Šlechtěná odrůda bezu Hatschberg kvete a plodí trochu později. Zato má ale...

Šlechtěná odrůda bezu Hatschberg kvete a plodí trochu později. Zato má ale větší bobule, je chutnější a z keře je mnohem větší výnos. | foto: archiv Bartoníkových

Vinaři se inspirovali Rakouskem, zmrzlé vinohrady nahradili černým bezem

  • 9
Skoro každý rok bojují vinaři s mrazy. Vstávají uprostřed noci a ve vinohradech zapalují svíce nebo balíky slámy, aby rostliny révy uchránili. A zdaleka ne vždy se to povede. To vinařská rodina Bartoníkových z Mikulčic na Hodonínsku se rozhodla mrazu vzdorovat jinak.

Tam, kde jim každý rok mráz spálil vinohrad, místo něj vysadili keře černého bezu. Z nich teď úspěšně vyrábějí sirupy a další dobroty.

Inspiraci našli v Rakousku. „Pro mnohé z nás je bez pouze nepříjemný společník v našich zahradách a vůbec si neuvědomujeme, s jakou úctou k němu naši předkové přistupovali. Celé východní Štýrsko jej profesionálně pěstuje a já jsem při svých mnohých cestách do Rakouska přemýšlel proč, a co kdybych jej zkusil pěstovat i já,“ popisuje nejstarší z klanu Bartoníků Radek, kde se vzala myšlenka vysadit bezový sad mezi vinicemi.

Ty v uplynulých letech na jižní Moravě často strádaly mrazem. Kritické byly roky 2014 a 2015. Znovu pak mráz udeřil i v letech 2017 a 2018, kdy se škody pohybovaly ve stovkách milionů.

I Bartoníkovi ve svých vinicích mrazu vzdorovali. Další pozemky, kam chlad z okolního náspu doslova stékal, navíc museli nechat ladem, protože pro vinice byly prostě nevyužitelné.

„Přemýšleli jsme, jak pozemky, kde nemáme odvahu vysadit vinohrady, zužitkovat a obhospodařovat. Tehdy jsme si vzpomněli na bez, který Rakušané sází buď v zámrzných lokalitách jabloní, nebo vinic. Je odolný, bez problémů zvládne i tři nebo čtyři stupně pod nulou. A tak jsme v Lužicích vysadili prvních 350 keřů,“ vypočítal Jakub Bartoník, který má v rodinné firmě na starosti právě vinařství.

Další bezové keře přibyly v Mikulčicích. Dnes rostou na víc než hektarové ploše.

Práce? Stačí posekat trávu

Netradičnímu sadu se nejdříve místní trochu podivovali. Vždyť bez přece roste všude u cesty. Jenže ten, který vysadili Bartoníkovi, je jiný. Šlechtěná odrůda Hatschberg kvete a plodí trochu později.

Zato má ale větší bobule, je chutnější a z keře je mnohem větší výnos. „Dá se také lépe pěstovat. Je trochu poslušnější – líp ho ostříháte, uděláte z něj pěkný stromeček,“ popisuje Jakub Bartoník.

S bezem podle něj není zdaleka tolik práce jako s vinohradem. Nemusí se tak často stříkat ani okopávat. Stačí pod ním posekat trávu.

„Problém jsou jen hraboši. Bez jim voní a ukusují mu kořeny. V suchých letech pak stromečky odumírají a sad se musí dosazovat,“ podotýká Jakub Bartoník. Pozor si musí sadaři dát také na mšice, se kterými se snaží bojovat biopostřiky na bázi olejů.

Letošní bezová sklizeň už je pomalu u konce. Rodina květy stříhala natřikrát, podle toho, jak postupně nakvétaly. Teď už se suší, aby z nich vznikly chutné sirupy. A zatímco v sousedním Rakousku vinaři devadesát procent sklizně odevzdávají do sběrných center na výrobu extraktu do barviv, Bartoníkovi ji zpracují celou.

Vyrábí sirupy, mošty i želé

Jejich doménou jsou sirupy. „Nejdřív jsme dělali sirup, jaký si lidé dělají běžně doma, tedy z květů černého bezu. Pak jsme zkusili i sirup z plodů, který je vzácnější. A když už jsme uměli dva sirupy, zkusili jsme přidat další,“ směje se Jakub Bartoník, jak vznikla vedle vinařství i sirupárna.

Tu si vzal na starost nejmladší člen rodiny Dominik a do sirupového portfolia doplnil i bylinné sirupy z máty, meduňky, šalvěje a levandule – kvůli tomu k bezovému sadu přibyla i levandulová plantáž. Ovocné sirupy se tady zase rodí z místních višní, černého rybízu nebo malin, v nichž Dominik Bartoník trvá na šedesátiprocentním podílu ovoce.

Z plodů černého bezu dělá rodina vedle sirupů i želé nebo stoprocentní mošt. Ten je vyhledávaný zejména pro své pozitivní zdravotní účinky a vysoký obsah vitaminu C. Bezové želé se zase výborně hodí do zákusků, ale třeba i jako doplněk k sýrům, paštikám nebo pečenému masu.

Sirupy a mošty od Bartoníkových najdou lidé v regálech obchodních řetězců, ale i v jejich informačním centru v Mikulčicích, které doplňuje rodinnou firmu. K tomu mají na starosti také penzion, pořádají zážitkové programy ve vinicích i vinařských uličkách nebo oblíbenou Tour de vinohrad.

„Dnes se již dávno nepovažujeme jenom za vinařství, ale za rodinnou firmu, která má řadu vzájemně se logicky doplňujících činností,“ sděluje hlava rodiny Radek Bartoník.

„Současně jsem šťastný, že se to u nás vědomostně a profesně ‚sešlo‘, že každý něco umíme a dobře se vzájemně doplňujeme, a hlavně že oba naši synové – dnes dospělí chlapi – s námi chtějí pracovat a rozvíjet naši firmu. A to je přeci cíl každého selského podnikání,“ podotýká.