Pracovníci magistrátu mají nově v rukou koncepci, jež se snaží do ulic s mnoha omezeními kvůli sítím vedeným pod zemí dodat nikoli maximální počet stromů, ale takový, aby měly šanci vyrůst a splnit svůj budoucí účel.
Pro příklad si lze zajít na náměstí Svobody, kde je vidět, jak tamní stromy po dvaceti letech od dokončení rekonstrukce vytvořily mohutné koruny, zatímco v navazující Rašínově ulici stromky u zastávek prakticky stejně dlouhou dobu jen živoří. V budoucnu tak půjdou bez náhrady pryč.
„Kromě toho, že představují určitou překážku pro cestující, musí být také redukovány větve zasahující do průjezdního profilu. Stromům nelze ani zajistit dostatečný prostor pod povrchem, navíc šířkové limity ulice jejich umístění spíš vylučují,“ vysvětluje Klára Opálková z tiskového oddělení brněnského magistrátu. Podobný případ představuje ještě roh Kobližné a Kozí ulice.
V Brně neumíme opravovat ulice, kde rostou stromy, bojí se místní kácení |
Jde ale o jediné smutné zprávy, pro další části centra zaznívají pozitivnější vize. V mnoha ulicích, kde zeleň chybí, se stromy nově vysadí. „V centru jich oproti současnosti rozhodně přibude,“ hlásí náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Nebude to tak jen výměna za ty stávající jako na Besední, kde jsou rovněž stromy stále malé a příliš nerostou. Nově zeleň oživí část centra vymezenou ze severu Jezuitskou a z jihu Kobližnou. Na té už dnes sice stromy jsou, ale jen v květináčích, kde mají velmi omezený prostor pro růst.
V ulici přibudou podle návrhu města celé záhony se zelení včetně vzrostlých stromů a vše bude ohraničené plůtky, aby prostor kolem těchto dřevin nikdo nepoškozoval, obzvlášť řidiči. Na Kobližné by mohlo dojít k úpravám už letos nebo příští rok.
Nejdřív opravy, potom stromy
Úpravy v sousedních ulicích severním směrem jsou závislé na plánovaných rekonstrukcích, jež musí výsadbě předcházet. V první řadě jde o obnovu vodovodu a kanalizace. Příští rok by se mohlo začít v Jezuitské.
„Vodovodní řad tam pochází z konce 19. století a evidujeme zde časté havárie, které mnohdy vytopí i sklepy nemovitostí,“ podotýká první náměstek primátorky René Černý (dříve ANO).
Stromy musely ustoupit plánům biskupství, kácení rozčílilo Brňany |
Kromě Brněnských vodáren a kanalizací se do stavebních prací v ulici i těch dalších pustí Teplárny Brno, které tady vybudují nové horkovody. Pak dostanou ulice nový povrch z dlažby, jež nahradí dnešní nevzhledný asfalt. Ve finální fázi dojde právě i na stromy, harmonogram výsadby počítá s výrazným rozšířením zeleně už během příštích čtyř let.
Magistrát ve spolupráci s experty a Kanceláří architekta města Brna počítá s tím, že tentokrát musí při výsadbě klást větší důraz na prostor, do něhož stromy umisťuje.
„Budování prokořenitelných prostorů pod zpevněným povrchem je tématem teprve posledních let,“ hájí dřívější nepříliš úspěšný postup Opálková. Nyní bude snahou výsadbu řešit lépe včetně komplexního hospodaření s dešťovou vodou.
Koruny ochladí prostor
Na to ostatně mysleli tvůrci i při rekonstrukci Mendlova náměstí před čtyřmi roky. Stromy mají pod zemí vybudované „koridory“ pro kořeny, jimiž se mohou propojit.
„Tím, že se propojí, si navzájem pomáhají. Ty stromy budou mít za pár let 20 až 30 metrů vysoké koruny, které se taky propojí do sebe. Nejenže uprostřed vznikne stín, ale vrstva korun bude celý prostor ochlazovat,“ popsal nedávno pro iDNES.cz architekt Ondřej Chybík.
Oázy zeleně mezi paneláky. Lidé mohou díky projektu zalévat stromy na sídlišti |
Stromy, jež na Mendlově náměstí uschly, byly podle něj poškozené už při nákupu, nahradily je proto nové. Od té doby všechny rostou.
Nová výsadba se chystá i na Šilingrově náměstí, přestože tam jsou dnes relativně vzrostlé stromy, nebo také na Husově před hotelem International, kde stromy naopak v současnosti spíše živoří. „Větší část stromů bude situována ve stopě městského hradebního okruhu, takzvaného ringu,“ přibližuje Opálková.
Místo javorů či slivoní nastupuje dřezovec
To je případ Koliště, ale třeba též Benešovy ulice naproti hotelu Grand, kde je rovněž už roky plánována velká rekonstrukce. „U Grandu by mělo vzniknout dvojité stromořadí, jaké dnes lidé znají z Joštovy,“ zmiňuje náměstek Chvátal stěžejní přestupní uzel MHD v centru.
Součástí plánu je dále i vysazování druhů stromů s potřebnou odolností. Javory už se podle magistrátu do města kvůli zvyšujícím se teplotám tolik nehodí, okrasné třešně nebo slivoně, jež byly v minulých letech dost preferované, zase vydrží v městských podmínkách jen zhruba 20 až 30 let.
V Brně padne téměř stoletá alej, bez kácení by nešlo opravit vodovod |
Druhem nyní určeným jako vhodný do centra je tak dřezovec. Tento mimoevropský strom je velmi odolný a dokáže si poradit právě i ve městě, kde nejsou podmínky pro růst zrovna ideální.
Jakýmsi vzorem, jak to bude ve středu Brna vypadat, je loni opravená Orlí ulice. Vysazené dřezovce tam mají dostatek prostoru k růstu, záhony od okolí oddělují nízké plůtky, jinde pak jako na nově opravené Údolní jsou alespoň podzemní nádoby chráněny mřížemi v chodníku.
13. března 2023 |
