Zdejší dlouhodobě nízké sumy za bydlení se tím mají dostat do úrovně odpovídající jiným lokalitám v Brně.
109 korunza metr čtvereční mají nově platit starousedlíci na Vinohradech. Nejčastější sazba u starých smluv na sídlišti činí 43,6 korun za metr čtvereční. |
Za nespravedlivé označuje takové zdražení třeba dlouholetá nájemkyně Daniela Janigová. „Chápu, že se nájmy musí zvednout, ale to, co tady předvádí, je strašné. Radnice neměla žádnou snahu dát ani peníze na rekonstrukci, proto jsem do bytu postupně vložila skoro 400 tisíc. Když tu žiju 38 let, nebudu přece bydlet jak v pastoušce. A to nejsem sama, takových je nás tu víc. Teď se ale vůbec nebere ohled na to, že jsme investovali svoje peníze a tím jsme byty radnici vlastně zhodnotili,“ rozčiluje se Janigová.
Nájemné v městských bytech na Vinohradech je dlouhodobě jedním z nejnižších ve městě. U starších smluv existuje široká škála sazeb, nejčastěji lidé platí 43,6 koruny za metr čtvereční, což pro běžný třípokojový byt dělá asi 2 850 korun bez poplatků třeba za teplo či teplou vodu. Nově chce radnice dostat základ na jednotnou sazbu 109 korun, kterou platí noví nájemníci po roce 2017. Právě tuto sumu magistrát určil pro Vinohrady jako takzvané ekonomické nájemné, jež slouží k pokrytí nákladů i zajištění peněz na údržbu a opravy. Byt 3+1 by při ní vyšel zhruba na 7 150 korun.
121 korunza metr čtvereční je ekonomické nájemné v sousedních Židenicích. |
„U starších smluv jde někdy s odpuštěním o směšné nájmy. Je to méně než polovina ekonomického nájemného. Vybrané peníze nestačí na rekonstrukci chátrajícího bytového fondu. Se situací musíme hnout, jinak to dál potáhnou jen samoživitelky a senioři z domů se zvláštním režimem, což mi připadá těžce nemorální,“ říká starostka Vinohrad Jitka Ivičičová (KDU-ČSL).
Lidé v bytech zvláštního určení platí 85 korun za metr čtvereční. Jich ani nájemníků se smlouvami po roce 2017 se návrh na zdražení netýká. Cílí na obyvatele zhruba 700 bytů. Jejich smlouvy podle radnice dávají možnost zvýšit nájemné buď bez omezení, jednou za tři roky o dvacet procent, nebo pouze o inflaci.
„Možnost změny dohodou obou účastníků je však otevřená ve všech ohledech,“ podotýká místostarosta Vinohrad pro bydlení Jiří Pustina (ODS). Těm, kteří navrhovaný dodatek ke smlouvě podepíšou, slibuje radnice přednostní rekonstrukci bytu za stovky tisíc.
V případě sporu o výši nájemného má sumu stanovit soud, který však může určit částku znamenající zdražení i o více než 130 procent.
Zdražení svalují na předchůdce
Současné vedení radnice tvrdí, že navyšování nájmů je nutné i kvůli jeho předchůdcům v čele s exstarostou Jiřím Čejkou (nez.), kteří delší dobu uměle a populisticky udržovali nájmy na nízké úrovni. Podle Čejky se však jednalo o jediný možný sociální nástroj pomoci lidem ze strany radnice.
„Nárůst nájmů o 130 procent považujeme za asociální a nehorázný. Taková zhovadilost se v naší zemi nikde jinde od revoluce neuskutečnila,“ zlobí se bývalý starosta s tím, že on chtěl nájem zvyšovat maximálně o 20 až 30 procent.
Místo kontroverzního projektu Go Up vznikne na Vinohradech relaxační zóna |
Opozice také odmítá, že by městská část neměla na renovaci domů. Bývalý místostarosta pro bydlení Jiří Tlamka (nez.), který ze současné koalice odešel loni, míní, že radnice má k dispozici přes 100 milionů určených na tuto oblast. „Je to málo?“ ptá se lakonicky s tím, že sice bylo v plánu pořídit za 16 milionů nové výtahy do domů se zvláštním režimem, ale na ně by z půlky přispělo město a navíc oblast generuje zisk.
Podle Pustiny je však potřeba dalších 300 milionů a také je nutné mít rezervu pro nenadálé situace.
Je v tomto případě zvýšení nájemného adekvátní?
Sporný postup radnice se advokátce Barboře Chmelařové z kanceláře Frank Bold Advokáti nejeví jako protiprávní. „Provedla analýzu místní situace nájemního bydlení a cenu obvyklého nájemného nechala určit znalcem. Zároveň nesmí postupovat diskriminačně, v lokalitě by proto neměly existovat rozdíly v nájemném, pokud pro takový postup neexistuje relevantní důvod. Pokud tedy městská část nyní přistupuje k jednání s nájemníky, kteří tržní nájem neplatí, s cílem srovnat nájemné na výši toho obvyklého v městských bytech, je její postup v souladu s péčí řádného hospodáře,“ vysvětluje advokátka.
Radnice se „ohání“ také tím, že postup konzultovala s advokátní kanceláří, která jí ho „posvětila“. Znalecký posudek jí každopádně dovoloval stanovit i vyšší sumy.
Podle právníka Pavla Strnada osloveného MF DNES v případě zvyšování nájemného záleží na tom, co je uvedeno ve smlouvě. „Pokud tam není nic, lze ho zvýšit maximálně o dvacet procent za poslední tři roky a do výše srovnatelného nájemného obvyklého v místě. U smluv uzavřených před 1. lednem 2014, kdy bylo nájemné regulované, dvacetiprocentní omezení neplatí a zvýšení může být i vyšší,“ ozřejmuje právník z Advokátní kancelář Polverini Strnad.
