Chlapec se v sobotu odpoledne v Diagnostickém ústavu Brno ve Veslařské ulici nejprve sebepoškozoval na předloktí, způsobená zranění však nebyla vážná. Následně podle zdroje iDNES.cz začal škrtit jednu z vychovatelek a fyzicky napadl i druhou.
„Vychovatelkám se podařilo chlapce zamknout a přivolat na pomoc kolegy. Přivolaný vychovatel začal s chlapcem komunikovat, chlapec ho napadal nožem. Vychovatel zabránil, aby mladík pobodal i ostatní dospělé osoby a děti,“ popsal zdroj redakce. Při svém řádění chlapec křičel, že chce, aby stříkala krev a mohl žvýkat maso.
Po napadení v dětském domově je vazebně stíhaný jeden člověk, patrně mladistvý![]() |
Kolem 18:45 do ústavu vyrazili policisté. „Volali nám vychovatelé, že se cítí ohroženi jedním z chovanců. Vyslaná hlídka dostala situaci rychle pod kontrolu,“ informoval policejní mluvčí Pavel Šváb.
Policisté doprovodili chlapce na ošetření do Dětské nemocnice a následně do Centra krizové péče Fakultní nemocnice Brno. Tam už byl mladík zcela klidný, projevil nad svým počínáním lítost a nedokázal vysvětlit, proč to udělal. Před činem mu údajně „přepnulo“.
Nemocnice chlapce odmítly převzít
Podle jeho matky děti v diagnostickém ústavu inhalují deodoranty, aby si změnily vědomí. Chlapec, který trpí psychickými problémy, přiznal, že skutečně k deodorantu „čichal“.
Následně se do ústavu vrátil. „Důvodem bylo, že krizové centrum FN Brno a Psychiatrická nemocnice Kroměříž odmítly chlapce převzít. A to jednak z kapacitních důvodů a také proto, že je neškodný,“ zmiňuje zdroj iDNES.cz. „Tento chlapec nepatří do diagnostického ústavu, ale do jiného zařízení,“ kritizuje.
Brutální a bezcitní. Ojedinělá sonda do dětských zločinů: jsou nečekaně hrůzné![]() |
Redakce iDNES.cz oslovila ředitele brněnského diagnostického ústavu Martina Holého, ten odkázal na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „O této mimořádné události jsme byli informováni, ale z důvodu vyšetřování policií nemůžeme sdělit žádné informace,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Macura. Následně zaslal redakci vyjádření v obecné rovině (viz box pod článkem).
Policisté případ prověřují jako nebezpečné vyhrožování. „Tato právní kvalifikace nemusí být konečná,“ poznamenal Šváb.
Co s nebezpečnými chovanci v ústavech?Z odpovědi ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na dotaz iDNES.cz: Co se týká přijímání dětí do ústavní a ochranné péče, zákon stanoví, že se do zařízení ústavní a ochranné péče včetně výchovných a diagnostických ústavů nepřijímají děti a mladiství, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a podle stanoviska lékaře vyžadují odbornou zdravotní péči, kterou jim nelze poskytnout v rámci pobytu v zařízení, nebo s psychiatrickým onemocněním (schizofrenie, bipolární porucha, těžké depresivní a úzkostné stavy v akutní fázi vyžadující psychiatrickou léčbu). Zde nutno ale upozornit, že děti s diagnózou schizofrenie v zaléčeném stavu jsou i v náhradní péči, také třeba v dětských domovech, protože to z principu neznamená, že je dítě automaticky nebezpečné sobě nebo okolí. Jeho pobyt v obdobě rodinné péče a vzdělávání je tak žádoucí. Zároveň platí, že poskytovatel zdravotních služeb je povinen vyhovět žádosti ředitele zařízení o vyšetření, zda dítě není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a podle závěru lékaře poskytnout dítěti ošetření ve zdravotnickém zařízení po dobu nutnou k detoxikaci. Co se týče přijímání dětí, které se dopustily závažných činů (zabití apod.), je nutné uvést, že děti starší 15 let mohou být umístěny do vazby, v ČR jsou k tomu určené věznice pro mladistvé. Obtížnější situace je u dětí do 15 let, kdy tyto instituce nelze využít a neexistují specializované služby zaměřující se na tuto kategorii dětí. MŠMT se proto zaměřuje na vytvoření systému, kdy má dojít k oddělení provozů pro děti s ústavní výchovou (náhradní péče, když se nemohou postarat rodiče či příbuzní) a ochrannou výchovou (ochrana mladistvého a společnosti, postih za protiprávní jednání). Pokud tedy soud rozhodně o umístění dítěte v nějakém režimu, mělo by to rozhodnutí vycházet ze znalosti situace daného jedince a dle toho volit nástroje. Nutno říct, že školská zařízení ze své podstaty nejsou detenční zařízení, jejich účelem je poskytování péče, vzdělávání a rozvoj dětí, pomáhají jim stabilizovat se a zvládnout své obtíže, aby se mohly začlenit zpět do společnosti. V případě náročných dětí s vysoce agresivním jednáním nemají pedagogičtí pracovníci nástroje pro zásahy proti dítěti, a není a nemá to být ani jejich účel. V tomto je nutná úzká kooperace s policií, zdravotními službami apod. Pedagogičtí pracovníci samozřejmě výcviky k deeskalaci konfliktu a uklidnění situace mají, a v rámci vnitřního nastavení provozu mají také jasné postupy (např. odvést ostatní děti, klidnit postupně dítě v afektu), mohou například využít izolační místnost atd. Aktuálně nechala Unie zaměstnavatelských svazů připravit pro tuto oblast také edukační videa. MŠMT zároveň podporuje další vzdělávání pro pracovníky ústavních zařízení v těchto tématech. Co se týče umísťování dětí, jakékoliv omezení práv dítěte a zejména odebrání z rodiny a umístění do náhradní péče z jakékoliv důvodu je mezním opatřením a přistupuje se k němu v jasně stanovených důvodech podle příslušných zákonů (o sociálně-právní ochraně, o soudnictví ve věcech mládeže apod.). V takovém případě je situace řešena prostřednictvím OSPODu, který třeba s rodinou déle pracuje. O odebrání z rodiny vždy rozhoduje soud. (U soudního řízení je dítě zastoupeno kolizním opatrovníkem). Soud může dát dítěti např. výchovné opatření a setrvání v nějakém programu např. středisku výchovné péče, může také umístit dítě na základě předběžného opatření do nějakého zařízení, nařídit mu ústavní výchovu nebo ochrannou výchovu, případně léčbu např. u závislostí. Soud nařizuje podle Zákona o soudnictví ve věcech mládeže ochrannou výchovu, když se stane čin, který by jinak byl trestným činem a chování dítěte vykazuje závažné nedostatky, ohrožuje významně sebe a okolí. |




















