Silnici nesmyslně blokují už pátý měsíc, ačkoli tu doopravdy pracovali pouze zlomek dní, a nám mezitím uzavírka odhání zákazníky a ztěžuje přístup do zaměstnání i na chaty. Tak se dají shrnout reakce lidí na práce na tři kilometry dlouhém úseku nad Vranovskou přehradou na Znojemsku, mezi obcemi Bítov a Vysočany.
Silničáři důležitou spojku nečekaně uzavřeli loni v říjnu kvůli sesuvu kamení. Jenže podle místních tady hornina padá už desítky let a nebylo třeba tak rychlého a striktního řešení.
Jako aroganci státní moci hodnotí bleskovou uzavírku Roman Tesař z Bítova, zdejší zastupitel (nez.) i provozovatel penzionu, pivovaru a restaurace. Podle něj se totiž silničáři dali do práce až koncem ledna, tedy po čtyřech měsících, a to jen na 21 dní.
„Přitom se měl co nejdřív zprůjezdnit úsek silnice k Cornštejnu. To se nestalo a sliby o co nejrychlejším otevření uzavírky tedy neplatí. Nedávno začali dělníci vyřezávat křoviny. Proč to nedělali v listopadu a prosinci, kdy se na silnici nedělo vůbec nic?“ zlobí se Tesař, kterému zablokovaná silnice odrazuje hosty od Vranova i rakouských hranic.
Podivuje se i Milada Baráková, jejíž rodiče tu mají chatu. „Projížděli jsme okolo třikrát. Silnice je zavřená, ale nikde nikdo nepracuje. Naši by přitom chatu rádi zkontrolovali a vyvětrali,“ podotkla.
„Bezpečnost na prvním místě“
Jaroslav Kosík z krajské Správy a údržby silnic potvrdil, že se v úseku momentálně nepracuje, ale jinak všechnu kritiku vyvrací. Vyřezávání křovin prý se sanací svahu nesouviselo.
A původní slib o postupném zprůjezdňování nakonec padl, protože na shoz uvolněných skal nastoupil větší počet dělníků, než se čekalo – podle Kosíka bezmála 40 specialistů pro práci ve výškách pracovalo takřka v celém úseku současně.
Teprve v neděli tak silnici částečně zprůjezdnili. „Desetidenní prodleva mezi dokončením prací a obnovením provozu v omezeném režimu nastala na požadavek geotechnika. Skalní svahy po zásahu a v jarním období mají sklony ke zvýšenému uvolňování, takže byl nutný čas pro ustálení,“ vysvětlil Kosík a doplnil, že nelze poměřovat ochranu zdraví a bezpečnost provozu s ušlým ziskem podnikatelů.
Konec úplné uzavírky znamená, že už tudy podle obvyklých jízdních řádů mohou jezdit autobusy. Starosta Bítova Vladimír Kundrát (nez.) to sice vítá, ale i on je pro úplné otevření úseku. „Silnice mohla být průjezdná již bez omezení, popřípadě se zúžením v kritických místech. To bychom samozřejmě přivítali,“ uvedl.
Místo toho čeká Bítov i další okolní obce vydávání povolenek k vjezdu. Ty musí žadatelům – obyvatelům, podnikatelům, dodavatelům i majitelům chat – osobně předávat. „Tato agenda obecní úřad časově zatěžuje,“ poukazuje Kundrát.
Svodidla umístí až v květnu
Povolenky navíc mají platnost jen do poloviny května. Po zbytek tohoto měsíce se totiž rozběhnou další práce – do míst ve svazích se zvýšenou erozí dělníci nainstalují zhruba 400 metrů železobetonových svodidel.
„Jejich počet a umístění do devíti různě dlouhých úseků určil geotechnik po ukončení shozu a prohlídce očištěné skály,“ poznamenal Kosík, podle kterého uzavírka kompletně skončí dřív než v původně avizovaný termín na konci června.
Jenže tím veškeré práce zdaleka nekončí. V dalších letech má následovat postupné síťování skal, což pomůže případné další kamení zachytit.
„Tyto úpravy už naplánujeme a předem oznámíme. Pracovat se bude mimo turistickou sezonu, která je na Vranovsku od června do září, což se shodou okolností stalo i v případě odstraňování havárie,“ dodal Kosík. Podle místních ale sezona startuje už od Velikonoc, kdy vyjíždějí první cyklobusy.
Zmíněnou havárii geotechnik vyhlásil na třech místech v září, kdy tu spadlo šest kubíků skály a správci silnic naznali, že není možné provoz na silnici zachovat. Starosta navrhoval, ať se uzavírka rozdělí na dvě části. Na tu v havarijním stavu směrem na Vysočany a na úsek mezi dvěma bítovskými mosty, zahrnující odbočku na zříceninu Cornštejn a Lančov, kde jsou i dvě chatové oblasti – Beránka pod Cornštejnem a Pařezy u vysočanského mostu, tedy celkem asi 150 chat.
To podle silničářů nešlo, protože situace byla kritická v celém úseku, vyjma části pod Cornštejnem.
Místní však mají po celou dobu jasno. Shodují se, že kameny tady i vzhledem ke způsobu odtěžení skal v době budování Vranovské přehrady padají desítky let.
Jak již dříve MF DNES informovala, mnozí tak zákaz nerespektovali a projížděli ho, mezi nimi i provozovatelka bítovského obchodu nebo vranovská lékařka.
