Česká republika s Rakouskem má přitom podepsanou mezivládní dohodu z roku 2009, podle které mají Brno a Vídeň propojit nové úseky rychlostních silnic.
Stavbu nového úseku rychlostní silnice R52 a obchvatu Mikulova, kterým mají u nás práce odstartovat, totiž brzdí stále neexistující Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje neboli v podstatě územní plán. Ten bude schválen nejdříve ve druhé polovině příštího roku.
Před půl rokem během návštěvy Brna na tuto skutečnost upozornil čerstvě jmenovaný ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Sociální demokrat Hašek mu ale oponoval, že na územní plán rozhodně čekat nebude a s pracemi se může začít už letos (více o návštěvě ministra zde).
Kraj je však stále v patové situaci - bez územního plánu nezíská na R52 stavební povolení. Teď i sám Hašek přiznal, že stavět se může začít až příští rok, navíc pouze na obchvatu.
„Díky spolupráci Ředitelství silnic a dálnic, Jihomoravského kraje a města Mikulova běží přípravné práce na projektu obchvatu jako první části dokončení dálničního spojení. Očekáváme, že jasno o územním rozhodnutí budeme mít v prvním čtvrtletí příštího roku,“ věří Hašek.
Přípravu na propojení silnic hlídají obě strany
Rakušané byli z postoje českých politiků k propojení dálniční sítě rozladění už před sedmi lety. Tehdy krachla mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Rakouskem, která měla tento dopravní projekt zaštítit. Redakce MF DNES se pokoušela získat k aktuálnímu stavu vyjádření ředitelství rakouských dálnic (ASFINAG). Do uzávěrky ale neodpovědělo.
Před několika dny s ním jednal generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa. „Ustanovili jsme pracovní skupiny, které budou koordinovat a sledovat harmonogram přípravy propojení obou zemí na všech trasách,“ přiblížil výsledky schůzky Kroupa.
Situace je paradoxní v tom, že k rychlostnímu spojení s Rakouskem stačí postavit na české straně už jen zhruba dvacetikilometrový úsek cesty za deset miliard korun. „V minulosti jsem byl u jednání s rakouskou stranou. Byli hodně znepokojení, že u nás stavba ještě nezačala,“ nastínil starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS) atmosféru na jednání o novém silničním spojení.
Kraj se snaží projekt rozhýbat během přípravy územního plánu
Hašek tvrdí, že za stav příprav na stavbě R52 a jejím propojení s Vídní mohou vlády od roku 2009.
„Tehdy byla uzavřena mezivládní dohoda s Rakouskem a ministerstvem dopravy, které nemělo stavbu jako reálnou prioritu. Přitom se mohlo začít ještě před prvními Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje v roce 2012. Kraj se snaží projekt rozhýbat i v průběhu přípravy územního plánu,“ prohlásil hejtman. Pro současné vedení ministerstva dopravy je dálnice do Vídně stále prioritou.
Podle mluvčího ministerstva dopravy Zdeňka Neusara se zatím daří získávat alespoň podklady pro možnost vydání územního rozhodnutí ke stavbě mikulovského obchvatu. A to díky tomu, že je zakreslený v územním plánu Mikulova.
Kvůli propojení Brna s Vídní se politici hádali už několikrát. Rozepře vyvolal například Ťokův předchůdce v ministerském křesle Antonín Prachař (ANO), který prohlásil, že rychlostní silnice R52 má být pouze dvouproudová. Právě Ťok s Haškem jednoznačně preferovali, aby zůstalo u původního plánu, tedy nové čtyřproudové silnice. (více o tehdejším sporu zde)
R52 přitom na mapě České republiky existuje už od roku 1996. Propojuje Brno a Pohořelice. Když se však schylovalo k odsouhlasení územního plánu kraje, kde byl zakreslený i nový úsek R52, do záměru kraje se vpravili ekologové.
Kritizovali trasu vedoucí pod Pálavou a kolem novomlýnských nádrží. Tím tehdejší návrh územního plánu padl. „Máme dvě varianty, jak by mohla R52 vést. Rozhodovat o nich a o podobě celého územního plánu budou krajští zastupitelé zřejmě na podzim,“ informoval krajský radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL), který má na starosti územní plánování.
