Ve vědecko-výzkumném centru Mendel Quarter v Brně mají působit vědci z celého...

Ve vědecko-výzkumném centru Mendel Quarter v Brně mají působit vědci z celého světa. Sídlit tu bude i první vědecké pracoviště OSN v Česku. | foto: vizualizace: Mendel Quarter

V Brně se chystá čtvrť vědců za 2,5 miliardy, má v ní sídlit i OSN

  • 76
V brněnském Králově Poli vznikne vědecko-výzkumné centrum Mendel Quarter. Působit tu budou vědci z celého světa, například experti na boj s globální změnou, suchem či kyberbezpečnost. Sídlit tu bude i první vědecké pracoviště OSN v Česku.

Zatím je pláň za obloukem Fakulty regionálního rozvoje Mendelovy univerzity na třídě Generála Píky opuštěná a využívají ji hlavně pejskaři a běžci.

Už teď je však vidět, že se tu něco děje. Původní houštiny a nálety zmizely. Je to předehra k proměně území o rozloze čtyř hektarů v další brněnské centrum vědy a výzkumu.

Podle zjištění redakce MF DNES zde společnost Mendel Quarter (MQ) připravuje výstavbu kampusu s výzkumnými pavilony, cateringovou a správní budovou a byty pro vědce. Ve finále sem zamíří až dva tisíce doktorandů, stážistů a pracovníků postgraduálního studia ze všech světadílů.

Město už chystá změnu územního plánu kvůli dopravnímu napojení a dalšímu rozšíření kampusu na celé území mezi třídou Generála Píky a Porgesovou ulicí. Brněnští radní už ji doporučili zastupitelstvu.

„Výhodou je, že jde z velké části o brownfield, takže město má zájem na jeho rozvoji. Další výhodou je, že projekt navazuje na areál Mendelovy univerzity a bude s ní spolupracovat,“ poznamenal radní pro územní rozvoj Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Experti na sucho i bezpečnost

Podle zástupce společnosti MQ Pavla Minaříka se s první etapou za půldruhé miliardy začne už v příštím roce. V plánu je však i etapa další, za zhruba miliardu.

„Zatím jsme území vyčistili, abychom mohli pořídit podrobné podklady pro projektanty a dostali sem vrtnou soupravu, která prozkoumá statiku území. Celá stavba bude založená na pilotách, protože jsme v oblasti brněnských spraší, které sahají do hloubky až 150 metrů,“ popsal Minařík.

Podle něj není náhoda, že vědeckovýzkumné centrum vznikne právě v Brně. Sídlí v něm řada významných firem, zaměřených na technologie třetího tisíciletí, Mendelova a Masarykova univerzita a VUT, Technologický park nebo výzkumné centrum Ceitec.

„Naším partnerem je Ústav pro výzkum globálních změn Akademie věd České republiky, na to navázaný projekt CzechGlobe a jeho mezinárodní tým Intersucho, které mají sídlo v Brně. Pro Brno je ale významné, že zde má vzniknout pobočka Univerzity Organizace spojených národů (OSN), která bude sídlit v jednom z pavilonů. Bude to první organizace OSN v České republice,“ popsal Minařík.

CzechGlobe sem například nastěhuje jednu ze svých divizí.

„Projekt se nám od počátku jevil jako velmi moderní a v horizontu pár let i řešící problém nedostatečných prostor našeho ústavu,“ poznamenal ředitel CzechGlobe Michal Marek. Do areálu přesídlí asi 25 lidí – biofyziků, rostlinných fyziologů, molekulárních biologů a IT odborníků na výzkum řasových kultur.

Areál v režii smart city

Do centra míří i specialista na komunikační technologie a kyberbezpečnost – brněnská společnost Comimpex. Vybuduje pracoviště se zaměřením na problematiku sucha a vody a na kybernetickou a fyzickou bezpečnost. Součástí budou i zabezpečené oblasti Národního bezpečnostního úřadu a certifikovaná datová úložiště.

Vědecká centra v Brně

  • Vědecko-výzkumné centrum CEITEC: projekt brněnských vysokých škol a výzkumných ústavů fungující od roku 2011. 
  • Technologický park: založený v 90. letech minulého století. Sídlí v něm řada významných firem, například IBM, Red Hat nebo Y Soft. Vlastní ho dubajská firma P&O a Brno. 
  • Jihomoravské inovační centrum: vzniklo v roce 2003 jako sdružení kraje, Brna a čtyř vysokých škol. Vytváří prostředí pro inovační podnikání.

„Už nyní se podílíme na přípravě veškeré sdělovací, komunikační, bezpečnostní a kabelové technologie a s akademiky a vybranými společnostmi spolupracujeme při tvorbě koncepce společného komunikačního uzlu,“ popsal technický ředitel firmy David Střelec.

Projekt počítá v první etapě s pěti devítipodlažními budovami a jednou šestipodlažní, s parkem a zelení.

„Celý areál bude podle technologií smart city. Vodu z komunikací, střech a parkovišť zachytí dvě povrchové retenční nádrže s filtrací a využijeme ji na závlahy zeleně uvnitř kampusu. Topení a chlazení objektů zajistí tepelná čerpadla a teplo budeme rekuperovat. Jižní fasády pokryjí fotovoltaické články a každá budova si bude autonomně hospodařit s energií,“ popsal Minařík.

Kromě vědeckých pracovišť se superčistými laboratořemi, konferenčními a seminárními místnostmi a kancelářemi ve třech budovách tu budou dvě budovy s více než dvěma stovkami bytů, aby vědci pracující v kampusu nemuseli přejíždět z jednoho konce města na druhý.

Jídlo košer i pro muslimy

Ve stravovacím pavilonu s kapacitou až pro dva tisíce lidí se budou vařit jídla nejrůznějších kuchyní.

„Je koncipovaný tak, aby se najedli všichni. Bude tu například asijská, indická nebo italská kuchyně. Budeme vařit košer i vegetariánská jídla nebo stravu pro muslimy, kteří nejedí vepřové,“ poznamenal Minařík.

Ve třetím „vědeckém“ pavilonu by mělo sídlit i Česko-izraelské technologické centrum aplikovaného výzkumu. A do budoucna by se mělo centrum rozšířit o další pavilon směrem k Lesné.

„Jednáme s restituenty o výkupu navazujícího území o rozloze zhruba dalšího 1,5 hektaru, takže do budoucna by mělo být zastavěné celé území mezi Porgesovou ulicí a třídou Generála Píky,“ doplnil Minařík.

Vědecké centrum se sousední Mendelovou univerzitou nespojí jen jméno slavného otce genetiky Gregora Mendela a plánovaná linka elektrobusu.

„Projekt soukromého investora vítáme. Podle našeho názoru není konkurenční, ale naopak vhodně doplňuje aktivity Mendelovy univerzity v Brně. Pokud se uskuteční v avizovaném rozsahu, vznikne tu rozsáhlý vědecký kampus, který bude propojený s tím naším. Věřím, že to ještě více podtrhne význam Brna jako centra vědy,“ okomentovala projekt rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.