Fajmon uznává, že vysoké ceny byly zrovna v zimě, ale zároveň říká, že šlo jen o čtyři měsíce. „Dříve nám to ale ekonomická situace nedovolila. Teď jsme ke zlevnění mohli přistoupit i díky úsporám domácností, protože každá z nich za tu dobu v průměru ušetřila tři tisíce korun oproti minulým topným sezonám,“ vypočítává generální ředitel městské firmy Teplárny Brno Petr Fajmon.
Jenže právě v zimě z 20 gigajoulů tepla, které domácnosti v Brně v průměru za rok spotřebují, protopí skoro všechno.
To tak není.
Kolik tedy průměrně spálí od listopadu do konce února?
Jde asi o 60 procent roční spotřeby, nicméně zima byla velmi teplá. V lednu jsme prodali historicky nejméně tepla, stejně jako v listopadu. Ve fakturaci za minulý rok lidem i díky úsporám vracíme 400 milionů, oproti tomu na doplatcích vybíráme jen 80 milionů. Vzhledem k tomu, že jsme dva měsíce vyšších cen vyfakturovali za rok 2022 a dva spadají do letoška, nebude to mít na Brňany vážné dopady. Snížení částky za teplo od 1. března navíc přinese domácnosti s průměrnou spotřebou úsporu tři až čtyři tisíce korun za rok 2023 a to není zanedbatelná položka.
To ale záleží na ceně od letošního listopadu, tedy před další zimou. Když jsem si tu novou, nižší přepočítal i s ohledem na výši spotřeby v jednotlivých měsících a právě na dobu od března do listopadu, kdy pravidelně aktualizujete ceníky, vycházela mi sleva asi dvě stovky měsíčně. Už víte, co přijde v listopadu?
S velkou jistotou můžu říct, že pokud vydrží ceny zemního plynu, jaké jsou dnes, rozhodně nehrozí žádné zdražování. Aktuálně nakupujeme plyn na příští rok za částky o třetinu nižší, než je cenový strop. Takže spíš předpokládám, že cenu za teplo pro Brňany upravíme směrem dolů. Ale slibovat to nechci.
Kolik dnes máte nakoupeno plynu na příští zimu?
Asi čtvrtinu. Oproti stejnému období loni je to méně, naopak jsme uspíšili prodej elektřiny, protože ta jde setrvale dolů, stejně jako plyn.
Takže u plynu čekáte na lepší ceny a nenakupujete tak rychle?
Je to jeden z důvodů. Už před Vánocemi jsme sledovali, jak se vyvíjí trh se zemním plynem. Tehdy se trend začal obracet dolů, zároveň jsme ale chtěli vysledovat chování zákazníků. Ti totiž už v říjnu a listopadu měli úsporu 17 a 13 procent. Pokud by se tak odběratelé chovali dál a šetřili, nebylo by ani od nás zodpovědné, abychom zajistili takové množství plynu jako v minulosti.
O kolik méně jej tedy domluvíte na příští rok?
V minulosti jsme někdy nakoupili 160 milionů, jindy to bylo 165 milionů kubíků zemního plynu. Na rok 2024 jsme však podepsali kontrakt na 145 milionů kubíků. Nevznikne pouze primární úspora za menší objem plynu, ale je tu i sekundární efekt – ušetříme za emisní povolenky, které jinak potřebujeme.
Ve fakturaci za rok 2022 lidem i díky úsporám vracíme 400 milionů, ale na doplatcích vybíráme jen 80 milionů.
Petr Fajmon
Teplárny Brno uzavírají svůj hospodářský rok vždy ke konci září. Jakého obratu a zisku jste dosáhli v tom minulém?
Díky obchodování s elektřinou a dalším opatřením jsme se nakonec dostali do mírného zisku asi osm milionů korun při obratu přes čtyři miliardy. Na začátku jsme ale hospodářský rok plánovali s poměrně obří ztrátou 270 milionů korun.
Po vypuknutí války na Ukrajině jste se začali připravovat na situaci, že kdyby nebyl zemní plyn, spalovali byste lehké topné oleje, nechvalně známé pod zkratkou LTO. Jak jste daleko?
V současnosti začala stavba na brněnském provozu Červený mlýn. Předpokládáme, že do konce roku bude vše připravené.
A je to stále pouze krajní řešení, nebo se chystáte LTO běžně využívat?
Zatím s nimi počítáme jako s nouzovou variantou, kdyby vznikly problémy právě s dodávkami plynu. Zároveň nám to ale umožňuje jakousi flexibilitu. Pokud by se ukázalo, že spalování LTO vyjde výhodněji než u zemního plynu, proč bychom do toho nešli, když tím získáme i lepší cenu?
