„Podél vlakového nádraží vznikne nová silnice s parkovacími místy, u Litavy menší náplavka s parkem, dětskými hřišti a trasou pro cyklisty. V západní části území směrem ke Slavkovu jsme pak vyčlenili pozemek pro krajský domov pro seniory s přibližně stovkou lůžek,“ popisuje Horák.
Areál někdejších Spojených uměleckoprůmyslových závodů, které bývaly významným československým výrobcem i prodejcem nábytku, podle něj představoval přes dvacet let jednu z ostud města.
Chátrající území bylo nejen nevzhledné, ale také nebezpečné. Jeho proměnu proto radnice považuje za jeden z důležitých kroků ke zkvalitnění života v Bučovicích. Vybudování infrastruktury vyjde zhruba na 164 milionů korun, město na to získalo dotaci ve výši téměř 100 milionů. Právě podmínky dotační podpory určují i termín dokončení prací, které by měly být hotové přibližně do poloviny roku 2028.
V nové čtvrti se počítá přibližně s padesáti rodinnými domy a pěti menšími bytovými domy.
„První pozemky chceme nabídnout ještě před koncem letošního roku, prodej se uskuteční přes veřejnou elektronickou dražbu. Přestože jsme ještě přesnou vyvolávací cenu nestanovili, už teď evidujeme dotazy na koupi pozemků,“ prozrazuje starosta s tím, že první obyvatelé by se mohli do nové čtvrti nastěhovat přibližně za tři roky.
Kolik město prodejem pozemků získá, zatím jeho vedení odhadovat nechce. Předběžně ale předpokládá, že by projekt mohl být ziskový. „Peníze bychom následně použili do dalších projektů pro občany. Například na novou sportovní halu, jejíž cena se má pohybovat okolo 130 milionů,“ přibližuje Horák.
Z někdejšího cukrovaru nové centrum města
Bučovice nejsou jediným menším městem v kraji, které se pouští do proměny chátrajícího průmyslového nebo jiného areálu. Podle organizace CzechInvest, jež podporuje podnikání, české i zahraniční investice a rozvoj inovací, v posledních letech přibývá radnic, které své brownfieldy opět probouzejí k životu. A nemusí jít jen o města s desítkami tisíc obyvatel.
„Jsou to i menší města, jež se rozhodnou brownfield regenerovat. Jedním z nich je například Drásov na Brněnsku, kde z chátrajícího objektu vznikl multifunkční dům s ordinacemi a obchodem,“ říká za CzechInvest Tomáš Hamerský.
Dalším příkladem je třeba Únanov na Znojemsku, kde ze staré zemědělské usedlosti vyrostly čtyři energeticky úsporné budovy s knihovnou, společenským sálem a prostorami pro služby.
Nový život dostal také zanedbaný areál v Čechově ulici ve Šlapanicích. Původní nevyhovující objekty nahradila multifunkční budova otevřená loni v září, v níž našly místo například veterinární a stomatologická ordinace, obchody či sociální byt.
Právě Šlapanice navíc připravují také podstatně rozsáhlejší proměnu šesti hektarů bývalého cukrovaru. Město pracuje na územní studii areálu, kde z minulosti zůstala ekologická zátěž, v budoucnu by se z něj mohlo stát nové centrum města.
Své plány mají i podstatně menší obce. Například v Žeravicích na Hodonínsku chtějí přebudovat brownfield přiléhající k základní a mateřské škole na prostor pro polytechnickou výuku a další vzdělávací a volnočasové aktivity. Dojít k tomu má podle strategického rámce během letošního a příštího roku.
Národní databáze brownfieldů v regionu nyní eviduje 700 takových lokalit o celkové rozloze 1 776 hektarů. Průměrně tak na jednu připadá přibližně dva a půl hektaru. V Brně je evidováno 81 lokalit, přes šest stovek se jich tedy nachází ve zbytku kraje.
Počet evidovaných ploch se podle Hamerského v posledních letech výrazně zvýšil. „Důvodem je hlavně větší zájem vlastníků a samospráv o zápis do databáze. Ten byl podmínkou čerpání některých dotačních titulů spojených například s Národním plánem obnovy. Není to tedy tím, že by se zde najednou objevilo tolik nových brownfieldů, ty už tu samozřejmě byly,“ vysvětluje.
CzechInvest očekává, že větších strategických přeměn brownfieldů bude přibývat. U menších projektů však bude jejich budoucnost do značné míry záviset na dostupnosti státní či evropské finanční podpory.
Břeclav získá skutečně funkční náměstí
Ve velkých městech už podobné proměny nejsou ničím výjimečným. Jen Brno má rozjetých několik rozsáhlých projektů na bývalých průmyslových plochách, třeba Novou Zbrojovku nebo Vlněnu.
Na své poměry mimořádně velký projekt však chystá i pětadvacetitisícová Břeclav. Pět hektarů bývalého cukrovaru v centru města má v budoucnu zaplnit nová čtvrť s přibližně 700 byty, jež by mohla nabídnout bydlení zhruba dvěma tisícům lidí. Doplní ji park, nové náměstí, sportovní hala a kulturní centrum, kam se má přesunout též knihovna.
„První viditelné práce by mohly začít příští rok. Nejprve přijde na řadu zasíťování území, páteřní komunikace a další infrastruktura. Zároveň připravujeme předběžné tržní konzultace s developery. Právě soukromý sektor má následně vybudovat převážnou část bydlení a polyfunkčních domů,“ předestírá místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní).
Nová čtvrť má podle něj zároveň napravit jeden z dlouhodobých urbanistických nedostatků Břeclavi – chybějící skutečně funkční náměstí. Nový veřejný prostor by mohl sloužit mimo jiné pro trhy, koncerty a další společenské akce.
