Vzhůru do brněnské džungle, láká hvězdárna. Fotky mohou pomoct vědě

  • 0
I ve městech můžete narazit na bohatou přírodu, zní poselství celosvětového projektu City Nature Challenge, do nějž se podruhé zapojí také Brno a jeho obyvatelé. Snímky od běžných lidí přitom mohou přinést zajímavé poznatky i pro vědce.

Akce vznikla teprve před pěti lety jako souboj Los Angeles a San Francisca. Loni už se do ní zapojilo přes 160 měst po celém světě a letos tento počet ještě naroste.

Zúčastněná města spolu soupeří o co největší počet pozorování živé přírody na svém území, přičemž snímky rostlin i živočichů zaznamenává speciální aplikace. Letošní ročník se bude konat od pátku 30. dubna do pondělí 3. května.

Z Česka se zapojí Praha, Uherské Hradiště a také Brno, které láká nadšence do své „džungle.“ Konkrétně do oblastí jako lom Hády, Stránská skála, obora Holedná, Kraví hora a hrad Špilberk. „Tato místa jsme vybrali v rámci propagace jako známé brněnské lokality, ale počítají se výsledky z celého území města,“ přibližuje Lucie Fojtová z Hvězdárny a planetária Brno, která projekt koordinuje.

Brno se zúčastnilo i loni. „Měli jsme naplánovanou řadu doprovodných akcí, hlavně pro školy, ale kvůli koronaviru to všechno padlo. Teď je to podobné, ale snažíme se alespoň o větší propagaci,“ sděluje Fojtová s tím, že loňský počet zhruba 150 účastníků by letos organizátoři rádi zněkolikanásobili.

Snímky nadšenců přitom mohou mít i vědecký význam. „V Praze akci pořádá Národní muzeum a získaná data z aplikace od běžných lidí využívají například přírodovědci při výzkumu brouků. I my se snažíme zapojit akademickou obec, aby poznatky od lidí mohly pomoct zmapovat právě brouky, nebo třeba ptáky a rostliny. Říká se tomu citizen science,“ popisuje Fojtová.

K zaznamenání snímků a následného porovnání výsledků různých měst slouží aplikace iNaturalist, která zároveň uživatelům prozradí, co konkrétně vyfotili. 

„Používá se už několik let. Na začátku do ní vývojáři nalili databázi, ale aplikace se zároveň sama učí. Tím, že ji používají miliony lidí po celém světě, se neustále zlepšuje, a u řady druhů už má stoprocentní úspěšnost. Národní muzeum ji navíc přeložilo do češtiny, díky čemuž je pro uživatele přátelštější,“ líčí Fojtová.