S nájemníky sociálního bydlení už v jednom domě mladí lidé ze startovacích bytů kvůli jejich chování nedokázali vydržet a stěhovali se pryč. Jinde problémová obyvatelka v budově způsobila rozšíření štěnic. Též se objevila nájemnice, jež zapříčinila, že sousedka začala uvažovat o sebevraždě a léčí se na psychiatrii.
Podobné případy problémového soužití v městských domech řešil mimo jiné během víc než ročního působení bytový ombudsman Berka. Ukončením nájmů a vystěhováním „potížistů“ ze sociálního bydlení se pak chlubil v motivačním dopise při výběrovém řízení na pozici, v níž chtěl pokračovat. Označil to za největší úspěchy, k nimž přispěl. U komise však nepochodil, na konci června po vypršení smlouvy skončil a nahradil jej Václav Suchý.
Vygradovala tím neudržitelná situace plná neshod dvou stran s jinými pohledy na sociální bydlení a nájemce. Berka říká, že za výměnou byla stížnost víceméně všech pracovníků referátu pro sociální bydlení, již na něj podali tajemníkovi Oliveru Pospíšilovi. Podle pisatelů poškozoval zájmy a dobré jméno magistrátu, závažně ohrožoval naplňování projektů sociálního bydlení a nedodržoval pravidla.
Nechceme tu živly, protestují lidé v Brně proti azylovým bytům pod Armádou spásy |
Mezi Berkou a zaměstnanci referátu vznikla podle Pospíšila nepřekročitelná propast. „Oni v něm viděli čerta, který ukončil nájmy lidem, o něž se starali a měli šanci chovat se lépe. Berka měl naopak lidi z referátu za ty, kdo se bratříčkují s problémovými nájemníky a nedělají svou práci správně,“ shrnul.
Stížnost označil Berka v rámci úřadu za nevídanou. „Ani nejstarší zaměstnanci podobnou situaci nepamatují. Autorky, z nichž část byla krátce po nástupu a se mnou se nikdy nesetkala, ve stížnosti mezi jinými řádky definovaly, že hlavní příčinou mého odejití byla obava z finančního postihu města kvůli ohrožení projektových indikátorů,“ tvrdí.
Naráží tím na svůj osobitý přístup k výkonu funkce, s nímž hájil práva řádných nájemců, kteří jsou podle něj ve srovnání s těmi ze sociálních bytů výrazně slabší stranou.
„Běžným nájemcům nikdo dluhy ani škody na bytech nehradí a nemají za sebou ani zástup pomáhajících sociálních pracovníků,“ zdůraznil s tím, že byl kvůli snaze upozorňovat na nerovný přístup k sociálním bytům opakovaně terčem pomluv a stížností.
Šest stížností, ale i slova chvály
Dokument z referátu obsahuje řadu výtek. Třeba že Berka ohrožoval stabilitu systému sociálního bydlení, svévolně poškozoval mnoho nájemníků či způsobil odchod zkušených a oceňovaných kolegů, kteří už nesnesli pocit beznaděje. Místo mediace problémy spíše eskaloval, uváděl nepodložené informace o sociálním bydlení a při šetřeních vytvářel na nájemce psychický nátlak.
„Následky jeho jednání v jejich domácnostech jsou dalekosáhlé a jeho neprofesionální zásahy urovnáváme právě my, sociální pracovníci, které kritizuje,“ upozornili na referátu. Za nejzásadnější problém, od něhož se odvíjely ostatní komplikace, označili neschopnost komunikovat a dodržovat postupy. Tajemníka vyzvali k Berkově výměně.
V „domě hrůzy“ si lidé stěžovali na soužití, teď jim město zvedá nájem |
Podle Pospíšila skončil proto, že se rozcházely představy o výkonu funkce mezi ním a zaměstnavatelem, tedy magistrátem. „Je dané, že bytový ombudsman je pouze prostředníkem mezi nájemníky a úřadem. Nerozhoduje o věcech, ale posuzuje je. Neočekávají se od něj kroky exekutivního charakteru,“ vysvětlil tajemník s tím, že Berka však právě takto postupoval.
„Když jako podstatnou část svých úspěchů uvádí výpis lidí, kterým zajistil ukončení nájmu, člověku musí blesknout hlavou, zda tohle má být hlavní náplň této pozice,“ podotkl.
Bytová ombudsmanka: Problém je, že spousta lidí žije v jakési anonymní hradbě |
Magistrát eviduje na Berku šest stížností. Někteří lidé žijící v okolí sociálních bytů se jej naopak zastávají.
„Jako jediný z města měl o naši situaci zájem, když nám padaly injekční stříkačky ze sociálního bytu na zahradu a ve vedlejším domě se scházeli narkomani. Jediný několikrát přišel osobně na šetření a iniciativně ověřoval, zda došlo ke zlepšení, na rozdíl od pracovníků města. Ti komunikovali elektronicky nebo jsem šla na schůzku k nim, aby se řešila situace u nás,“ zmínila třeba Lucie Straka z Plynárenské ulice.
Podle opozičního zastupitele Matěje Hollana (Žít Brno), jenž dřív coby náměstek primátora sociální bydlení řešil, je však dobře, že Berka ve funkci skončil. „Jeho morální profesní profil je děsivý. Vyjadřoval se jako kanál. Slovník, který vůči nájemníkům používal, byl xenofobní, slizký, odporný,“ okomentoval změnu.
