extraligového play off.

Brněnská Kometa je prvním semifinalistou hokejové Tipsport extraligy. Úřadující mistr zůstal v sérii s Hradcem Králové...

Olomouc slaví obrat v sérii s Plzní, Kometa je krok od semifinále

Olomoucký Petr Strapáč (vlevo) bojuje s Janem Kovářem z Plzně.

Hokejisté Olomouce otočili sérii s Plzní a vedou 2:1 na zápasy. Zvládli totiž třetí duel v domácím prostředí, kde...

V rodinném domě u Brna se střílelo, na místě jsou dva mrtví

Po střelbě v rodinném domě v Ostopovicích u Brna zůstali dva mrtví. Podle...

Dva mrtvé si vyžádala ranní střelba v rodinném domě v Ostopovicích na kraji Brna. Z rodinného domu stojícího na hlavní...

Další z rubriky

Brno bývalo baštou vína, jeho kvalitu u brány střežili ochutnávači

Na svahu pod brněnským hradem Špilberk ve středu 23. dubna 2014 začala po více...

Lidé postávající se skleničkou dobrého vína mezi stánky na náměstí Svobody už k Brnu neodmyslitelně patří. Na lahodném...

Ve Svitávce odmítli poskytnout bydlení pro postižené, teď se za to stydí

Svitávka na Blanensku

Jihomoravský kraj chtěl ve Svitávce letos začít budovat chráněné bydlení pro dvanáct mentálně postižených lidí. Kvůli...

Ohňostroj v Brně letos odpálí také Filipínci, soutěžit budou jen tři týmy

21. ročník mezinárodní soutěže ohňostrojů Ignis Brunensis zahájilo na brněnské...

Už za dva měsíce se můžou lidé v Brně těšit na první ohňostroj z letošní přehlídky festivalu Ignis Brunensis. V...

ZKUŠENOSTI: Kolik utratíte jako rodina měsíčně za jídlo?
ZKUŠENOSTI: Kolik utratíte jako rodina měsíčně za jídlo?

Zajímalo by mě, kolik utratíte za jídlo jako rodinka, my jsme čtyřčlenná, dvě děti (větší kluci, co maj furt hlad).V poslední době se nestačím divit co kolik stojí, jak vše hodně zdražuje! Snažíme se jíst docela zdravě. Obden když jdu nakoupit, nákup 500-1000.- a to mi přijde že tam nemám bůhví co, vozík poloprázdný…pečivo, jogurty, mléko, zelenina, ovoce, obden maso, těstoviny, rýže, luštěniny, máslo, sýry, vejce…vybírám skoro vše co je v akci. Máte to taky tak? Utratim prostě pálku za jídlo.

Najdete na iDNES.cz