Cílem nové strategie je vytvořit jasný plán definující hlavní páteřní trasy, které propojí centrum s okrajovými částmi a obcemi v okolí. To je dlouhodobě slabá stránka místní cykloinfrastruktury.
I když celkově měří 107 kilometrů, nezahrnuje jedinou souvislou stezku, jež by lidi na kole dovedla bezpečně až do středu Brna.
Nová strategie má aktualizovat generel cyklistické dopravy z roku 2012, podle něhož se měl řídit její rozvoj. Ne vždy se to ale dělo.
„Dokument reaguje na chybějící aspekty předchozího plánu a přizpůsobuje se současným potřebám cyklodopravy. Jinak řečeno, cyklogenerel byl už překonán a potřeboval aktualizaci s důrazem na nové trendy v oblasti cyklodopravy a nové rozvojové záměry města,“ vysvětluje mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Strategie bere v úvahu i třeba šířící se modré zóny a cykloobousměrky. „Snažíme se cyklistickou dopravu ještě víc ukotvit do celého dopravního módu. Povýšit ji a klást na ni větší důraz vedle aut, MHD a pěších,“ oznamuje radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).
Konec stezky, začátek stezky. Na kilometr a půl dlouhém úseku stojí 48 značek |
Na vytvoření nového dokumentu se shodla koncepční cykloskupina. „Síť cyklostezek by měla být co nejhustší, ale prioritu nemohou mít všechny,“ uvědomuje si opoziční zastupitel a předseda komise pro veřejný prostor, bezpečnost dopravy a aktivní mobilitu Marek Lahoda (Piráti). O páteřních trasách zahrnutých do strategie tak ještě povedou diskusi.
Plánované projekty obsahují podle vznikající strategie téměř 95 kilometrů nových cykloopatření typu stezek, pruhů či podjezdů. Většina z nich je v různém stadiu rozpracovanosti. Hotovo může být do deseti let. Pokud by se udělaly všechny úpravy, cykloinfrastruktura by se téměř zdvojnásobila.
Odhadované náklady hovoří orientačně o 815 milionech korun. Do této sumy nepatří opatření chystaná coby součást rekonstrukcí ulic.
Podíl cyklistů může být až 15 procent, míní politik
Na kole se po Brně pohybuje čím dál víc lidí. Mezi lety 2014 a 2022 se podíl cyklistiky na dopravě zvýšil z jednoho na pět procent. Pokud vznikne síť 73 páteřních stezek, ideálně oddělených od aut, může podle Lahody číslo reálně narůst na deset až patnáct procent. „To by bylo v souladu s jinými kopcovitými městy srovnatelné velikosti,“ podotýká.
Právě fakt, že Brno neleží na rovině, ale je tu řada kopců, považuje Kratochvíl, stejně jako mnozí další, za slabou stránku místní cyklodopravy. „Má to svůj psychologický efekt, ne každý je sportovec,“ míní.
Cyklisté po Brně jezdí v nových pruzích, vyznačení trvá i několik let |
Podle analýzy spadá zhruba 73 procent všech ulic v zastavěném území do kategorie s mírným či žádným stoupáním. Vhodné pro cyklisty jsou tak sever a jih a prakticky celý střed města s výjimkou Masarykovy čtvrti. Ve zbytku musí vyvinout větší úsilí, jde zejména o vzdálenější části jako Kohoutovice, okolí bohunické fakultní nemocnice či Vinohrady a Líšeň, což může tvořit bariéru rozvoje cyklodopravy. Zmírnit by to mohlo využívání elektrokol.
Co se týče kopcovitosti, může jít podle autorů studie spíš o předsudky směrem k cyklodopravě ze strany lidí, kteří na kole nejezdí. Podobně to vidí také Ivana Tošovská ze spolku Brno na kole. „Velká kopcovitost Brna je hloupost. Máme tu jen dva kopce – Kohoutovice a Vinohrady s Líšní. Cesta třeba na Lesnou je vlastně bez stoupání. Asi 75 procent města je v rovině,“ říká žena, která začala denně jezdit na kole až po padesátce.
Plány se občas míjí s realitou
Tošovská patří mezi ty, kteří se obávají, zda bude nová strategie dodržována. V minulosti se často stávalo, že cykloopatření navržená generelem při rekonstrukcích významných ulic nevznikla. „Největším problémem bylo právě jeho nerespektování. Proto mám obavy z naplnění plánů,“ zdůvodňuje s tím, že vždy záleží na politické vůli.
Cyklodálnice má utrum, plán na opravu brněnské tepny fandí autům |
Nový dokument má být oproti předchůdci pojat jiným způsobem. „Obecně řečeno, generel navrhoval opatření pro všechny ulice v Brně a už méně vnímal význam jednotlivých tras. Nová strategie naopak stanoví hlavní a doplňkové trasy,“ shrnuje Poňuchálek.
Podle Kratochvíla už se teď v každé rekonstruované ulici počítá s cykloopatřeními. A navíc se za poslední roky nestalo, že by se projekty na vylepšení infrastruktury pro lidi na kole zastavily kvůli nedostatku peněz. „Není to o financích, ale o přípravě projektů,“ ujišťuje.
Nejnověji vznikla cyklostezka v Renneské třídě. A už za pár dnů mohou lidé na kole naplno využívat asi tři kilometry smíšených cest vybudovaných přímo u řeky Svratky podél ulic Poříčí a Bauerova.
