Při hledání bydlení nejprve chodila na prohlídky s dcerou.
„Ale pak jsem ji už bohužel musela zatajit. Přišla jsem na to, že musím podvádět, abych nějaký byt vůbec dostala,“ stěžuje si osmadvacetiletá Karla, které majitelé jakožto samoživitelce nechtěli své byty pronajmout z obavy, že by kvůli výdajům na dítě nezvládala platit činži.
S podobnou nedůvěrou a předsudky se potýkají i další osamělí rodičové. Brno se jim proto rozhodlo vyjít vstříc dosud nezvyklým způsobem, kdy hodlá samoživitelům poskytnout výhodnější bydlení.
Město chce vyčlenit zatím dvacítku bytů v ulicích Křenová a Lomená s nájmem okolo 62 korun za metr čtvereční, první zájemci by se mohli nastěhovat ještě letos. Podle zájmu by se pak počet bytů mohl zvýšit.
„Když jsme pořádali losování na startovací byty, matky samoživitelky se mě často ptaly, zda se mohou přihlásit také. To bohužel nešlo, byty byly pro mladé páry. Tak jsme vymysleli program pro samoživitele,“ přibližuje zrod nápadu náměstek primátorky pro bydlení Jiří Oliva (ČSSD).
Zvýhodněné ubytování pro samoživitele má sloužit tři roky s možností prodloužení o další dva. Do losování se mohou hlásit svobodní, ovdovělí i rozvedení uchazeči, kteří nesplňují podmínky pro přidělení sociálního bytu. Současně musí potvrdit příjem do 1,2násobku průměrné mzdy a opatrovnictví alespoň jednoho dítěte do patnácti let.
„Bude to alternativa bydlení pro lidi, kteří jsou ekonomicky aktivní, ale potřebují vyřešit nájemní bydlení pro sebe a své nezletilé děti,“ vysvětluje primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Zastupitelé chtějí větší kontrolu
Načrtnutá stanovená kritéria se však včera na brněnském zastupitelstvu střetla s požadavky na jasnější definici kontroly obcházení pravidel.
„V návrhu není řečeno, jak budeme hlídat, zda uchazeč například netají, že žije v páru,“ upozorňuje Karin Karasová (nez.).
Kritiku si vysloužilo také stanovení výše příjmů nebo věková hranice dětí. „Když plnoleté děti studují, náklady na domácnost jsou vyšší, zatímco příjmy rodiče zůstávají stejné. Na byt už však nedosáhne,“ sděluje Jana Přikrylová (SPD).
Zastupitelé se tak shodli, že celý projekt ještě prodiskutují. „Připravíme s bytovým odborem pilotní návrh a průběžně jej budeme vyhodnocovat,“ podotýká Oliva.
Podle odbornice na sociální problematiku Kateřiny Kubalčíkové z Masarykovy univerzity mají zkušenost s přijímáním samoživitelů do nájemních bytů třeba v Británii nebo Skandinávii.
Pomoc se ovšem netýká jen poskytnutí bydlení, její hlavní těžiště spočívá v dlouhodobé spolupráci s odborníky.
„Přijetí k bydlení daného člověka musí být podmíněno kooperací se sociálním pracovníkem, který jeho životní situaci dobře zná a může pomoct rozhodnout, zda je pro byt vhodným uchazečem,“ informuje Kubalčíková s tím, že jde o jedinou cestu, jak samoživitelům do budoucna zajistit samostatnost.
Muž na ubytovně, žena v bytě?
Samoživitelů je v Česku podle statistik okolo 180 tisíc, přičemž zhruba 90 procent tvoří ženy. Rodiče bez partnera se často ocitají v hmotné nouzi.
„Dostanou se do azylového domu, ale tam jde o omezenou pomoc na rok. Smyslem je naučit rodiče, aby získali návyky, jak hospodařit s penězi a pečovat o domácnost. Pak ale chybí krok dál, kterým je vlastní bydlení,“ popisuje Kubalčíková.
Nejistotou trpí především děti do dvanácti let, kterým se neustálým stěhováním přetrhávají sociální vazby. Trvalejší bydlení by jim v tomto ohledu mohlo pomoct. Zároveň je podle odborníků také prvním předpokladem, aby si samoživitelé mohli při péči o dítě najít zaměstnání.
„Pokud mají kde bydlet, psychicky jim to velmi pomáhá. Pokud navíc podle nového zákona bude za neplatiče alimentů platit výživné stát, přispěje to k tomu, aby samoživitelky neměly problém s placením nájmů,“ oznamuje Eva Lukešová, ředitelka Genderového informačního centra Nora.
V případě Brna se ovšem nabízí otázka, komu je reálně projekt poskytování bytů pro samoživitele určen. Ti movitější většinou zvládají splácet soukromý nájem, ti z nízkopříjmových skupin jsou zase spíš uchazeči o sociální byty.
Například vedoucí azylového domu pro rodiče s dětmi Monika Žewucká považuje rozšiřování o kategorii samoživitelek částečně za kontraproduktivní. „Přestože se nahlásí jako samoživitelky, později si třeba najdou partnera, což paradoxně může rozdělovat rodinu. Partner jde na ubytovnu a maminka zůstane v bytě, aby si ho udržela, přestože spolu jako partneři žijí,“ upozorňuje Žewucká, jejíž dům spadá pod brněnskou Charitu.
