„Víme, že je tady plno domů, které by si opravu zasloužily, nebo těch, které ji nutně potřebují, ale město na to nemá peníze. V odůvodněných případech, kdy nedává smysl do rekonstrukce nasypat dvacet milionů, protože v dohledné době tam není návratnost, lze takový majetek označit za zbytný,“ tvrdí radní pro oblast majetku Róbert Čuma (Piráti).
Privatizaci před sedmi lety takřka zastavilo vedení Brna v čele s hnutím ANO – mimo jiné kvůli podezřelým prodejům domů a bytů pro příbuzné nebo blízké tehdejších vrcholných brněnských politiků za mnohem nižší než tržní ceny.
Výhodně se tak k velkému bytu v centru dostal Stanislav Pšeja, extajemník Brna-střed, kde vládla ODS, nebo dcera současné místostarostky stejné městské části Michaely Dumbrovské (KDU-ČSL). Podobně byla snaha prodat secesní dům Tivoli na Konečného náměstí, kde má kancelář manželka vlivného poslance ODS Pavla Blažka.
Pár bytů místo stovek
Od té doby se prodalo pouze pár domů namísto stovek bytů jako v předcházejícím volebním období. S výměnou po volbách 2018 a slibem ODS znovu privatizovat začaly přicházet městské části s řadou požadavků, jaké domy chtějí prodat. Z Brna-sever takto na magistrátu přistálo přes šedesát bytovek, což je podle místostarosty Davida Aleše (dříve ANO) zhruba osm stovek bytů, tedy asi šestina bytového fondu, který má městská část ve správě. „Další požadavky od nájemců nemáme,“ poznamenal.
V projednávání domů k privatizaci naopak pokračuje a nadále hodlá pokračovat Brno-střed jako druhá městská část, která má velký bytový fond. V únoru tak poslali na magistrát podklady k prodeji dalšího domu, který chtějí prodat, v Mášově ulici.
Podle slov radního Brna-střed Ivo Komárka (ODS) na únorovém zastupitelstvu už při posuzování návratnosti vycházeli z připravovaných pravidel. Neděje se tak ale u všech návrhů. Body týkající se prodeje bytových domů v Křídlovické a Botanické stáhli radní z jednání na konci ledna a čekají na nová pravidla. „U obou žádostí máme dostatečný časový prostor na to, aby byly připraveny na projednání v nové formě,“ prohlásil radní.
Nájemníci z bytového komplexu v Křídlovické ale čekají na privatizaci už od roku 2008.
„Naše žádosti byly vždy podpořeny více než sedmdesáti procenty nájemníků, dostali jsme několik příslibů, ale nikdy se nic nestalo. Domy potřebují rekonstrukce jako sůl. Nevím, zda se dobrý hospodář, jak se město tváří, chová tak, že jenom vybírá nájem, a o byty se nestará. V některých vchodech jsou pořád volné jednotky, a to i několik let,“ sdělila za spolek tamních nájemníků Angela Manová a zpochybňuje i to, že by se investice do oprav bytových domů městu časem vyplatily, jak stanoví současná pravidla.
Byty volné i patnáct let
Ta jsou ale hodně obecná a hovoří pouze o tom, že je privatizace možná za tržní cenu a jen u starších domů, u nichž se městu nevrátí na vybraném nájmu opravy dřív než za patnáct let. Politici tak začali ve výpočtech zkoušet různé kličky, jak dostat dům do privatizace, aby lhůta byla překonána či naopak.
„Někdy byly výpočty nastavené tak, že se s příjmy z nájmů z bytů, které jsou dnes neobsazené, vůbec nepočítalo, tedy že by byly volné i celých patnáct let. To je absurdní,“ podotkla opoziční zastupitelka Brna-střed Monika Lukášová Spilková (Piráti).
Toto už nebude možné. S určitým příjmem se bude počítat i z aktuálně volných prostor. Stejně tak se neopomene komerční nájem z obchodů v přízemí domu, což je typický případ budov v centru Brna.
Jednání ale stále nejsou u konce. Původně měli radní novou metodiku schvalovat už minulou středu, nakonec ji mimořádně dostanou na stůl až dnes, tedy den před schůzí zastupitelů. Ti tak nebudou mít příliš mnoho času, aby si mohli pročíst konečnou podobu stěžejního materiálu, podle nějž bude Brno prodávat majetek za stovky milionů korun.
Neshody v koalici jsou na tom, zda na každý dům určený k privatizaci bude vznikat znalecký posudek, nebo si některé výpočty budou i nadále dělat samy městské části.
„Kdyby to dělaly samy městské části, bylo by rychlejší, ale ten problém, kvůli kterému celá debata vznikla, bychom nijak nevyřešili,“ podotkl náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva (ČSSD).
Naráží na to, že by si každá městská část vykládala jinak, co je nutná a nezbytná oprava na daném domě a co je nutné do výpočtu návratnosti počítat a co nikoli. Jeden znalec, který by využíval jednu metodiku, by zajistil, aby výpočty byly pro všechny domy stejné.
Podle Čumy by měly i dnes veškeré domy a byty, které jsou v procesu prodeje, znovu projít zhodnocením podle nových pravidel. Jde o zhruba stovku budov určených k prodeji, případně k zařazení na seznam prodeje.
