Byli mezi nimi lidé původem z Indie, Itálie, Sýrie, Španělska a Rumunska. Všichni jsou zaměstnanci brněnské pobočky americké firmy AT&T, kde polovinu pracovníků tvoří právě cizinci.
„Pomohli nám s překladem potřebných dokumentů a připravit i anglickou verzi internetových stránek. Je to nutné, aby cizinci plně pochopili podmínky darování krve,“ uvedla primářka Transfuzního a tkáňového oddělení FN BRNO Eva Tesařová.
Všichni dárci dlouhodobě žijí a pracují v České republice, platí si také zdravotní pojištění.
Jiné etnikum, jiná krev
Mezi cizince, kteří přišli poprvé darovat krev do fakultní nemocnice, byl i pětatřicetiletý Prateek Chauhan z Indie. „Můžu tak pomáhat lidem kolem mě, díky tomu mám dobrý pocit. Nikdy nevíte, co se může komu stát,“ vysvětlil Chauchan, proč je důležité darovat krev.
Cizinci mají stejné podmínky pro dárcovství jako občané České republiky. „Všech se ptáme, jakou oblast v posledním roce navštívili. Musíme vyloučit epidemiologická rizika,“ poznamenala Tesařová.
Problém ale může být s typem krve. „Známe asi čtyřicet druhů. V Indii byl například objevený typ pojmenovaný jako Bombay. Pacient s takovou krví nemůže přijímat krev A, B či AB. Jednoho takového člověka jsme léčili. Museli jsme přivést krev z Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde také mají vzorky od cizinců,“ podotkla Tesařová.
