Petr Macinka podle svých slov nezpochybňuje nutnost chránit unikátní přírodu v lokalitě takzvané Moravské Amazonie, nicméně považuje za nutné napravit situaci, kdy majitelé tamních pozemků přišli po loňském vyhlášení CHKO o možnost s nimi nakládat.
„To je úžasný kout ... moravské přírody, takže mě nepřekvapuje, že se tam vyskytují unikátní živočichové,“ řekl stávající ministr.
„Tam je problém akorát s tím, že je tam asi šest tisíc majitelů pozemků, kteří zničehonic přišli o možnost nakládat s nimi, a to ne v místech, kde je unikátní příroda. To je nespravedlnost,“ doplnil Macinka.
Mezi vlastníky tamních pozemků je například podnikatel František Fabičovic, jehož právní zástupce v minulosti podával námitky proti vzniku CHKO. Fabičovic vlastní i Oboru Obelisk, která například namítala, že vyhlášení CHKO ztíží nakládání s jejich pozemkem a také neúspěšně podávala žalobu kvůli jejímu zřízení. Podnikatel před loňskými volbami poslal Motoristům sobě sponzorský dar milion korun.
Macinka a sponzor strany nechtějí CHKO Soutok. Leží v ní podnikatelova obora |
Ministerstvo podle něj chystá nápravu. „Abychom se nedotkli ochrany přírody, ale tak, abychom přestali šikanovat tisíce majitelů, kteří tam třeba mnohdy investovali svoje peníze, vzali si úvěry ... a je to jejich jediné živobytí a pak přišel vrchnostenský stát a v podstatě jim zakázal s majetkem nakládat,“ doplnil a kritizoval „zelené znárodňování“.
„Bude to muset být trošku nějaká legislativní změna,“ uzavřel Macinka.
Původně chtěl CHKO Soutok zrušit. Podobně jako hnutí ANO, jehož poslanci loni v dubnu ještě z opozičních lavic podali k Ústavnímu soudu návrh na její zrušení, což ústavní soudci v listopadu zamítli.
Advokát Michal Staněk, který vlastníky pozemků zastupuje v soudních sporech, iniciativu přivítal. „Za svoje klienty si dovolím konstatovat, že tito vítají jakoukoliv zákonnou iniciativu, jejímž cílem bude narovnat – dle našeho pohledu – v neprospěch mých klientů nevyváženě rozložené zájmy jednotlivých skupin v oblasti CHKO Soutok. Vyhlášením CHKO Soutok byla dle našeho názoru neproporčně upozaděna vlastnická práva mých klientů na úkor ochrany přírody, kdy jsme rovněž přesvědčeni, že ochrana dotčeného území již byla dostatečně provedena v rámci Natura 2000,“ řekl Staněk.
Vyhlášení CHKO neznamená zákaz hospodaření, zdůrazňují ekologové
„Tvrzení ministra Macinky o ‚šikaně tisíců majitelů‘ a ‚zeleném znárodňování‘ je zavádějící a zbytečně vyhrocuje debatu o ochraně jedné z nejcennějších přírodních lokalit v České republice. Vyhlášení CHKO neznamená zákaz hospodaření – znamená pouze to, že hospodaření musí respektovat přírodní hodnoty území. O zásah do práva vlastníka jde, ale například ve formě zákazu intenzivních technologií, zásahů do vodního režimu či terénních úprav ve vybraných zónách,“ řekl mluvčí ekologického spolku Arnika Luboš Pavlovič.
V lokalitě má pozemky například Zemědělské družstvo Bulhary, které patřilo k odpůrcům zřízení CHKO. „Máme tam pozemky, na kterých normálně hospodaříme. Po zřízení CHKO nás zatím nikdo neinformoval o tom, že by se v tom mělo něco změnit, hospodaříme tedy na pozemcích i nadále stejně, oséváme je pro rostlinnou výrobu,“ řekl předseda družstva Antonín Osička.
Vedoucí programu Krajina z Hnutí Duha Eliška Vozníková řekla, že když se ukázalo, že pověřený ministr životního prostředí nemůže zrušit CHKO Soutok a vyjít tak vstříc sponzorům strany Motoristé sobě, přichází s rozvolňováním pravidel.
OBRAZEM: Nahlédněte do CHKO Soutok, kterou chce nastupující vláda zrušit |
„Ale jen v místech, která podle něj nejsou unikátní přírodou. Majitelé pozemků jsou nadále majitelé pozemků a mohou se svým majetkem nakládat podle pravidel, která jsou v daném území. Pokud je nějaký pozemek součástí CHKO Soutok, tak je tam pravděpodobně z nějakého důvodu a hospodaření, které na něm Správa CHKO navrhuje, povede například k obnovení prostředí pro růst cenných mokřadních luk namísto developerského projektu,“ uvedla Vozníková.
Soutok je nejnovější CHKO, vyhlášena byla loni v létě. Je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. Rozlohu má 125 kilometrů čtverečních. Rozkládá se na hranicích s Rakouskem a Slovenskem kolem Břeclavi a Lanžhota.
