K nejnebezpečnějším situacím totiž dochází právě u nádraží, kde lidé přebíhají vozovku mimo vyhrazená místa a často tak dochází k dopravním nehodám. Nepříjemné jsou pro chodce také ulice, v nichž probíhají stavební práce na domech. Třeba v Bratislavské nedávno uzavřeli chodník v obou směrech, a pěší tak byli nuceni obcházet lešení přes silnici.
Letos už v Brně došlo přibližně k devadesáti dopravním nehodám s chodci, přičemž zhruba polovina z nich se odehrála na přechodech. „K poslednímu červenci bylo těžce zraněno čtrnáct lidí, lehce 58,“ informoval policejní mluvčí Petr Vala.
Městská část Brno-střed si už nechala zpracovat studii, která posuzovala bezpečnost dopravy u hlavního nádraží. Experti z Vysokého učení technického (VUT) se zaměřovali právě na chodce, jimž je nyní k dispozici pouze přechod z Masarykovy ulice.
„Chodci tento stav řeší tak, že u obchodního centra Letmo a budovy nádraží obcházejí vstupy do podchodu přes koleje. Jde o běžné chování, které znamená bezpečnostní riziko, proto je nutné provést rychlá opatření pro zlepšení tohoto stavu a nečekat na budoucí rekonstrukci celého uzlu,“ shodli se experti z VUT pod vedením Michala Radimského ve studii, kterou má redakce k dispozici.
Stavební firmy porušují pravidla
Navrhují proto zřízení dvou přechodů pro chodce u Letma a u vchodu do hlavní budovy nádraží. K tomu nebudou nutné stavební úpravy, pouze odstranění části zábradlí a nové dopravní značení. „Uvažovali jsme i o tom, že by byl jen jeden přechod, který by obě místa propojil, nikoli dva. Narazili jsme ale na odpor všech možných institucí, proč to takhle nejde. Proto jsme přistoupili na jinou variantu, kterou se snažím prosadit,“ uvedl radní Brna-střed pro dopravu Jan Mandát (ODS), jenž se situaci před nádražím dlouhodobě věnuje.
V Brně také vznikla iniciativa Ulice pro lidi, která se zabývá tím, jak dopravní situaci ve městě zlepšit. „V meziročním srovnání Brno kleslo z předposledního na poslední místo mezi krajskými městy v bezpečnosti komunikací. Zatímco v Oslu a Helsinkách v roce 2019 díky realizaci ‚Vize 0‘ nezemřel žádný člověk, v Brně to loni bylo 12 lidí. Dalších šedesát se při nehodách těžce zranilo,“ připomněla Jasna Flamiková (Zelení), která je členkou dopravní komise Brna-střed a stojí za vznikem zmiňované iniciativy.
Podle Flamikové by ke zlepšení situace stačily i dílčí změny. Například, kdyby developeři dodržovali předpisy. „Například nedávno v Bratislavské ulici, kde se jezdí poměrně rychle, stavebníci uzavřeli chodník v obou směrech. Obě stavby totiž probíhaly nezávisle na sobě. V Lidické ulici zase cedule naváděla chodce do silnice přímo proti jedoucím autům. Sama jsem tam viděla dvojici mladých lidí, kteří nakukovali a nevěděli, kudy mají jít. Psali mně i rodiče, že tudy přestali pouštět děti do školy. Pak se ukázalo, že chodník má být průchozí pod lešením, ale stavebník jej uzavírá,“ upozornila Flamiková.
Několik případů, kdy stavební firma porušila pravidla, museli letos řešit i strážníci. „Stavebníci mají nastavené podmínky pro užívání komunikace tak, aby byl zajištěný průchod chodců. Strážníci už v několika případech zjistili, že tomu tak není. Zabývaly se tím kolegyně z našeho odboru stavební policie, které provádí konzultace a poskytují úřadům podklady, aby se celá situace na místě zpřehlednila. Vyráží i na místo, kde se snaží dotyčnému stavebníkovi vysvětlit, v čem je problém,“ přiblížil mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.
Pomohla pandemie
Brno-střed kvůli tomu přijalo usnesení, v němž po městě požaduje, aby byla vždy stanovena dostatečná náhradní varianta pro chodce. „Schválila jej dopravní komise i rada. Obor dopravy magistrátu totiž v minulosti opakovaně povolil uzavírku chodníku, aniž byla vymezena obchozí trasa pro pěší,“ podotkl Mandát.
Možností, jak zlepšit bezpečnost v ulicích, je však podle expertů i politiků více. Upozorňují například na neukázněnost řidičů, kteří parkují na chodnících nebo v křižovatce.
Statistiky hodnotící takzvaný index bezpečnosti silnic každoročně vydává pojišťovna Generali. Řadí se do něj střety končící smrtí i těžkými zraněními. „Vychází z policejních statistik a vztahuje se k počtu obyvatel. Dá se tedy považovat za ukazatel toho, jak bezpečné jsou ve městě silnice,“ vysvětlila mluvčí pojišťovny Ivana Buriánková.
K celkovému zlepšení podle ministerstva dopravy pomohl nástup covidu. „Snížení počtu obětí a těžkých zranění na historická minima je jedním z mála pozitiv, která můžeme přičíst pandemii koronaviru. Po rozvolnění opatření počet obětí v květnu značně narostl, v červnu se nárůst zpomalil. Rozhodující nyní bude, jak se nám podaří udržet bezpečné silnice během letních prázdnin, kdy na silnicích dlouhodobě umírá nejvíc lidí,“ poznamenal ministr dopravy Karel Havlíček (ANO).
