Bohužel nejsme žádný Amsterdam, žádná Kodaň, litovali ve čtvrtek účastníci brněnské Jarní cyklojízdy. Členové i příznivci sdružení Brno na kole se na svou šestikilometrovou cyklojízdu podvečerním městem vydali v hojném počtu, po šesté večer do pedálů na Moravském náměstí šláply zhruba čtyři stovky lidí.
Upozornit tak chtěli na to, že těch, kteří třeba do práce jezdí po Brně na kole, není vůbec málo. A také na to, že ačkoliv vznikají ve městě nové cyklopruhy i cyklopiktogramy, jejich podoba není vždy úplně šťastná.
I když se může zdát, že se za poslední dobu v Brně situace výrazně zlepšila. Na ulicích Jaselské, Gorkého nebo Vídeňské se objevila nová značení pro cyklisty. S jejich provedením však nejsou členové sdružení moc spokojení.
"Pokud se cokoliv staví v Brně, vždycky se hlavně bere ohled na řidiče osobních aut, aby je to neomezovalo. V Kodani nebo Amsterdamu je to přesně naopak," říká Michal Šindelář ze sdružení Brno na kole. Problém vidí na některých konkrétních místech v centru města. MF DNES se na ně s ním ještě před cyklojízdou vydala.
Příkladem, jak trasy pro cyklisty nedělat, je podle Šindeláře třeba nový cyklopiktogram, tedy vodorovné značení upozorňující řidiče na zvýšený pohyb cyklistů, na ulici Gorkého. Ten vede cyklisty ke křižovatce s ulicí Veveří, pro auta je tato cesta jednosměrná směrem od Veveří. Křižovatka je ale podle mnoha cyklistů nebezpečná.
Auta parkují tak, že kola blokují
Způsobují to tady hlavně řidiči aut, kteří parkují přímo v křižovatce u přechodu pro chodce, a cyklista se nemůže rozhlédnout, aniž by nevjel přímo do křižovatky. Řidiči tam přitom podle zákona parkovat nesmějí. "Tudy jezdím každé ráno na kole do práce, a je to opravdu úsek smrti," píše třeba cyklista Vít Nohejl v diskusi o této křižovatce na Facebooku.
Tomu, že by zde pokuty rozdávali málo, se ale strážníci brání. Na této konkrétní křižovatce už městští policisté od začátku roku řešili stovku přestupků kvůli špatnému parkování.
Jenže podobných problémových míst jsou v Brně desítky - a počet strážníků je omezený. "Uvítáme, když nám lidé zavolají, pokud uvidí auto, které pro ostatní účastníky provozu představuje nebezpečí," uvedl mluvčí strážníků Jakub Ghanem.
Dalším problémovým místem je Kounicova ulice. Tam sice vede cyklopruh směrem do centra, nikoliv ale v opačném směru. Vyznačené je tam jen červené stání pro cyklisty před semafory, kde nesmí stát auta. Cyklisté ale musí řešit problém, jak se na toto stání vlastně dostat.
"Podle zákona mohou cyklisté stojící auta na světlech předjíždět," vysvětluje Adolf Jebavý, který vytvořil strategii rozvoje cyklistické dopravy v Brně. To je ovšem prakticky nemožné, auta stojí příliš blízko u sebe a hrozí s nimi srážka nebo ulomené zrcátko.
Na Vídeňskou se cyklopruh nevešel
A Michal Šindelář upozorňuje i na další, podle něj nepochopitelné místo, Vídeňskou ulici. Tam nevznikl cyklopruh, ale pouze cyklopiktogramy, které nijak výrazně neomezují řidiče automobilů. Navíc končí daleko před křižovatkou. "Křižovatka je místo, kde cyklisti potřebují ochranu především. Na hlavní tah navíc patří cyklopruhy," nelíbí se Šindelářovi.
Náměstek primátora zodpovědný za dopravu Robert Kotzian ale zdůrazňuje, že i když je cesta zdánlivě široká, cyklopruh vzniknout nemohl. "Na Vídeňské i na Kounicově je značení na maximu toho, co je ještě podle pravidel. Bohužel nemůžu rozšířit ulice," uzavírá.
V budoucnu mají vzniknout další značení přátelská k cyklistům na Olomoucké, Lidické a Bratislavské ulici. Pomoct by také mohlo zavedení zón s omezenou rychlostí na 30 kilometrů za hodinu v obytných ulicích kolem centra města.
Dosud se na většině z nich může jet padesátkou.
