"Nelíbilo se nám, že jediným prvkem ve volné přírodě jsou naučné cedule. Chtěli jsme využít něco hravého a méně typického," vysvětluje cestu k houpačkovému projektu Daniel Matějka, předseda spolku absolventů a studentů Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity a spoluautor projektu.
Záměrem iniciativy je ekologickým způsobem obnovit zájem lidí o volnou krajinu. Členové jsou totiž přesvědčeni, že lidé si navykli chodit spíše do parků a zahrad a vytrácí se u nich vztah k lesům a loukám kolem jejich bydliště. "Společnost se v tomhle změnila, lidé nemají zájem o přírodu pečovat," přemítá Matějka.
Právě houpačky by se měly stát spojovacím prvkem lidí s konkrétním místem. Autoři projektu jsou přesvědčeni, že lidé si k němu vytvoří vztah a začnou se o něj starat. Z volné krajiny by tak mohly zmizet třeba pohozené odpadky. "Po zavěšení houpačky u Dačic bylo zanedlouho místo kolem ní posekáno. Někdo z vlastní vůle přispěl troškou do celkové změny místa," uvádí jeden z příkladů Matějka.
Po republice už visí sedm houpaček, další budou instalovány třeba u Valašského Meziříčí či Liberce. Spolek získal peníze na prvních 25 houpaček z grantu Nadace Vodafone, zbytek se snaží získat pomocí příspěvků od dalších nadšenců.
První ohlasy jsou podle autorů veskrze pozitivní. "Hodně lidí píše, že se jim nápad líbí a chtějí někde pověsit vlastní houpačku," tvrdí Matějka. Upozorňuje ale, že neodborné zavěšení může stromy poničit.
"Vybíráme dostatečně silné větve a lano nahoře provlékáme zahradní hadicí, takže ochrana větve je zajištěna. Spoléháme také na to, že každý, kdo houpačku věší, o ni i nadále pečuje, kontroluje její stav a dbá na to, aby neudělala více škody než užitku," dodává.