Podle Jana Schrotha z české Mezinárodní organizace pro migraci globálně existuje jakýsi boj o mozky, ve kterém s USA, Kanadou a dalšími vyspělými zeměmi Česká republika zkrátka nemůže soupeřit.
„V České republice si někdy myslíme, že jsme skvělá destinace, ale v boji o nejlepší migranty nemůžeme soupeřit s anglicky nebo německy mluvícími zeměmi. Studium těchto jazyků je perspektivnější, lze se s nimi mnohem lépe uplatnit,“ zdůvodňuje odborník na pracovní migraci, proč se mnozí přistěhovalci místo češtiny učí raději univerzálnějším jazykům.
Lidi, kteří jsou ochotni se stěhovat napříč zeměmi za lepšími pracovními a platovými podmínkami, odborníci označují jako transnacionály. Stav, kdy se přistěhovalci ze své nové vlasti přesunují ještě dál, nazývají sekundární migrací.
Většinou jde právě o mladé vzdělanější migranty, kteří mají ambice zlepšovat se ve světových jazycích, aby byly perspektivnějším „zbožím“ na západním pracovním trhu.
„Musím potvrdit, že máme v kurzech stále víc cizinců, kteří se chtějí naučit německy a ideálně co nejrychleji, protože uvažují o práci v Německu anebo Rakousku,“ potvrzuje ředitel Österreich Institutu Brno Norbert Conti.
Brno je tak podle něj mnohdy jen jakousi „přestupní stanicí“ na cestě za další kariérou.
„Dokážu si představit, že takhle smýšlí studenti ze třetích zemí, třeba Ukrajiny či Vietnamu. Zamíří do Česka, získají pracovní zkušenosti a vydělají si, po čase ale zjistí, že jsou tady limity. Že jinde by si mohli vydělat víc a jejich děti by mohly žít v Bruselu či Německu lepší život,“ přemítá Schroth. Podle něj je česká společnost pořád ještě poměrně uzavřená a lidem jiné víry či vzhledu dává nelibost najevo.
Zůstat natrvalo? Až podle podmínek a možností
Cizinců, kteří se v Česku zabydlí a pak se zase přesouvají dál, je v Brně podle socioložky a odbornice na migraci Radky Klvaňové hodně, žádný výzkum ani statistiky to ale přesněji nezachycují.
„Člověk přicházející do nového místa si většinou není na sto procent jistý, že tady zůstane. Záleží na tom, jak se mu tady bude líbit, jaké jsou tady možnosti, nechává si otevřené dveře pro případ, že to nebude fungovat,“ líčí socioložka.
„Vnímám to jako obecný trend. Že lidé v určité životní fázi jdou jinam za prací, za vzděláním, tam se často dostanou do nějaké mezinárodní skupiny, zkušenost s přestěhováním a vyčerpání příležitostí na daném místě zase generuje touhu zkusit to jinde,“ dodává Klvaňová.
Na jihu Moravy žije podle nejnovějších údajů z Cizineckého informačního systému bezmála 40 tisíc cizinců, z toho více než polovina trvale. Ze zbylých 17,5 tisíc lidí s přechodným pobytem je 7,5 tisíce lidí ze zemí takzvaného třetího světa.
„Na území Brna pobývá za účelem zaměstnání aktuálně 18,6 tisíc zahraničních pracovníků, z toho 705 s pracovním povolením, 185 na zaměstnaneckou nebo modrou kartu, 17,6 tisíc občanů EU či z Evropského hospodářského prostoru a cizinců, kteří nepotřebují pracovní povolení,“ informovala mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Přibývá dělníků z Rumunska a Bulharska
Vzdělanější cizinci v Česku pracují jako informatici, výzkumníci, obchodníci, ve vzdělávání či administrativě. Uplatit se mohou i jako telefonická zákaznická podpora prodeje v podnicích, které vyvážejí či spolupracují s partnery v jejich rodných zemích.
„Cizojazyční pracovníci v našem callcentru většinou berou svou práci jako stabilní. Ti z Rumunska jsou tady spokojení a zůstávají, z Ukrajiny jsou to často studenti, kteří nastoupí brigádně a pak mnohdy zůstanou na hlavní pracovní poměr. Kolegové ze Slovenska, když odchází, tak na jiné místo v Brně, nebo se vrátí zpátky domů,“ líčí Kateřina Knechtová z personálního oddělení firmy Parfums.
Češtinu má podle ní částečně zvládnutou zhruba třetina cizinců ve firmě.
Nicméně ani pro manuální či dělnické profese už Česko podle všeho není tak lukrativní jako dřív. Přesto je u nás víc cizinců ze zemí bývalého Sovětského svazu či Moldávie než v Polsku, Slovensku či Maďarsku. Přibývá také Bulharů a Rumunů.
„Třeba právě Ukrajinci mohou se schengenským vízem pracovat po celé EU. Jsou kritičtí, že mzdy v oborech jako zedník či svářeč u nás nestoupají. I čeští řemeslníci odcházejí za prací do Rakouska či Anglie,“ dodává Schroth.
Podle statistik úřadu práce v Česku cizinci manuálně pracují nejčastěji ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. „Nejvíce cizinců s pracovním povolením na území kraje i Brna přichází z Ukrajiny, dále z Ruska či Indie. Ze zemí EU v Brně pracuje nejvíce Slováků, dále Rumunů a Bulharů,“ vyjmenovala mluvčí pracovního úřadu.
