Loni v kraji sedlo na kola zhruba 430 tisíc lidí, letos jich vzhledem k rostoucí popularitě tohoto dopravního prostředku nejspíš bude ještě víc.
Zdaleka nejrušnější cyklistický provoz je na Břeclavsku, kde už mají dost práce i policejní hlídky. "Od začátku roku už jsme cyklistům rozdali přes 130 pokut," vypočítala břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.
V seznamu cyklohříchů jasně vede nedostatečné osvětlení kola. Na to se policisté při kontrolách také nejvíc zaměřují. Následují jízda pod vlivem alkoholu nebo po chodníku.
Obecně platí, že větší nebezpečí hrozí cyklistům v ulicích. Mimo města nehodovost podle statistik už několik let klesá.
"Vybudování cyklistických tras v posledních letech nám hodně pomohlo. Cyklisty to svedlo mimo hlavní provoz. Problémy jsou ovšem na místech, kde se stezky křižují se silnicemi," popsala Haraštová. Cyklisté tam občas podlehnou dojmu, že mají přednost, nebo špatně odhadnou rychlost blížících se aut.
V Lednicko-valtickém areálu by měli být řidiči ostražití především na silnici mezi Lednicí a Valticemi, na Mikulovsku v okolí Pavlova, Klentnice a Horních a Dolních Věstonic.
"Tam je velký provoz. Cyklisté často jezdí po skupinkách a na některých místech je nepřehledný horizont," popsala Haraštová.
Břeclavští jezdí na kole celoročně
Břeclav byla v 90. letech prvním městem u nás, které začalo budovat takzvané cyklopruhy. Podařilo se jí tak dostat místní na kola. "Tím, že jsme tu na rovince, lidé jezdí na kolech v podstatě celoročně," poznamenala Haraštová.
Dopravní situace v centru Břeclavi je však tak dramatická, že ani ve svých oddělených pruzích nejsou cyklisté v bezpečí.
"U cyklopruhů je problém, že vedou po hlavních silnicích přes světelné křižovatky. Řidiči, kteří to tu neznají, mohou při odbočování cyklistu snadno přehlédnout. Bohužel jsme tu měli i pár smrtelných nehod," zdůraznila Haraštová.
Zcela opačnou cestou než Břeclav se zatím vydává Brno. Cyklisté tam mají do středu města vstup prakticky zakázán. Přes náměstí Svobody a v přilehlých pěších zónách mohou kolo přes den maximálně vést. Propagátor cyklistiky Jaroslav Martinek nad tím kroutí hlavou a dává za příklad Rakousko nebo Dánsko.
"V tomto je Brno skutečně pozadu za ostatní Evropou. Vždyť náměstí Svobody je obrovské," podotkl Martinek. "Na cyklistiku by se mělo hledět i při územním plánování. Je potřeba řešit město jako celek a pracovat s jednotlivými ulicemi. Někde nemusí být ani cyklopruh nebo stezka. Stačí zklidnit provoz," doporučil.
Třeba na Znojemsku nové cyklostezky přibývají. S vytížeností těch břeclavských se však nemohou rovnat už jen proto, že Znojmo se rozléhá na kopci. "Navíc není protkané cyklostezkou úplně celé. Průtah městem je přitom frekventovaná silnice první třídy, která je pro cyklisty do určité míry nebezpečná," podotkla znojemská policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová.
