Při zahrnutí prodejů je Brno za posledních pět let na bilanci plus pouhých osm, za uplynulou dekádu mu však městských bytů dokonce dva tisíce ubylo.
Vedení Brna nyní i proto mění svůj slib, že každý šestý byt na jeho území bude městský. Nově má být každý šestý buď městský, nebo alespoň družstevní. „Tento podíl navíc klesá, už nedosahuje ani patnácti procent,“ přiznala vedoucí bytového odboru brněnského magistrátu Iva Marešová. Naposledy město zmíněné procento překonalo v roce 2018, předloni činil poměr 13,7 procenta. Soukromých bytů totiž tehdy bylo už téměř 180 tisíc.
1 600 bytůslibovala brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) postavit do podzimu 2026. Ve skutečnosti vzniklo, nebo má v daném termínu vzniknout, bytů jen pětasedmdesát. |
Družstevní byty, které Brno slibuje už sedm let a opticky mají pomoct současné poměry vylepšit, však mají podle opozičního zastupitele Tomáše Koláčného (Piráti) mnohem blíž vlastnickému bydlení než městskému nájemnímu. A je přesvědčený, že míst k bydlení v majetku města bude dál ubývat.
„Město rezignovalo na to, aby se snažilo ovlivňovat ceny nájmů, přestože spousta lidí považuje výši komerčního nájmu a obecně náklady na bydlení za svůj největší problém,“ prohlásil.
Staré smlouvy nelze vypovědět
Komerční nájmy navíc neustále rostou. Podle dat společnosti UlovDomov.cz, jež se prostřednictvím služby Ideální nájemce stará soukromníkům o 3 500 nemovitostí, loni v Brně nejvíc vyskočily u nejmenších bytů o dispozici 1+1, a to o pětinu na průměrných 14 tisíc korun měsíčně.
Za bydlení v často vyhledávaných bytech 2+kk aktuálně lidé zaplatí 17 tisíc. Nedá se přitom příliš očekávat nějaká změna trendu. Ten drtí zejména nízkopříjmové obyvatele, pro něž jsou takové výdaje nad jejich možnosti. Může o mladé, samoživitele či seniory.
U městských bytů v Brně jsou přitom nájmy podle radního Jiřího Olivy (SOCDEM) v průměru na méně než polovině těch komerčních. „Problémem je by bohužel to, že v městských bytech bydlí i ti, kteří si mohou dovolit jiné. Historicky uzavřené smlouvy jsou z pozice města i v takové situaci kolikrát nevypověditelné,“ poznamenal radní.
Družstevní byty se zpožďujíOd roku 2018 Brno avizuje, že rozjede výstavbu družstevních bytů, na níž se budou finančně podílet i jejich budoucí obyvatelé jako členové družstva. Tato možnost úvěru a splácení by měla být výhodnější než klasická hypotéka. Nejdále je příprava zhruba 350 bytů na Kamenném vrchu v Novém Lískovci, kde se však výstavba stále posouvá, aktuálně na příští nebo přespříští rok. Původní sliby přitom hovořily o dokončení prvních bytů v roce 2023. |
Na začátku února oznámil, že si Brno ponechá v majetku lukrativní parcelu poblíž Galerie Vaňkovka na výstavbu až dvou set městských bytů. Těžko však říct, kdy se magistrát ke stavbě odhodlá, a především, kde na ni vezme peníze. Ve fondu bytové výstavby je aktuálně téměř miliarda korun, ke konci roku však bude zůstatek asi poloviční.
Důvodem jsou nedávno odstartované projekty na více než sto padesát bytů pro seniory. Osm desítek z nich za půl miliardy korun už postupně vzniká v Tuřanech poblíž Holáseckých jezer, výstavbu dalších téměř sedmdesáti politici koncem ledna slavnostně odstartovali v Bystrci. Hotovo má být v obou případech v roce 2027.
„Byty jsou navrženy tak, aby vyhovovaly seniorům a podporovaly jejich soběstačnost. Součástí budovy jsou společenské terasy, které umožní nejen odpočinek, ale i aktivní činnosti jako pěstování bylinek nebo setkávání s rodinou a přáteli. Plánované odlehčovací centrum navíc pomůže pečujícím rodinám,“ přiblížila bystrckou investici náměstkyně brněnské primátorky pro oblast bydlení Karin Podivinská (ANO).
Půjde o formu domu s pečovatelskou službou, i když jej město tímto způsobem oficiálně nenazývá. Náklady dosahují zhruba čtvrt miliardy, na část by Brno chtělo získat státní dotaci.
Chybí peníze z privatizace
Podobně velký komplex už nicméně zase dlouho nevznikne. Aktuálně jsou v plánu spíš menší projekty za jednotky či desítky milionů, jako například letošní rekonstrukce domu na Cejlu, kde sedm nebytových jednotek přebuduje město na prostory k bydlení.
Do zmíněného fondu totiž nepřitékají žádné výraznější částky jako v minulosti, kdy sem proudily peníze z privatizací. Větší prodeje bytů vrcholní politici stopli. „Za mého působení jako náměstka pro bydlení v minulém volebním období se rozpracovaly projekty, na které byl předpoklad, že město bude mít peníze,“ podotkl Oliva. Jde o další necelé dvě stovky bytů rozplánovaných do roku 2030.
Podle něj by k větší výstavbě bytů v majetku města pomohlo, kdyby si mohlo půjčit nad nynější limit daný zákonem – respektive aby se tento limit nevztahoval právě na bytovou výstavbu. Magistrát si totiž plánuje půjčovat na velké projekty jako multifunkční sportovní aréna či koncertní sál, což jej dostane až k povolené hranici. „Kdyby si město napůjčovalo miliardy na bydlení a náhodou se dostalo do problémů se splácením, vždycky může byt prodat. Koncertní sál ale těžko,“ vysvětlil Oliva, proč mu dluhová brzda u úvěru na byty nedává smysl.
