Podle brněnského zastupitele Martina Příborského (ODS), pod nějž projekt poslední čtyři roky spadá, byla nutná změna.
„Nový územní plán počítá v lokalitě s velkou bytovou výstavbou, takže bylo někde třeba umístit v té souvislosti školu. A toto je jediný městský pozemek v okolí,“ vysvětluje s tím, že se možná ještě podaří s některým z developerů domluvit, aby škola vznikla jinde, a projekt chytré čtvrti by tak ještě mohl být oživen.
Chytré kontejnery, vyhřívané chodníky. Brno plánuje čtvrť ve stylu sci-fi |
Spíš je to však jen přání, ostatně nulová priorita ze strany zodpovědných politiků je vidět i v krocích, jež pro projekt v posledních čtyřech letech udělali. Přestože se s tímto plánem už nepočítá, stále jej magistrát prezentuje na svém oficiálním webu jako „významný projekt“, který se podle tamního zastaralého harmonogramu bude příští rok stavět.
O aktuálním vývoji, respektive stopce plánů, zatím neví nic ani architekt Martin Krupauer, jenž se na návrhu čtvrti podílel.
Přípravy stály přes deset milionů
V minulosti podle dohledatelných dat z registru smluv město za projekt, který je aktuálně u ledu, utratilo minimálně deset milionů korun. Šlo o nejrůznější studie, finanční analýzy, konzultace, právní poradenství, ale i výrobu fyzického modelu nebo propagaci.
Podle náměstka brněnské primátorky Filipa Chvátala (KDU-ČSL) ovšem téma může znovu „zvednout“ už jedině příští politická reprezentace po komunálních volbách, jež budou letos na začátku října.
„Záměr dlouhodobě podporuji, měli jsme zájem od tří nebo čtyř zahraničních investorů, kteří by se na výstavbě podíleli,“ podotýká politik, jenž měl v minulém volebním období na starosti územní plánování. U příprav projektu tak stál velmi blízko. Redakce MF DNES se pokusila oslovit i Chvátalova nástupce v dané gesci Petra Bořeckého (dříve ANO), telefon však nezvedal.
Když Bořecký přišel s návrhem umístit do území novou školu, snažil se Chvátal podle svých slov původní plán na vybudování chytré čtvrti ještě zachránit a oba projekty zkombinovat. Jenže nepochodil. Už i v oficiálních studiích Kanceláře architekta města Brna (KAM) se tak o chytré čtvrti píše jako o dříve zvažovaném projektu a v nákresech jsou v daném území kromě budov ve vnitrobloku znázorněna rovněž dvě hřiště, jedno s běžeckým oválem. Nyní se v aktuálně projednávané změně územního plánu zapracovává „náměstíčko“ před školou.
„Jak byl ten záměr původně vymyšlený, tak by tam bylo možné umístit oboje. Nebo nevím, jestli to bude škola pro polovinu Jihomoravského kraje... “ říká s narážkou na velikost plochy bývalý náměstek za TOP 09 Jaroslav Kacer, za nějž jako politika přes „Smart City“ projekt před bezmála deseti lety startoval. Území k přestavbě bylo mnohem větší než běžná základní škola.
Budoucnost chladicí věže zatím není jasná
„Přesná podoba školy, případná doplňková výstavba a veřejná prostranství ve zbytku plochy takzvané chytré čtvrti budou teprve podrobněji řešeny,“ reaguje na to mluvčí KAM Šárka Reichmannová.
Kombinace, o níž se zmiňují Chvátal i Kacer, by připadala v úvahu i podle opozičního zastupitele Tomáše Koláčného (Piráti). „Mohl to být ukázkový příklad spolupráce města a soukromého sektoru,“ podotýká zastupitel, jenž měl projekt na starosti před Příborským v minulém volebním období.
Z chladicí věže v Brně plánovali vyhlídku, teď ji možná raději zboří |
Jediná věc, kterou Koláčného nástupce řešil v souvislosti s územím ještě v rámci projektu chytré čtvrti, bylo otevření debaty nad (ne)zachováním nevyužívané chladicí věže. Její stav totiž není zrovna optimální.
„Osobně by se mi nejvíc líbilo, kdyby byla nahrazena něčím podobným, co by ji připomínalo. Nějakou výškovou budovou zahrnující byty, moderní pracovní prostory a další služby,“ tvrdil ještě v říjnu 2023 Příborský.
KAM budoucnost dominanty viditelné z vlaku nechává otevřenou. V tuto chvíli však ve studii věž není zakreslena – i kvůli předpokládané finanční náročnosti na její proměnu pro jiné využití.
Fiasko hyperloopuNejen o chytré čtvrti nadupané moderními technologiemi, ale i přelomové dopravě snilo před bezmála deseti lety Brno, když jednalo o stavbě hyperloopu. Tedy o možnosti dopravovat se v tubusech pomocí kapslí, které by se pohybovaly rychlostí až 1 200 kilometrů za hodinu. Americká firma HTT v Brně v roce 2017 slibovala do tří let první trať, jenže zůstalo jen u vzletných slov. Američané jsou však stále aktivní, podepisují řadu dalších memorand, naposledy třeba před dvěma roky v Itálii, kde by měla vzniknout taková dráha z Benátek do Padovy. |