Jak si dnes na trhu stojí cena LTO a plynu? Kdybyste byli připravení už teď, vyplatilo by se spalovat oleje?
Loni na podzim jsme si dělali propočty a došli k závěru, že ještě při cenovém stropu, který je dnes u zemního plynu nastavený, by se výroba tepla z LTO vyplatila. To jsou ale staré analýzy. Popravdě nevím, jak by to vyšlo aktuálně.
Místo plynu zahřeje Brňany lehký topný olej, využije se také odpad |
Zároveň teď na jaře startujete stavbu štěpkového zdroje v Maloměřicích. Hotovo má být na konci příštího roku. Kdy se tak štěpka skutečně začne podílet na vytápění domácností?
Stavba je to velmi složitá, jedna z největších podobného typu za poslední dekádu v celém Česku. Nicméně aktuálně pracujeme s variantou, že bychom chtěli zahájit zkušební provoz už na podzim 2024.
Do Brna se má štěpka ve velkém vozit v nákladních vlacích. Nebojíte se, že v zimě nakonec nebudete mít čím topit, že zkrátka na trhu i kvůli kůrovcové kalamitě z minulých let nebude dost dřeva nebo vyjde na astronomické částky? Potřebných 85 tisíc tun není vůbec malé množství a může se odrazit na ceně.
Toto množství určitě nevychýlí trh, v Česku se ročně spotřebují miliony tun štěpky. Je potřeba se dívat na náš region a my tady máme jen jednoho velkého spotřebitele, a to elektrárnu v Hodoníně, kde každoročně spalují více než 300 tisíc tun. My jsme na čtvrtině této cifry a žádné velké projekty se nikde jinde v blízkosti nepřipravují.
V minulosti jste tvrdil, že štěpka, která zajistí mezi 15 až 20 procenty výroby, může cenu tepla pro Brňany zlevnit. O kolik?
Dnes cena tepla bez daně dosahuje asi 1 300 korun, nákladová cena štěpky je 200 korun. Jde o násobky levnějšího paliva, navíc tam vstupují opět emisní povolenky, které u štěpky nejsou potřeba. Efekt tak klidně může být ve stovkách milionů korun. Odhaduji, že ve výsledku by vznikla úspora 50 nebo 100 korun za gigajoule tepla pro domácnosti. Když se podíváte na teplárny, které dnes spalují štěpku, mají cenu kolem 500 až 800 korun za gigajoule.
To je polovina toho, co dnes platí Brňané.
Ano, ale v Brně nebudeme vyrábět teplo jen ze štěpky, proto jsem říkal, že můj odhad je snížení zhruba o těch sto korun.
Je cena tepla, jaká tady byla ještě před rokem, tedy 784 korun za gigajoule, dosažitelná ještě někdy v budoucnu?
Pokud se nestane nic mimořádného, obávám se, že se k tak nízkým částkám už nikdy nedostaneme. Očekávám, že cena zemního plynu bude v roce 2024 někde kolem 50 až 60 eur, v roce 2025 se možná můžeme bavit o poklesu pod 50 eur, ale na 15 eur jako dřív se už podle mě nikdy nedostaneme.
Když se podaří postavit třetí kotel na spalování odpadu v městské společnosti SAKO, jaký může mít tato investice opět vliv na platby za teplo?
Rozhodně dojde k další stabilizaci ceny, získáme tím velkou flexibilitu. Samozřejmě že hlavním cílem je nižší cena tepla, ale neumím v tuto chvíli říct, jestli to bude stovka, nebo dvě stovky. Záleží na mixu, kolik se v kotlech vyrobí tepla a kolik elektřiny, kterou následně prodáme na trh.
Brno se chce zbavit závislosti na ruském plynu, oprašuje horkovod z Dukovan |
Nemůžu nezmínit ani mnohamiliardový horkovod z Dukovan, který poslanci nedávno zařadili mezi zásadní energetické projekty státu, což by mělo usnadnit jeho výstavbu. Jak se posouvá investice, na níž pracujete s polostátní společností ČEZ?
Všechny technické parametry i trasa jsou jasně dané. V současné době máme připravenou smlouvu o zmiňované spolupráci s ČEZ. Tento dokument jasně řekne, kdo má co dělat, jak se to celé bude financovat a samozřejmě se v něm určí termíny. Smlouvu bychom měli podepsat do konce března. Pak budou následovat projekční a už také přímo přípravné práce na určitých pozemcích.
