„Západ začíná všude tam, kde se prodává Coca-Cola,“ napsal sociolog a ekonomický publicista Radoslav Selucký po své evropské cestě v roce 1964. Vystihl tím dobu, kdy americká limonáda nebyla obyčejným pitím, ale jedním ze symbolů světa za železnou oponou.
Coca-Cola se do Československa dostala už na konci druhé světové války s americkými vojáky. Po jejich odchodu však z běžného života téměř zmizela. Objevovala se hlavně tam, kde bylo možné narazit na něco ze Západu – v Tuzexu, některých restauracích, hotelech nebo při cestování. Pak přišlo 3. září 1971. Právě před 55 lety sjela v Modřicích u Brna z výrobní linky první Coca-Cola vyrobená v tehdejším Československu.
„Zmetky“ Coca-Coly byly hodnotným darem. Koupit je mohli jen zaměstnanci |
Výrobu dostala na starost Fruta Brno, podnik známý především potravinářskou výrobou. Na novou produkci se musel připravit i samotný závod. Hala se vyklidila, vyčistila a vymalovala, instalovaly se nové dopravní pásy a plnicí zařízení.
Československo se stalo teprve čtvrtou socialistickou zemí, kde se Coca-Cola vyráběla. Před ním ji vyrábělo Bulharsko, Maďarsko a Jugoslávie. Ani v Modřicích se ale žádná tajná receptura nemíchala.
„Vozil se k nám koncentrát, který se pak dál upravoval. Zrovna dvakrát nevoněl, byl černý jak bota,“ vzpomínala pro iDNES.cz v roce 2021 Gerta Pařilová, která ve Frutě pracovala. Koncentrát se podle jejího tehdejšího popisu smíchal s cukrem a speciálně ošetřenou vodou. Poté se směs sytila, aby byla bublinkatá, a nakonec se stáčela.
První lahve měly čtvrt litru. Byly skleněné a ukládaly se do červených přepravek. Prázdné obaly se vracely zpět do závodu, kde se znovu myly a používaly. Výroba měla přísná pravidla. Lahve se po naplnění kontrolovaly a pracovníci museli dbát na to, aby se do nápoje nedostaly nečistoty. Pro zaměstnance Fruty šlo o zcela nový typ výroby.
Cola jako vítaný úplatek i dar
Pro zákazníky byla ale důležitější jiná věc, jak se k lahvi dostat. Vlastní výroba totiž neznamenala, že se Coca-Cola najednou objevila v každém obchodě. V 70. letech se prodávala například v restauracích první a druhé cenové skupiny, Tuzexu, mezinárodních vlacích nebo letadlech.
„Společnost tehdy fungovala na úplatky. A Coca-Cola byla dobrý úplatek,“ řekla Pařilová v rozhovoru pro iDNES.cz. Její vzpomínky přitom ukazují, jakou hodnotu tehdy jedna lahev mohla mít. Coca-Cola se nenosila jen na stůl. Mohla posloužit jako dárek nebo jako způsob, jak si získat přízeň člověka, který mohl něco zařídit. Podle dalších pamětnických vzpomínek se hodila například i jako pozornost pro lékaře. Ještě cennější byly lahve, které se do běžného prodeje vůbec nedostaly.
„Dirty soda“ i energetický nápoj. Pohled do laboratoří Coca-Coly |
Při stáčení se občas nápoj příliš napěnil. V lahvi pak nebylo přesně tolik, kolik mělo být. Takzvané nedolitky se ale nevyhazovaly. Zaměstnanci si je mohli koupit za jednu korunu. V době, kdy byla Coca-Cola vzácností, to byla nabídka, která se neodmítala. Lahve putovaly mezi příbuznými a známými a mohly sloužit jako cenný dárek. Podle vzpomínek bývalých zaměstnanců se objevily i na svatbách.
Nedolitky tak měly paradoxně možná větší společenskou hodnotu než jejich přesně naplněné kolegyně z běžného prodeje. A právě podobné drobné vzpomínky dnes ukazují, jak odlišný byl svět kolem Coca-Coly před půlstoletím.
Z jednoho nápoje se stal fenomén
Modřická výroba se postupně rozšiřovala. Jen v roce 1971 vzniklo v závodě více než 18 milionů litrů Coca-Coly. Přesto zůstávala po celá 70. a 80. léta spíše prémiovým nápojem. Typická čtvrtlitrová skleněná lahev se objevovala hlavně v lepších restauracích, hotelech, vybraných prodejnách a na místech spojených s cestováním.
V druhé polovině 80. let se výroba rozšířila také do Karlových Varů a Fruta Brno přišla o svůj dosavadní monopol. Po listopadu 1989 se pak začala měnit celá Coca-Cola v Československu. V roce 1991 získala společnost Coca-Cola Amatil licenci pro výrobu a prodej nápojů v celém Československu. V březnu 1993 otevřela nový výrobní závod v pražských Kyjích. Modřice tak postupně přestaly být místem, odkud Coca-Cola mířila k československým zákazníkům.
Rozdíl mezi prvními lety a současností ukazují čísla. V roce 1971 se v Modřicích vyrobilo 18,4 milionu litrů Coca-Coly. Pražský závod dnes vyrábí stovky milionů litrů nápojů ročně. Změnil se také samotný nápojový svět. Z jediné Coca-Coly ve čtvrtlitrové skleněné lahvi se postupně stalo rozsáhlé portfolio různých variant limonád, vod, džusů, čajů a kávy.
Od kokainu až ke globálnímu fenoménu. Coca-Cola slaví 140. narozeniny |
A zatímco dříve byla Coca-Cola symbolem něčeho nedostupného, dnes ji lze koupit prakticky kdekoli. Jedna věc ale zůstává stejná. Přesné složení slavného koncentrátu neznali ani lidé, kteří s ním v Modřicích pracovali. „I kvůli tomu, že se koncentrát dovážel, jsme recepturu neznali. Nikdy jsme na to nepřišli,“ vzpomínala Pařilová pro iDNES.cz.
Před 55 lety tak začala v Modřicích vznikat limonáda, která byla pro tehdejší Československo malým kusem Ameriky. Coca-Cola už se v Modřicích nevyrábí a červené přepravky zůstaly vzpomínkou. Příběh první československé Coly ale začal právě tady u Brna, v hale Fruty, kam přijížděl černý koncentrát a odkud pak odjížděly čtvrtlitrové lahve, po kterých byl svého času takový hlad.
10. února 2021 |
