S nostalgií v Hustopečích vzpomínají, jak na ikonickou adresu v 90. letech vyráželi na diskotéky, ještě dřív tam fungovala třeba výkupna ovoce. Přitom už tehdy byl objekt historické střelnice značně poničený časem. Dílo zkázy dokonal v roce 2008 požár. Léta pak místní i návštěvníci turisticky oblíbené ulice Na Hradbách chodili kolem trosek. Až teď se ukazuje, jaká by byla škoda, kdyby ošklivý šrám na vzhledu města zmizel.
Po několikaleté rekonstrukci se totiž nejstarší budova v Hustopečích vyloupla do nebývalé krásy. A nejpozději na jaře se otevře lidem.
„Stavební práce jsme už ukončili, i když se zpožděním roku a půl,“ potvrzuje místostarosta Bořivoj Švásta (Zdravé Hustopeče). „Teď začneme objekt vysoušet a v březnu bychom chtěli udělat první akci a slavnostní otevření,“ doplňuje.
Ještě před třemi lety byla polorozpadlá budova na spadnutí, vevnitř čněly ze zdí černě ohořelé trámy, uvnitř místo hyzdily i nánosy vestaveb a amatérských zásahů. Dnes se dvě patra propojila v jediný prosvětlený prostor, ve kterém se stavbaři snažili co nejvíce přiblížit původní podobě střelnice. Vyniká především krov, který se podařilo zachovat ve své původní kráse a světlým podbitím a nasvícením je jeho konstrukce ještě více umocněna.
„Součástí interiéru se stane expozice, která připomene architekturu historických hustopečských staveb, které už bohužel zanikly. Část se bude týkat vinařství,“ přibližuje místostarosta.
Vnitřní prostor doplní pohyblivé dřevěné truhly, v nichž jsou umístěny skládací židle – umožňují vytvořit jednoduše z výstavního prostoru divadelní jeviště a hlediště.
V podlaze jsou „hroby“
„Skleněné svítící lucerny s potiskem historických fotografií města podle potřeby spustíme dvojicí kladkostrojů. Interaktivní prosklená veduta města vás provede historií jednotlivých budov v Hustopečích. Dvě vitríny v podlaze, které již stihly získat pracovní název ‚hroby‘, nabídnou návštěvníkům pohled na historické vinařské nástroje a pomůcky,“ popisuje vysněnou podobu interiéru studio Archatak, za nímž stojí architektka Helena Straková.
Vnitřní prostor opanuje především historický vinařský lis a také efektní časové osy.
Samotná rekonstrukce budovy stála radnici asi pět a půl milionu korun, šedesát procent částky se však podařilo získat z dotace na takzvané brownfieldy. Další peníze spolkne vybavení interiéru, nicméně ty zase umoří dotace z kraje.
Nechybělo mnoho a budova už na místě vůbec nemusela stát. „Není památkově chráněná, a když před lety vyhořela, byla ve hře i varianta zbourání a ponechání volného prostranství. Hodilo by se to, protože zástavba je v tomto místě opravdu přehuštěná. Ale protože jde o nejstarší městskou budovu, zvítězila rekonstrukce a snaha udělat zde něco pěkného,“ popisuje Švásta.
Jeden problém za druhým
Opravy přitom byly víc než komplikované. Už při vyklízení se ukázalo, že požár z roku 2008 budovu poškodil více, než se odhadovalo, a že se musí důsledně prověřit statika.
Podezření potvrdily i další expertní průzkumy a po začátku stavebních prací se postupně objevovaly nové a nové problémy. Třeba nedostatečná hloubka základů, padající věžička na střeše nebo naklonění celé budovy o třicet centimetrů směrem do silnice. To všechno prodloužilo opravy o zmiňovaný rok a půl.
„Samozřejmě že mnohem jednodušší by bylo celou budovu zbourat a postavit ji znovu. Těch komplikací, které jsme tu během stavby našli a museli řešit, bylo na jeden objekt až moc, řekl bych,“ uvedl již dříve stavbyvedoucí Josef Zvonař.
Přiznal však, že z této rekonstrukce se postupně stala srdcová záležitost. „Věci, které jsme tu objevili, ty historické postupy, které jsou přiznané, už v dnešní době nikdo nedělá, žádný řemeslník,“ poznamenal a upozornil například právě na nádherný krov, který doplňuje interiér, nebo objevené hliněné omítky, jež oživí výklenky kolem oken.
„Hráli jsme si také s denním světlem, které prostor osvětluje nejen z bočních oken, ale i z nové věžičky. Stane se z toho opravdu krásný a prestižní sál,“ míní Zvonař.
Přesné datum postavení střelnice místní neznají, historici ji však považují za nejstarší dochovanou budovu v Hustopečích. Vznikla jako výcvikové místo pro městskou domobranu, která se zde učila ovládat zbraně. Podle všeho vznikla poté, co husité přinesli palné zbraně a ty se rozšířily. To znamená v průběhu 16., maximálně 17. století.
