Na jedné straně se naskýtá pohled na vysílač Hády nebo novou estakádu překlenující Tomkovo náměstí a řeku Svitavu. Z opačné jsou vidět třeba mrakodrap AZ Tower, hrad Špilberk i budova strojní fakulty pod Palackého vrchem.
Panoramata, jaká by kdekdo ve městě mohl budoucím obyvatelům závidět, nabídnou byty v sedmnáctipatrové věži u třídy Generála Píky v brněnských Černých Polích. Stavba vysoká 54 metrů je součástí bytového komplexu Nad Arboretem.
„Přidává na atraktivitě nejen celému projektu i našemu portfoliu, ale je atraktivní také pro Brňáky,“ míní šéf developerské firmy Properity Jiří Maršálek, který stojí i za vybudováním AZ Toweru, dosud nejvyšší budovy v Česku. Na přitažlivosti stavbě přidává fakt, že vyrostla na kopci nad Planýrkou a je díky tomu viditelná z mnoha míst.
V nejnižších patrech začínala suma asi na 110 tisících korunách za metr čtvereční. S výškou se postupně vyšplhala až ke 170 tisícům.
Komplex Nad Arboretem má být hotový na jaře příštího roku. Nabízí 234 jednotek určených k bydlení i jako nebytové prostory. Ve věži je už většina bytů prodaná, v nabídce jich zůstává už jen několik, což se však týká jednotek v nejvyšších dvou patrech, které developer dal do prodeje teprve nedávno. Z nich bude mimo jiné vidět i na zchátralý stadion za Lužánkami – už ne ale moc dlouho, neboť betonové monstrum má jít také příští rok k zemi.
V brněnských Černých Polích na třídě Generála Píky vyrůstá bytový komplex Nad Arboretem, kterému vévodí 54 metrů vysoká věž s výhledem na stadion za Lužánkami.
Obdobně jako u projektu Nad Arboretem dotváří dominantní objekty také jiné, už vznikající či teprve připravované komplexy k bydlení. To je příklad Čtvrti pod Hády, která pod stejnojmenným vysílačem vyrůstá už víc než rok. Její součástí bude bezmála čtyřicetimetrová věž umístěná na budoucí centrální náměstí. Z šestadvaceti bytů má už své majitele polovina.
Budova se má stát dominantou čtvrti. „S ohledem na celkový charakter lokality jsme se rozhodli pro výšku, jež respektuje místní zástavbu i přírodní kontext oblasti. Výsledkem je architektonická podoba, která splňuje jak estetické, tak funkční požadavky, aniž by narušovala harmonii okolní krajiny,“ hlásí výkonný ředitel firmy Trikaya Dalibor Lamka.
Výšku budov diktuje územní plán
Chystaný nový územní plán Brna, který chtějí politici schválit v nejbližších měsících, určuje, kde se co smí vybudovat. Má sedm výškových hladin. „Úroveň šest umožňuje převyšující zástavbu do 40 metrů, jejíž vhodnost je nutno prověřit studií. Vymezuje ji u budoucího nádraží a v Nové Zbrojovce. Stupeň sedm jsou výškové stavby, tedy nad 40 metrů, bez omezení. Platí pro lokality Západní brána a Heršpická,“ popisuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
V Západní bráně chystají projekty určené hlavně k bydlení firmy Domoplan a Creditas. Dominantou komplexu Brixx od první zmíněné se stane dvacetipatrová věž, jež má spolu s protější budovou bohunické fakultní nemocnice vytvořit pomyslnou bránu do města ze západní strany. Nad jejích 69 metrů jít nemůže. „V nemocničním areálu se nachází přistávací plocha pro leteckou záchrannou službu a z hlediska zachování bezpečí letového provozu proto bude nutné, aby byla naše nejvyšší budova, v případě zachování maximální výšky, rovna s objektem špitálu,“ objasňuje generální ředitel Domoplanu Tomáš Vavřík.
Na západě Brna začne stavba nové čtvrti, dominantou bude 20patrová budova |
Sousední Creditas chystá pět budov, každou jinak vysokou. „Nejnižší s jedenácti podlažími, nejvyšší s osmnácti, ta dosáhne okolo 55 metrů. Mezi tím budou domy s dvanácti, třinácti a šestnácti patry,“ upřesňuje mluvčí firmy Marie Mocková.
Investoři v Západní bráně začnou stavět příští rok. Výškové věže obsahující i byty chtějí vybudovat i v Nové Zbrojovce, kde ale musí vyčkat na vydání nového územního plánu i jeho následné změny, která by mohla umožnit jejich výstavbu. „V tuto chvíli pracujeme s kompozicí dvou sedmdesátimetrových věží doplněných ve vhodném uspořádání o třetí, vysokou 60 metrů,“ říká projektový manažer Nové Zbrojovky Jan Růžička.
Podle architekta Ondřeje Chybíka má být Brno kompaktní a husté, k čemuž napomáhají právě i výškové stavby. „Jedině tak se dá uvažovat o konceptu patnáctiminutového města, kde je na co nejmenší ploše co nejvíc služeb včetně parků a veřejných prostranství. Čím je kompaktnější, tím míň mohou lidé jezdit autem, nevzniká ani tolik zácp,“ míní Chybík s tím, že je správně, aby Brno rostlo do výšky, a nikoliv se roztahovalo do šířky.
