Vypadá to jako konzerva od vepřového masa. Jenže do téhle plechovky se místo nasolené pochoutky vkládala před sedmi desítkami let nebezpečná plastická trhavina.
Během druhé světové války tak armády vyráběly improvizované miny. „Když ji naleznete někde v lese, může být nebezpečnější, než se tváří,“ říká Bohuslav Kuda z pyrotechnické služby policie.
Tyhle „konzervy“ jsou jen zlomkem z obřího množství munice, kterou už v Bořím lese mezi Břeclaví a Valticemi našli pyrotechnici.
Postupují rychle. Za necelé tři roky se jim podařilo vyčistit 150 hektarů lesa, po kterém se stará munice rozletěla při výbuchu zbrojní továrny Muna na sklonku druhé světové války.
„Letos se nám za pět měsíců podařilo najít 3 826 kusů munice. To je víc než v předchozích dvou letech dohromady. Největší byla v zimě nalezená raketa ráže 21 centimetrů, která vážila asi 110 kilo,“ vypočítává Jiří Chládek, hlavní pyrotechnik firmy Borgata, která výzkum v Bořím lese provádí.
Tím, jak přibývá nalezených min, granátů, nábojů a iniciátorů, přibývá práce i policistům. Ti v průměru dvakrát do týdne uzavírají část lesa tolik oblíbeného turisty. To když pyrotechnici musí některou munici odstřelit přímo na místě.
„Četnost těchto odstřelů se letos výrazně zvýšila,“ potvrzuje Marian Žák, vedoucí břeclavského policejního územního oddělení. Podle stupně nebezpečnosti u takového odstřelu asistuje sedm, případně až osmnáct policistů.
Doba průzkumu bude zřejmě kratší
Rychlému průzkumu pomohla mírná zima, ale i fakt, že břeclavský úřad práce do lesa posílá pracovníky, kteří pyrotechnikům připravují plochy – zbavují les neprostupného křoví a podrostů, aby byl pro odborníky přehlednější.
Z plánovaných deseti let se tak doba pyrotechnického průzkumu zřejmě zkrátí nejméně o dva roky. Pokud vše půjde, jak má. Pyrotechnici se totiž dostávají do samotného epicentra. Dalších 47 hektarů plochy je zarostlých jako džungle. Navíc se budou pyrotechnici pohybovat mezi někdejšími sklady munice, kde je bude mást množství střepin.
Epicentrum výbuchu se ale určuje těžko. Po Bořím lese byly různě rozprostřeny nejen oficiální sklady munice, ale také místa, kde se munice nechávala pod širým nebem. Zřejmě proto, že sklady již byly plné.
„Když bylo na konci války rozhodnuto, že se veškerá munice zničí, došlo k tomu tedy hned na několika místech. Takže nemáme jediné epicentrum,“ vysvětluje Chládek.
Munice pouhým našlápnutím nevybouchne
Sám je zvědavý, jak bude průzkum pokračovat dál. Někdejší sklady jsou totiž v různém stavu.
„Někde zůstala neporušená betonová základová deska a v okolí není téměř žádná munice. Jinde po skladu zůstal kráter o průměru třiceti metrů a hloubce asi devíti metrů a v nejbližším okolí byly ve velké hustotě roztrhané plechové nábojnice, truhlíky i granáty,“ podotýká pyrotechnik.
Oblasti, kde se pyrotechnici pohybují, jsou uzavřené. Jinak je ale les běžně přístupný.
„Výbuch nemůže iniciovat našlápnutí ani najetí autem. Takový případ nebyl v České republice zaznamenán. Pokud došlo v minulosti k výbuchu, vždy to bylo kvůli tomu, že s municí někdo manipuloval,“ vysvětluje Miloslav Žán, náměstek ředitele Pyrotechnické služby policie ČR.
