K českým hranicím jim tak zbude dostavět posledních devět kilometrů. Kompletně hotovo chtějí mít nejpozději do dvou let.
Že by se podobného značení s ikonou dálnice dočkali řidiči i na české straně, v blízké budoucnosti nehrozí. Na jihu Moravy se totiž ještě pořádně nekoplo do země, přestože lidé dokola poslouchají, že nová trasa do hlavního města Rakouska je jasná priorita.
„Děláme, co můžeme,“ vzkazují přesto politici i úředníci. Dálnice A5 má v budoucnu navazovat na českou D52.
„Úsek, který jsme letos dokončili, má 25 kilometrů,“ poznamenala Elisabeth Mitterhuberová z rakouského ministerstva dopravy. Na pohodlnější cestování se tak mohou těšit ti, kteří do Rakouska dojíždějí třeba za prací. Výrazně se ulehčí především městu Poysdorf, jímž nyní projedou tisíce aut denně.
Mikulov ležící u hranic tak bude mít rakouskou dálnici doslova na dohled. Další práce jižní sousedé zahájí na jaře. „Příští rok chceme postavit pětikilometrový obchvat kolem obce Drasenhofen,“ přiblížila Mitterhuberová. Zbývajících pár kilometrů pak dokončí v roce 2019.
Nejblíž je obchvat Mikulova
Zato na české straně se zatím prakticky nic neděje. Začít by se do dvou let mohlo stavbou obchvatu Mikulova, který je zahlcený dopravou stejně jako Poysdorf.
„Právě s přípravami na tento úsek jsme nejdále. Nyní se řeší obnovené územní řízení s tím, že termín vydání rozhodnutí už záleží jen na procedurálních záležitostech, které má na starosti stavební úřad,“ informovala Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má stavbu trasy na Vídeň na starosti.
Na ostatních úsecích se nyní projednávají a zpracovávají podklady pro územní rozhodnutí, bez kterých nemůže začít žádná stavba. „Očekáváme, že je získáme v příštím roce,“ sdělila Ledvinová.
O dálnici na Vídeň se hovoří dlouhá léta. Dohodu o její stavbě podepsali zástupci české a rakouské vlády už v roce 2009. Od té doby se na postu českého ministra dopravy vystřídalo devět různých jmen.
Jako jedno z hlavních témat měli projekt i politici před volbami do krajů a Sněmovny. Za své si ho vzal také jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO).
„S ŘSD jednáme prakticky denně. Každým dnem čekáme na vydání územního rozhodnutí na obchvat Mikulova. Bombardujeme i ministerstvo dopravy. Nic se nezměnilo, pro nás je stavba dálnice do Vídně prioritou,“ konstatoval hejtman, který o ní jednal také s rakouským velvyslancem.
Aby se mohlo začít se stavbou, nestačí jen získat kladné stanovisko k územnímu řízení. Klíčové je až stavební povolení. Celý proces se přitom může zadrhnout na námitkách, které může podat prakticky kdokoliv. Několik dopravních staveb na jižní Moravě už se kvůli takovým překážkám zastavilo.
„Doufáme ale, že vše půjde hladce a my konečně začneme obchvat Mikulova stavět,“ podotkl náměstek hejtmana pro územní plánování Martin Maleček (SjM).
S celkovou stavbou dálnice přitom nešlo hnout, protože neexistoval územní plán kraje, který určuje vedení klíčových silnic, ale i železnic či plynofikace. V roce 2012 ho zrušil Nejvyšší správní soud. Nakonec se ho podařilo opětovně schválit až na podzim 2016.
Kraj však stále čelí připomínkám, které doputovaly až k soudu. Se stavbou obchvatu se ale podle Malečka může začít, protože nechybí v územním plánu Mikulova.
D43 také v nedohlednu
Na papíře zatím zůstává i plánovaná dálnice D43 z Brna směrem na Svitavy. Stejně jako v Mikulově nebo Poysdorfu zdejší obce denně zahlcují auta, která ohrožují bezpečnost chodců.
„Vzhledem k probíhajícím pracím na územní studii, jejímž zadavatelem je Jihomoravský kraj, investiční příprava během posledního roku nijak nepostoupila,“ podotkla Ledvinová z ŘSD.
Zatím není úplně jasné, kudy tato léta očekávaná rychlostní silnice povede.
„Z hlediska územního plánování je stále otevřená varianta trasy Brno – Lysice. Nicméně před několika měsíci ministerstvo životního prostředí prodloužilo platnost rozhodnutí posudku o vlivu na životní prostředí EIA i pro druhý úsek Kuřim – Svitávka v dlouhodobě sledované, takzvané německé variantě,“ dodala Ledvinová.
