Jako rodinné stříbro brněnští politici rádi označují výstaviště, které si letos připomíná 95. výročí od otevření. Jenže poslední roky už značně pokulhávají vize, jak dál využívat rozsáhlý areál a jakým způsobem se k němu má vůbec postavit městská firma Veletrhy Brno.
Tu se objeví plán na větší otevření návštěvníkům, jak už v roce 2017 krátce po odkupu akcií od německých vlastníků naznačil bývalý primátor za hnutí ANO Petr Vokřál, tu naopak zase nutnost ponechat vše, jak je, aby se příliš neublížilo veletržnímu byznysu. V poslední době navíc „chaos“ umocňují personální peripetie, tedy hledání nového generálního ředitele, které trvá už téměř pět měsíců, nebo spíš ve skutečnosti přes dva roky.
66lidí se přihlásilo do prvního výběrového řízení na generálního ředitele veletrhů |
Veletrhy teď na pokyn politiků řeší další výběrové řízení, a dokonce si najímají i náborové specialisty, kteří by jim možné odborníky přilákali. Přitom dva si vedení Brna nechalo utéct. Nejdříve dvanáct let v čele firmy působícího Jiřího Kuliše a nyní i jeho nástupce Tomáše Moravce. Ten ostatně vydržel ve funkci jen něco málo přes rok. Oba navíc na výstavišti působili mnohem delší dobu. „Je skutečně složité někoho dobrého najít. Takový člověk musí velmi dobře znát obor, jazyky, mít zahraniční zkušenosti,“ řekl MF DNES Kuliš, který dnes pracuje pro výstaviště v Bratislavě.
Brno sice Moravcovi loni na podzim prodloužilo původně na rok uzavřenou smlouvu, jenže jen do konce letošního března. Politici se totiž rozhodli, že vypíší nové výběrové řízení. První muž výstaviště se v tu chvíli zachoval tak, jak by učinili mnozí jiní – řekl, že se nepřihlásí. Vyhlášení konkurzu četl jako nedůvěru vůči své osobě, když v jiném před dvěma roky naopak uspěl.
A hlásit se nehodlá ani Kuliš, kterého už v roce 2021 namíchlo, že má svou pozici po letech úspěšné práce obhajovat.
Po roce se hledá nový ředitel Veletrhů Brno, Moravec v březnu skončí |
Novou přihlášku naopak v reakci pro MF DNES nevyloučil exprimátor Vokřál, který se o místo ucházel předloni a proti Moravcovi stál ve finální dvojici. A znovu měl zájem i letos v prvním konkurzu, který město nakonec zrušilo. Podle Vokřála šlo o intervenci krajské předsedkyně ANO Aleny Schillerové proti němu.
Přešlapování a politické zákulisní hry kolem veletrhů s miliardovým majetkem dokonce vyvolalo „akci“ brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS), která musela dopisem ubezpečovat jihomoravské hejtmanství, že město chce areál dál rozvíjet a podporovat v dosavadní činnosti. „Brno si je plně vědomo jedinečného významu a přínosu, který výstaviště a mezinárodní odborné veletrhy pro město a region znamenají,“ napsala Vaňková. Po kraji tak i nepřímo žádá, aby existenci areálu připomínal při různých neformálních setkáních se zástupci jiných krajů i států, a lákal tak do Brna potenciální vystavovatele.
Bývalý šéf: Zastavte prodej budov
Není to ale jen krajský úřad, jehož zneklidnění primátorka musí rozptylovat. Přímo se jí ozval dokonce někdejší šéf výstaviště Antonín Surka. „Zapochyboval jsem nad některými věcmi, které se tu dějí a proslýchají. Mám obavy, aby to nemělo vliv na chod veletrhů,“ sdělil MF DNES. Zmínil například přestavbu západní části výstaviště, kde se plánuje nová aréna, možný dlouhodobý pronájem pavilonu C pro expozice zaměřené na širokou veřejnost, jako jsou dnes Šmoulové, zrušenou železniční vlečku nebo prodej některých budov.
Zrovna nedávno město „odkleplo“ nevyužívanou administrativní budovu pro jinou městskou společnost Starez-Sport, která si v ní zřídí své sídlo. O pavilonu Z se zase uvažuje jako o možném muzeu historických vozů MHD. „Odpověď paní primátorky mě moc nepřesvědčila o tom, že už se nechystají další prodeje,“ podotkl Surka, který firmu řídil po celá 90. léta.
Do čela se drali donašeči, vzpomíná bývalý ředitel veletrhů na roky po Srpnu |
Dotazy ovšem vznáší i vystavovatelé a další obchodní partneři veletrhů. Politické kroky tak mohou negativně ovlivnit byznys celé firmy, která jen těsně přežila svou „covidovou smrt“. Teď se sice chlubí, že nedávná Národní výstava hospodářských zvířat a další přidružené veletrhy měly vysokou návštěvnost, stěžejní každoroční akce v podobě Mezinárodního strojírenského veletrhu byla však loni i po konci covidových omezení zkrácená a na menší ploše než v roce 2019.
Vliv na to má i geopolitická situace, kdy už do Brna na tuto akci roku nemíří Rusové. A ani Číňané. Ti údajně ani loni nepřijeli kvůli opatřením proti covidu, zcela jistě by ale nebyli nadšení ani z toho, že velký prostor si poslední dva roky naopak vychutnává Tchaj-wan. „Veletrhy fungují, ale chybí tam nějaká vyšší přidaná hodnota, něco navíc, a to je právě úkol generálního ředitele,“ vysvětluje Kuliš důležitost osoby, která výstavišti chybí.
V tomto kontextu působí poněkud bizarně anketa na oficiálním Facebooku města o tom, jestli by obyčejní Brňané uvítali větší otevření výstaviště, zda jim areál vůbec vyhovuje a na jaké akce tam chodí. Jde sice o obří plochu ve veřejném prostoru, která ovlivňuje i okolí a lidé by se po ní rádi procházeli – jak se lze dočíst v odpovědích – stále se však ve svém důsledku jedná o „výrobní firemní provoz“ jako v jakémkoliv jiném podniku.
