„Energetická situace v minulém období byla velice napjatá a ještě před rokem jsme žili ve velké nejistotě, zda zvládneme dostát všem závazkům. Nyní oznamujeme radostnější zprávy, a to zlevnění cen,“ uvedl dnes Jiří Herman, předseda představenstva Tepláren Brno.
Cenu tepelné energie snižuje městská firma na 1 199 korun za gigajoule. V porovnání s navýšením, ke kterému musela společnost přistoupit v loňském listopadu kvůli výkyvům cen energií na trhu po vpádu Ruska na Ukrajinu, tak bude cena za gigajoule o 473 korun nižší.
V Brně zdraží teplo na dvojnásobek, domácnosti si připlatí o 1500 korun |
Minulý rok Teplárny Brno zvýšily na podzim ceny skokově o 115 procent z původních 784 korun na 1 672 korun za gigajoule. „Když jsme před rokem zdražovali, ceny se dostaly do astronomických výšin a začal fungovat tzv. vládní strop. Veškeré ceny zemního plynu byly zastropovány na částce 2 500 korun za megawatthodinu (MWh). V tomto roce se však začaly ceny postupně snižovat, do letošního ledna klesly přibližně na 1 500 za MWh,“ přiblížil finanční ředitel Tepláren Brno Přemysl Měchura.
Už v minulé topné sezoně podnikala společnost úsporné kroky, které umožnily letos od 1. března cenu tepla snížit přibližně o dvanáct procent.
S novým ceníkem tak může brněnská domácnost zaplatit necelých 24 tisíc korun oproti loňským třiatřiceti tisícům. Před loňským zdražením přitom platila průměrná domácnost přes patnáct tisíc korun. Březnové a říjnové zlevnění tedy redukují původní nárůst cen o více než polovinu.
Bytový segment tvoří asi 55 procent prodeje společnosti Teplárny Brno, zbývající jsou nebytoví odběratelé. U těch může zlevnění představovat úspory až v řádech milionů.
V plánu jsou další projekty
Na snížení cen měli zásluhu přitom i sami Brňané. „Hlavním důvodem je nejen zklidnění situaci na trhu se zemním plynem, který zatím tvoří hlavní palivo Tepláren Brno, ale také řada opatření, ke kterým přistoupila společnost i místní obyvatelé. I těm patří dík za zodpovědné hospodaření s energiemi,“ řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Na zlevnění má podle jejích slov zásluhu rovněž spolupráce s městskou odpadovou společností SAKO, která vyrábí teplo i elektřinu spalováním odpadu, přičemž právě teplo vyrobené z odpadu je podstatné levnější než z plynu.
Minulý rok také společnost představila kampaň Topme chytře, jejíž úsporná opatření snížila brněnským domácnostem výdaje na teplo a teplovody o 280 milionů korun. „Věděli jsme, že přichází velké zdražení, a tedy jsme i předpokládali, že lidé ušetří okolo deseti procent. Úspory byly však ještě větší. Zdaleka jsme neprodali tolik tepla, kolik jsme plánovali, a nemuseli tak nakupovat velmi drahý plyn,“ vysvětlil jednu z příčin zlevnění Petr Fajmon, generální ředitel Tepláren Brno.
Mimo to má společnost v plánu další tři projekty, které by měly v budoucnu ceny opět snížit – spalování štěpky, spolupráci se společností SAKO a zavedení horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany. „Jejich dokončení bude samozřejmě nějakou dobu trvat, ale i tak jsme na případnou kritickou energetickou situaci připraveni,“ přiblížil Herman. Každý ze tří projektů by pak mohl mít zhruba desetiprocentní dopad na snížení ceny tepla.
Horkovod z Dukovan do Brna má stát 19 miliard, je třeba získat tisíc pozemků |
„Díky těmto projektům se chceme nejen zbavit závislosti na zemním plynu, ale i dlouhodobě stabilizovat ceny tepla. Když budeme mít více zdrojů, budeme i více odolnější vůči cenovým výkyvům,“ upřesnil Fajmon. V současnosti jsou Teplárny Brno na zemním plynu závislé zhruba z osmdesáti procent, do roku 2030 by to mohlo být pouze pět procent.
Ceny by tak mohly v následujících letech klesnout na zhruba 900 korun za gigajoule. Navzdory zlevňování se však pravděpodobně nedostanou na úroveň před začátkem krize. „Dodavatelé energií snižují ceny svých komodit, ať už elektřiny nebo zemního plynu, a člověk může nabýt pocitu, že se už ceny dostaly na úroveň, na kterou jsme byli dříve zvyklí. To ale stále neplatí,“ potvrzuje Měchura.
Přestože se cena zemního plynu u nejlevnějších dodavatelů, mezi které patří i Teplárny Brno, pohybují od okolo 1 500 korun za megawatthodinu, v předkrizovém období byla tato částka přibližně třetinová.
13. února 2023 |
