Na snímek reagovaly tisíce lidí, stovky z nich začaly sdílet vlastní fotografie roháčů z různých koutů země a vzbudily tak dojem, že je obřích brouků více než obvykle.
Podle entomologa ale může zdání klamat – jejich populace ve skutečnosti zůstává podobná, roháč je dále ohroženým druhem.
Pozoruhodný snímek s názvem Švédský stůl pro roháče sdílel amatérský fotograf Bohdan Ivičič z Prušánek na Hodonínsku. „Roháče sleduji pravidelně už pět let, letos je jich ale opravdu hodně. Potkávám je snad každý den a ve velkém množství,“ zmiňuje Ivičič. Tolik brouků na jednom místě jako před pár dny ještě neviděl.
Na svých fotografiích zachycuje samce i samice roháče, kteří se od sebe liší velikostí kusadel. „Hmyz na své zahradě rád pozoruji a zahradu se snažím podle toho přizpůsobit,“ říká.
Právě pod jeho facebookovým příspěvkem se začaly množit reakce a nálezy roháčů od ostatních uživatelů.
Takový ohlas nečekal. „Překvapilo mě jak množství reakcí, tak i jejich podoba. Vím, že je roháč u nás chráněný, ale není zase tak neobvyklé ho potkat. Spousta lidí mi přitom psala, že ho nikdy neviděli,“ říká Ivičič.
Pořád jde o vzácný druh, říká expert
Jak je to se vzácným broukem ve skutečnosti, vysvětluje entomolog Martin Záruba. Záplava fotografií roháčů podle něj neznamená, že je jich letos více než v minulosti. „Dnes jen máme řadu aplikací a programů, které lidem v přírodě pomáhají hmyz identifikovat. Díky moderním technologiím a sociálním sítím se tak objevuje čím dál více hlášení o jeho výskytu,“ tvrdí Záruba.
Nadále jde podle něj o citlivý druh, jehož populace se spíše stabilizují nebo mírně klesají. Podobný trend přitom platí i pro další druhy hmyzu v České republice.
V Brně se šíří strach z majky. Naprosto neškodný brouk, reaguje vědec |
Životní cyklus roháče se pevně váže na mrtvé dřevo, konkrétně duby. Larvy se vyvíjejí několik let uvnitř trouchnivějících pařezů a kořenů. Aby mohl roháč přežít, potřebuje dřevo, které zůstává dlouho na jednom místě. Proč si vybírá zrovna dub, není podle Záruby zcela jasné. Jisté ale je, že dubových porostů v krajině ubývá.
Samec roháče s velkými kusadly může měřit až osm centimetrů, samice bývají menší. Samice mají rovněž menší kusadla, ale zato silnější. Dospělý roháč žije pouze několik letních týdnů, zatímco stadium larvy trvá až několik let.
Kromě jihu Moravy také na jihu Čech a v Polabí
Největší šanci, kde roháče v české přírodě potkat, mají lidé na jižní Moravě. Ve větší míře se vyskytuje také v Polabí nebo v jižních Čechách. „Na jihu Moravy se roháčům daří především díky příznivému klimatu pro růst dubů, nižší nadmořské výšce a vyššímu počtu chráněných oblastí,“ vysvětluje Záruba.
Vesnici rozhádala invaze drobných chvostoskoků, padají i výhrůžky |
Negativní vliv na roháče představuje zejména kácení stromů, odstraňování dřeva z lesa a také světelné znečištění. I proto lze tohoto brouka častěji vidět mimo městskou zástavbu – na okrajových částech města a ve volné krajině.
„Roháčovi může pomoci výsadba solitérních dubů. S tím se ale mělo začít už před sto lety. Dnes už jejich nedostatek pociťujeme. Přesto platí, že i nynější výsadba může do budoucna pomoci,“ doplňuje entomolog.
