Chytrá karanténa má být v Česku jednou z hlavních zbraní proti koronaviru. Podle spoluautorů projektu však její zavádění naráží na to, že se hygienici drží svých „starých“ postupů.
„Hygiena zatím neudělala žádný hovor, který by byl na základě žádosti o data od operátorů. Operátoři se nás ptají, jestli není někde chyba, že je nikdo o nic nežádá,“ řekl MF DNES Ondřej Tomas, spoluautor projektu ze sdružení Covid19cz.
Systém chytré karantény spočívá v získávání údajů o pohybu nakažených lidí pomocí mobilních operátorů a bankovních transakcí. Zjednodušeně řečeno, nakažený dá souhlas s pořízením přehledu jeho pohybu pomocí údajů z mobilu a karty, a hygienici pak mohou snadno dosledovat, s kým byl ve styku například ve frontě v obchodě. To se ale stále neděje.
Hygienici však takovou kritiku odmítají. „Dotýká se mě to. Já si práce kolegů nesmírně vážím a zaslouží si spíše obdiv než dehonestace,“ uvedla hlavní hygienička Jarmila Rážová.
Za hygieniky se postavil i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. „Nejsem si vědom, že by něco brzdili. Jako člověk od čísel můžu potvrdit, že díky hygienikům víme, kde se nákaza vyskytuje, a díky nim jsme také odhalili ohnisko nákazy na Olomoucku,“ řekl Dušek MF DNES.
Přístup neodpovídá vážnosti situace, tvrdí tvůrci
Podle dalšího ze spoluautorů projektu chytré karantény Petra Bartoše projekt brzdí neochota hygieniků přejít na moderní technologie.
„To, co říká pan Prymula do médií, že je to úspěch, že se testuje a budeme rolovat na další kraje, to není pravda. Urgenci situace neodpovídá přístup lidí ze státní správy, kteří by nám měli pomoci posouvat používání co nejvíce z tohoto digitalizovaného procesu v praxi,“ tvrdí Bartoš. Ten stál u zrodu úspěšných projektů jako Slevomat nebo Dáme jídlo.
Podle něj sám náměstek Roman Prymula, který má zavedení chytré karantény na starost, technologickému řešení nerozumí a na Bartošovy nabídky, že mu systém vysvětlí, prý nereagoval.
„Já si myslím, že jsem její princip pochopil velmi dobře, avšak její iniciátoři k ní přistupují poměrně technokraticky,“ řekl k tomu MF DNES Prymula. Na dotaz, jak je se zaváděním chytré karantény spokojen, však neodpověděl.
Podobný názor jako Bartoš má i jeho kolega Ondřej Tomas. „Chci, aby plošná karanténa zmizela. Šli jsme do toho, abychom pomohli, ale štve mě, když někteří neschopní státní úředníci to bojkotují. Ve finále jsme tady všichni uvězněni kvůli pár úřednicím z hygieny. Na konci dubna to hygienická stanice přestane stíhat (starým způsobem bez chytrých map, pozn.red.),“ dodal Tomas.
Ve středu odpoledne pak Prymula současné problémy blíže okomentoval pro ČTK. Zmínil, že potíže jsou v komunikaci mezi hygienickou službou a call centry, které obsluhují proškolení medici. Podle něj se však už pracuje na nápravě.
„Systém se posiluje nově vyškolením asi 150 vojenských mediků, kteří budou nápomocni v jednotlivých centrech,“ přiblížil s tím, že si lidé musí zvyknout pracovat na jiných technologiích, než na které byli dosud zvyklí.
Bojujeme s technikou, hájí se hygiena na jihu Moravy
Odběry na základě speciálních vzpomínkových map, které by měly vizualizovat data od operátorů a bank, zatím skutečně nezačaly. Podle šéfa jihomoravské hygieny Davida Křivánka dojde ke zprovoznění mapy až v tomto týdnu.
„Mapa se ještě vůbec netestovala, čekáme na programátory. Pro nás to ale není klíčová komponenta. Epidemiologické šetření probíhá pořád stejně, jen za použití jiného technického prostředku. Určitě už proběhlo minimálně tisíc hovorů,“ řekl Křivánek.
Jeho slova potvrdil ve středu odpoledne i Roman Prymula. „Pravdou je, že do včerejška se neuskutečnilo využití paměťové mapy, která vázla na smluvních vztazích a poskytování dat mezi jednotlivými subjekty, protože je řada subjektů, které s nimi musí pracovat. Dnes už by měla být používána,“ sdělil ČTK.
Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla však sdělil, že se mapy začnou vytvářet až v následujících dnech. „Stále jsme v pilotu a jednotlivé fáze chytré karantény nabíhají postupně. Celé to musí být precizní jak po technické, tak po organizační stránce. Není jednoduše možné, aby všechny funkcionality a prvky fungovaly od prvního dne pilotního provozu,“ poznamenal.
Například mapy podle něj plní svůj účel v okamžiku, když nad nimi vede rozhovor s pozitivně testovaným člověkem proškolený a kvalifikovaný personál. „A my jsme včera dokončili školení 130 mediků, kteří od zítřka začínají fungovat v terénu. Takto masivní projekt by se za normálních okolností připravoval několik měsíců. My jsme si dali za cíl to celé spustit během dvou tydnů,“ doplnil ve středu odpoledne Dzurilla.
Také šéf jihomoravských hygieniků Křivánek odmítá, že by hygienici chytrou karanténu sabotovali. Ke úternímu ránu odebraly armádní odběrové týmy asi dvě stovky vzorků od lidí, které hygienici pro testování označili. Na jihu Moravy jich operuje celkem pět. Všechny však vojáci dosud nevyužili. V jeden den využili maximálně čtyři a například v pondělí a včera vyjely jen dva.
„Bojujeme s technikou, s nahrávacími soupravami, jako jsou mikrofony a sluchátka, které ne všechny fungují (hygienici si nahrávají hovory s pacienty, kteří vyjmenují, s kým byli v kontaktu , pozn. red.). Informovali jsme vývojový tým, že nastal problém. Jde ale o malé zdržení. Rozhodně to není o tom, že bychom to sabotovali,“ ujišťuje Křivánek.
